Mého dědečka oslovovali soudruhu hrabě, říká František Kinský

Nahrávám video

Jeho předkové získali šlechtický titul už ve třináctém století a celé jeho jméno zní Maria František Emanuel Jan Silvestr Alfons hrabě Kinský z Vchynic a Tetova. Už třetí řadu provází v pořadu Modrá krev diváky historií a především současností šlechtických rodů spojených s českými zeměmi. Dokumentární seriál vysílá Česká televize každou středu. Jako host Interview ČT24 mluvil František Kinský například o tom, který rod by dnes usedl na český trůn, nebo proč loupežník Rumcajs škodil i skutečné aristokracii.

Používání šlechtických titulů bylo zrušeno už před více než sto lety, jedním z prvních zákonů tehdy nového Československa. František Kinský se vyhýbá i označení šlechtic, přesto ho právě šlechtickými tituly lidé stále oslovují.

„Jedno z nejhezčích oslovení bylo, když přišli mému dědečkovi přát k jeho pětadevadesátým narozeninám. Oslovili ho ‚soudruhu hrabě‘,“ zmínil poněkud absurdní situaci z rodinné minulosti.

Místo zámku prasata a uranový důl

Populární televizní cyklus Modrá krev představil i jeho rod. Kinští, stejně jako mnohé další šlechtické rodiny, neušli ve dvacátém století pozemkové reformě, nacistické okupaci, perzekuci za komunistické totality a s tím souvisejícímu odebírání majetku a později i jeho navracení.

Dědeček Františka Kinského neodešel do emigrace. Po zestátnění zámku v Kostelci nad Orlicí, který se stal pracovištěm výzkumného ústavu živočišné výroby s chovem prasat, dožil na tamní faře. Otec Františka Kinského byl nedlouho po komunistickém puči odsouzen, i po propuštění pracoval v uranových dolech.

František Kinský, narozený v roce 1947, nicméně na dobu svého dětství vzpomíná jako na „docela šťastnou“, i díky tomu, „že se u nás nikdy nežehralo“. Po revoluci se pohyboval v reklamním byznysu a poté převzal správu rodového majetku. Modrá krev představuje – byť na základě historie – právě především současnou generaci aristokracie.

Cílem nebylo se chlubit

František Kinský poznamenává, že záměrem Modré krve rozhodně nebylo se chlubit. „Pokusili jsme se ukázat příslušníky rodin, kteří nesou tato jména a spravují, co bylo kdysi odebráno, poté vráceno a v mnoha případech nebyl ten stav zrovna ideální. A oni to převzali, začali hospodařit a starat se,“ uvedl.

Za historicky předurčené považuje také zapojení příslušníků aristokracie do veřejného života. „Mnozí mají velké zkušenosti, hlavně ti, kteří se vrátili ze světa domů,“ míní. Do politiky se jich přesto podle jeho názoru zapojuje méně, než by mělo. Třeba někdejší kandidát na prezidenta Karel Schwarzenberg, senátor za TOP 09 Tomáš Czernin a také František Kinský, který několik let starostoval v Kostelci nad Orlicí.

Habsburkové by vládli i dnes

Dokumentární seriál Modrá krev může pomoci poupravit některé představy o české šlechtě, které formovaly třeba i pohádky. „Tam jsme to teda odskákali,“ souhlasí František Kinský. Za příklad dává karikovaného knížete pána z příběhu o Rumcajsovi. „Moje dcera vždycky říkala, že se jako dítě nemohla na tu pohádku dívat, protože oslavován byl loupežník,“ dodává.

Třetí řadu Modré krve završí díl o Habsburcích. „Dostal jsem otázku, kdo by byl českým králem, kdybychom byli monarchií. Čeští stavové koncem šestnáctého století zvolili Habsburky na český trůn, a protože tu linii nelze přetrhnout, tak by byli (na trůně) dál. Kdybychom byli království, měli bychom tu Habsburky. Tak jako Angličani mají nikoliv Windsory, ale Koburky, což jsou zase Němci. A taky jsou s tím srovnáni,“ uzavírá František Kinský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...