Martin Krajc polévá nymfy, spoléhá na náhodu

Nahrávám video

Výtvarník Martin Krajc vystavuje své nejnovější práce v pražské DSC Gallery. Hlavní pozornost výstavy Nymphae Perspicuae („průhledná nymfa“) je upřena na ženskou figuru, fiktivní příběhy na obrazech ale nezastírají malířovy obvyklé inspirační zdroje, jako je architektura, film a módní fotografie.

Nymfy jako podmanivé a zároveň prchavé bytosti, ale i – s odkazem na latinské pojmenování těchto rostlin – jako lekníny. Ženské figury na Krajcových malbách se pohybují v bezčasí, v zátiší mořského pobřeží i na pozadí modernistických interiérů, k čemuž autora přivedlo studium scénografie. „Krásky, ale na druhou stranu zrádné krásky,“ představuje své „nymfy“.

„V místech ztrácejícího se obzoru, v oblastech zlomu nebe a země, se vynořují přízračné nymfy, bytosti nacházející se mezi božským a lidským. Sporé údaje uvádějí, že nymfy nejsou nesmrtelné jako bohové, ačkoli jsou božského původu, a že jsou nebezpečné smrtelníkům. Jejich kouzlo je podmanivé tak, že se lidé přestávají ovládat a ocitají se na pokraji stavu označovaného jako nymfolepsie, zmiňovaného Nabokovem v Lolitě, knize, jež před lety byla Martinu Krajcovi blízká. Odezva svůdných nymf naplnila i jeho poslední obrazy,“ popisuje kurátor výstavy Karel Srp.

Proč jste to polil?

Krajc vystudoval malbu na pražské Akademii výtvarných umění v ateliéru u Michaela Rittsteina a Vladimíra Skrepla. Do jeho obrazů se propsal i studijní pobyt v Madridu. „Potřeboval jsem se od těch figur trochu oprostit, uvolnit se, takže mě spíš bavilo plátno polívat. Ale ty fragmenty figury jsem tam zachoval, protože tam dělají další plán,“ prozradil Krajc.

Postup své tvorby popisuje jako „pět forem“. Malířský přístup zahrnuje několik vrstev, které se prolínají, od promyšleného tahu štětcem po zmíněné spontánní vylití barvy před dokončením obrazu. To do celého procesu vnáší princip nahodilosti.

„Polití vzniká horizontálně na zemi, pak to schne. Je čistě náhodné, jak se to rozprskne. Někdo třeba řekne, že by ten obraz byl dobrý, kdyby to tam nebylo, proč jste to polil – ale to mě na tom právě baví, ta náhoda,“ vysvětluje výtvarník.

Kdo chce vidět jeho výstavu Nymphae Perspicuae, ale na náhodu spoléhat nemusí. V DSC Gallery zůstane téměř do konce srpna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...