Národní galerie portrétuje Rembrandta. Přes sto děl o něm vypovídá jako o malíři i člověku

Jmenoval se Rembrandt Harmenszoon van Rijn, ale i tři sta padesát let po jeho smrti ho stačí představit jen křestním jménem. Je totiž jedním z nejslavnějších umělců zlatého věku holandské malby i celé historie výtvarného umění vůbec. Díky mezinárodnímu výstavnímu projektu se Rembrandtovi věnuje i nejnovější výstava Národní galerie Praha s podtitulem Portrét člověka. Mezi více než stovkou prezentovaných děl nechybí jeho jediná malba v Česku.

Výstava vznikla ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. „Obsahuje mnoho mezinárodních zápůjček, nikdy nebylo možné u nás vidět tolik Rembrandtových děl pohromadě a určitě to v budoucnu zase dlouho možné nebude. Nejen s ohledem na současnou situaci je to téměř zázrak,“ upozorňuje na výjimečnost výstavy kurátorka Lucie Němečková.

Několikaleté přípravy protáhla ještě celosvětová protikoronavirová opatření, Rembrandt se tedy pražským návštěvníkům představuje nakonec s půlročním zpožděním. Všechno zlé je ale i v případě této výstavy k něčemu dobré. „Díky novému termínu se dokonce podařilo exkluzivně zajistit díla ze světových sbírek, která původně nebylo možné získat,“ prozradila kurátorka.

Důležitý Učenec ve studovně

Středobodem výstavy je obraz Učenec ve studovně, jediná Rembrandtova malba uložená na území České republiky, konkrétně ve sbírkách Národní galerie. Portrét neznámého muže z roku 1634 dokládá podle kurátorů „kouzlo“, kterým Rembrandt dokázal a stále dokáže oslovit – schopnost uměním proniknout pod povrch věcí, odtud také jeho označení „malíř lidské duše“. V portrétu učence nezachytil jen jeho fyzickou podobu, ale výraz tváře odráží i příběh dramatického duševního života. 

Rembrandtův příběh vypráví výstava i prostřednictvím prací dalších umělců, která připomínají malířovo tvůrčí soupeření se současníky i vliv, jaký si ve výtvarném umění udržuje ještě dnes. 

Bez grafiky a kresby se Rembrandt neobejde

Ze sto patnácti vystavených děl je Rembrandtova tvorba zastoupena deseti malbami a více než padesáti pracemi na papíře, tedy grafikou a kresbou. Jeho kreslířský rukopis byl podle kurátorky Sbírky grafiky a kresby NGP Blanky Kubíkové velmi moderní: „Několika tahy dokázal bravurně vyjádřit pohyb či charakter postavy.“

Grafika pomohla Rembrandtovi za jeho života proslavit se i v zahraničí. Zatímco holandský mistr ze své rodné země nikdy nevyjel, jeho grafiky nebylo těžké vyvézt. Ve své době tak byl v cizině znám především jako grafik. A grafik obdivovaný, což potvrzuje, že si grafikami, které vydával ve vysokých nákladech, docela slušně vydělával. 

Grafiky a kresby jsou v instalaci zakomponovány mezi Rembrandtova plátna. „Rembrandtovu uměleckou osobnost plně poznáme pouze, studujeme-li všechny tři oblasti jeho tvorby, malbu, kresbu a grafiku. Teprve dohromady vytvářejí plný pohled na šíři, osobitost a úchvatnou energii jeho výtvarného projevu,“ upozorňuje Kubíková.

Nahrávám video

Na výstavu dohlíží čtyři Rembrandtové

Koncept výstavy vede návštěvníka od výtvarníkových začátků přes jeho vrcholné období až po zklidnění pozdní tvorby. Závěr je intimním vhledem do Rembrandtova nitra. „Setkání s jeho osobností umocňuje umístění čtyř grafických autoportrétů, které rámují celou výstavu a průhled skrz její páteřní osu,“ doplnila spoluautorka instalace Lenka Míková. 

Výstavu Rembrandt: Portrét člověka je možné zhlédnout do konce ledna 2021 v Paláci Kinských. Galerie prodloužila otvírací dobu a připravila také doprovodné programy. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...