Modelky generované AI pomůžou vybrat padnoucí tričko, ale vezmou práci

Britská modelka Alexsandrah má „dvojče“, které pracuje místo ní. Alexsandrah dostává zaplaceno za každou zakázku své „sestry“, která ovšem není z masa a kostí, ale z pixelů. Skutečnou modelku totiž „naklonovala“ do nejmenších detailů umělá inteligence (AI). V módní branži AI usnadňuje naplnění požadavků na modely a modelky rozmanitých barev pleti a konfekčních velikostí. Ze stejného důvodu ovšem tento nástroj mnozí vnímají jako ohrožení své práce.

Přestavit si, jestli mu bude sedět tričko z e-shopu, je pro nakupujícího snazší, když ho může vidět na někom podobného somatotypu. Michael Musandu z amsterdamské společnosti LaLaLand.ai, která testuje modely generované AI pro společnosti z oblasti módy, považuje za reálnou možnost, že by si nakupující místo jednoho modelu mohl prohlédnout deset nebo dvanáct s odlišnou konfekční velkostí. A umělá inteligence zvládne jakýkoliv kus oblečení poměrně snadno „navléct“ na digitální modelku.

Méně vráceného zboží, ale také méně diverzity

Výhod to má několik. Spotřebitel častěji nakoupí věci jako šité mu na míru, tím pádem méně vrací nepadnoucí zboží, což snižuje z toho plynoucí zátěž pro firmy i planetu. A podnikům digitální modelky a modelové šetří peníze. „Pro značky není splnitelné, aby pro každý prodávaný výrobek nafotily devět modelek, protože nenajímají jen modelky, ale také fotografy, kadeřníky a vizážisty,“ podotýká Musandu.

Možnost nasimulovat prakticky jakéhokoliv člověka se zdá na první pohled výhodné. Nicméně to s sebou nese mimo jiné riziko, že sílící požadavky na větší rozmanitost naplní módní průmysl jen papírově, nebo přesněji řečeno digitálně. Vznikne zkreslený dojem, že diverzita je dostatečná.

Nemysleli jsme to tak, omlouvala se firma Levi Strauss za AI

Značka džínsů Levi Strauss & Co. loni v březnu oznámila, že se chystá testovat modely generované umělou inteligencí, aby na svém webu rozšířila škálu typů postav a nedostatečně zastoupených etnik. Po ledové sprše nesouhlasných reakcí společnost dodala, že tím ale nechce ustupovat od svého závazku pracovat s různorodými (reálnými) modelkami.

„Tento pilotní projekt nepovažujeme za prostředek k prosazování rozmanitosti ani za náhradu skutečných opatření, které je třeba přijmout k dosažení našich cílů v oblasti diverzity, rovnosti a inkluze, a neměl tak být prezentován,“ uvedla firma Levi Strauss na pravou míru v prohlášení. Minulý měsíc svůj postoj aktualizovala o sdělení, že nemá v plánu program AI rozšiřovat.

Společnosti oslovené agenturou AP – kromě amerických řetězců Neiman Marcus či Walmart také značka H&M, která prodává oblečení i v Česku – uvedly, že modely generované umělou inteligencí nepoužívají. Některé se odmítly k dotazu vyjádřit, třeba gigant rychlé módy Shein.

Dost práce pro všechny?

„Žijeme na téhle úžasné planetě Zemi. Máte tu člověka každého odstínu pleti, každé výšky, každé velikosti. Proč ho nenajít?“ pléduje za reálné lidi v módních katalozích modelka Yve Edmondová z New Yorku. Její poněkud naivní přání ale v praxi těžko obstojí.

Relativní nenáročnost digitálních modelů tak právem vede k obavám, že nahradí ty lidské. Práce tím pádem ubyde i pro související profese, jako jsou vizážisté či fotografové. Snahy už jsou. Nizozemská Deep Agency za dvacet devět dolarů měsíčně nabízí v režimu beta testování dodání falešných modelek podle zadání. Není prvním ani posledním pokusem o vybudování modelingové agentury s umělou inteligencí. Výsledky nejsou vždy nejpřesvědčivější – zatím.

