Na Letnou se po 54 letech vrátí Stalin. Důvodem je Monstrum

Česká televize začala natáčet televizní film Monstrum režiséra Viktora Polesného. Snímek vypráví příběh sochaře Otakara Švece (Jan Novotný), který v padesátých letech minulého století zvítězil v soutěži o vybudování Stalinova pomníku. Na pražské Letné pro účely natáčení v příštích dnech vyroste maketa největšího skupinového sousoší Evropy své doby, které bylo známé také pod ironickým jménem Fronta na maso.

Snímek Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako fanatický komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Tehdejší doba ale přivedla život umělce, který nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci.

Monstrum postavíme. A odpálíme

„Leitmotivem filmu bude niterné, sugestivní spojení intimního milostného vztahu manželů Švecových s ohromnou, nelítostnou masou žuly, která se postupně stává absurdním symbolem zániku nejen pro ně samotné, ale i pro celou společnost,“ říká kreativní producent Jan Lekeš, v jehož tvůrčí producentské skupině film Monstrum vzniká.

„To monstrum skutečně nad Prahou postavíme. A také ho později odpálíme. Ale to není to nejpodstatnější. Chceme vyprávět příběh noblesního člověka a velkého umělce, který jednou zaváhá, podlehne pokušení a podá ruku ďáblovi. Cesta k sebezničení se tak před ním, aniž to tuší, pomalu otevírá,“ říká režisér a scenárista Monstra Viktor Polesný, který pro Českou televizi naposledy režíroval snímek Zločin v Polné.

„Před lety se mi do rukou dostala knížka českého autora Rudly Cainera nazvaná Žulový Stalin. A když jsem ji přečetl, okamžitě jsem jejímu autorovi volal, že mě ta látka zajímá, protože je to dokonalý podklad pro dramatický film,“ vypráví Polesný. „Otakar Švec, to byl muž první republiky. Byl to výborný sochař, který shodou pro něj nešťastných okolností obeslal soutěž na Stalinův pomník s tím, že si byl jistý, že ji nevyhraje. Jenomže vyhrál. A v ten okamžik začala jeho životní tragédie,“ dodává režisér.

Část pomníku dotvoří digitální triky

Maketa dobově největšího sousoší v Evropě vznikala několik měsíců v dílnách na Kavčích horách. „Vyrobili jsme skoro šest metrů vysokou hlavu Stalina, kterou podepře ještě dalších šest metrů lešení. Část pomníku, který původně měřil kolem patnácti metrů, tak dotvoříme pomocí digitálních triků. I tak to bude ale po dobu natáčení pro Pražany asi nepřehlédnutelná stavba,“ říká výkonný producent Martin Lubomírský.

„Od prosince se v dílnách na Kavčích horách připravovalo několik různě velkých modelů, abychom mohli ve filmu ukázat výrobu pomníku ve všech jeho stádiích. K původnímu sousoší se nezachovala žádná technická dokumentace, takže jsme vycházeli z dobových materiálů, literatury, fotografií a filmů,“ dodává výkonný producent.

„Narodil jsem se v roce 1953, takže jsem jedno z nejstrašnějších období našich dějin prožil jen jako dítě. Ale pochopitelně jsem se z vyprávění a četby postupně dovídal o jeho zrůdnosti,“ uvádí představitel hlavní role Jan Novotný a o Otakarovi Švecovi říká: „Jeho osud byl odrazem kruté doby, v níž žil a tvořil. Fascinuje mě, jak je ta strašlivá doba dnes některými lidmi i z řad politiků bagatelizována a zlehčována.“

obrázek
Zdroj: ČT24

Herec Martin Kraus dodává: „Padesátá léta znám díkybohu jen z vyprávění. Je strašné, co všechno jsme museli zažít a ustát. Postava Pavla Soukupa, kterou ztvárňuji, je zástupce mladé generace té doby. Ta generace, se svým temperamentem a bohémským životem, byla najednou součástí skutečně monstrózního průseru. Ani nevěděla jak.“

Natáčení snímku Monstrum začalo u Mladé Boleslavi. Kromě místa, kde Stalinův pomník ve své době stál, se bude natáčet také v dalších pražských lokacích, jako jsou Ledeburské zahrady, Střelecký ostrov, Národní památník na Vítkově nebo Akademie výtvarných umění.

  • Myšlenka postavit Stalinovi v Praze pomník se objevila záhy po skončení druhé světové války. Projekt od samého počátku provázely spory o jeho umístění.
  • V roce 1949 uspěl velkolepý návrh architekta Jiřího Štursy a sochaře Otakara Švece.
  • Za postavou Stalina stálo ve dvou řadách celkem osm postav, které symbolizovaly zástupce československého a sovětského lidu. Socha získala přezdívku „fronta na maso“.
  • Monumentální pomník sovětského vůdce byl slavnostně odhalen prvního května 1955 na Svátek práce.
  • Stalin se pomníku nedožil, zemřel v březnu 1953. V únoru 1956 odsoudil jeho nástupce Nikita Sergejevič Chruščov kult osobnosti. Pomník se pár měsíců po vzniku stal pro Prahu přítěží.
  • Ačkoliv byl stavěn na „věčné časy“, shlížel žulový letenský kolos na Prahu pouhých sedm let, odstřelen byl na podzim 1962.
  • Odhalení pomníku se nedožil ani jeho tvůrce Otakar Švec, který v dubnu 1955 spáchal sebevraždu. Jeho manželka Vlasta spáchala sebevraždu již na jaře 1954.
  • Podstavec pomníku zůstal na místě dodnes. Od začátku devadesátých let na něm stojí pohyblivý metronom.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...