Načítání...

Ale třeba londýnská modelka Alexsandrah, zmíněná v úvodu, tvrdí, že digitální dvojče jí naopak pomohlo na sebe v módním průmyslu upozornit.

„Revoluce digitálního modelingu je pro tvůrce tak vzrušující a já osobně se jí necítím ohrožena. V módním průmyslu je prostor pro nás všechny,“ píše Alexsandrah na webu britské digitální modelingové agentury The Diigitals. Zastupující agentura dohlíží mimo jiné na to, aby digitální kopie Alexsandrah vydělávala srovnatelné částky, jaké by dostávala ona osobně.

Digitální supermodelka Shudu

Své tělo a obličej propůjčila Alexsandrah také digitální modelce Shudu k focení pro australský Vogue. Zatímco pózovala, její pohyby snímaly senzory. Shudu stvořil už v roce 2017 někdejší módní fotograf Cameron Wilson, nyní generální ředitel The Diigitals.

Poté, co sklidil kritiku za digitální blackface – tedy neuctivou formu make-upu karikující lidi tmavé pleti – se rozhodl „první digitální supermodelku na světě“ využívat tak, aby pracovní příležitosti ženám tmavé pleti spíše vytvářela, ne brala.

Načítání...

Ani Shudu si ale na nedostatek nabídek stěžovat nemůže. Digitální influenceři jako ona nebo Lil Miquela, kterou sleduje jen na Instagramu přes dva miliony lidí, předvádějí na sociálních sítích oblečení značek Prada, Dior či Gucci. K nákupu módních kousků mají ale přimět skutečné sledující.

Ne vždy se to setká s pochopením. Společnost Calvin Klein se třeba omlouvala za reklamu na spodní prádlo, v níž se Lil Miquela líbala se skutečnou – a heterosexuální – modelkou Bellou Hadid.

„Kdo by vlastnil tato data?“

Michael Musandu ze společnosti Lalaland.ai, s níž firma Levi Strauss spolupracovala na svém AI projektu, vyzdvihuje, že využití AI v módní branži vytváří příležitosti pro lidi, kteří s touto technologií chtějí nebo umějí pracovat. Nové pracovní možnosti vznikají i tím, že společnosti jako LaLaLand.ai platí lidem za trénink svých algoritmů.

Ovšem v tréninku AI na reálných lidech vězí jistá úskalí. Nejasnost kolem autorských práv a zneužití „podkladů“, na nichž se AI cvičí, vede ke kritice napříč obory. Stejně jako v případě literatury mohou být i fotografie či scany modelek – nebo ony samy, pokud neznají jasně účel zakázky – využity k vytvoření avatara bez jakékoliv finanční kompenzace a souhlasu.

Vše se ještě komplikuje tím, že vygenerované podobizny nejsou kopií jedna ku jedné, ale „složené“ z množství „načtených“ fotografií. „Kdo by vlastnil tato data? Kde by byla uložena? Jsem si jistá, že existují způsoby, jak na ně mít plná práva, ale vzhledem k tomu, že se tato oblast technologií teprve vylaďuje, nerada bych byla pokusným králíkem,“ uvedla pro The Guardian Sinead Bovellová, která se kromě modelingu věnuje právě etickým dilematům v této oblasti.

„Kdo má právo vlastnit identity, které modelky s umělou inteligencí reprezentují?“ dodává, že tyto otázky se netýkají jen reálných lidí.

Dřív nebo později ale na tento „Divoký západ“ vnese pravidla legislativa. Diskuse ohledně regulace se už vedou. Česko zajímá takzvaný akt o umělé inteligenci, který v březnu schválili europoslanci. Podle odborníků je prvním svého druhu na světě. Nařízení klasifikuje technologie podle způsobu využití a řešit má i omezení, dokonce zákazy, podle míry rizik.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 14 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...