Národní galerie to rozbalí najednou: Koudelkovu invazi, Petrbokovo srdce i Čapkův koberec

Jak už se stalo zvykem, Národní galerie v Praze zahajuje novou výstavní „sezonu“ vernisáží pro veřejnost. Aktuální Opening načasovala na 21. srpen – a nové výstavy se také tohoto data a jeho odkazu částečně tematicky týkají. K padesátému výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy se pojí slavný cyklus fotografií Josefa Koudelky Invaze 68. Pohled na historii lze nalézt i v malbách Jiřího Petrboka. Trojici doplňuje Záhada Čapkova koberce, která se točí kolem sběratelské vášně spisovatele Karla Čapka.

Invaze Josefa Koudelky

  • Po celý den je v paláci Kinských zdarma přístupná výstava Úšklebek století, která představuje mimo jiné kolážový Týdeník 1968 od Jiřího Koláře. 
  • Trojitá vernisáž začíná v 19:00 ve Veletržním paláci. Zahájení výstav doprovodí projekce filmu Pelíšky a Nebeští jezdci, hudbu obstarají Tea Jay Ivo a Vertigo.

Fotografie Josefa Koudelky ze srpna 1968 patří k nejznámějším snímkům dokumentujícím tehdejší události v pražských ulicích. Několik se jich tehdy podařilo tajně vyvézt do zahraničí a prestižní agentura Magnum Photos Koudelkovu reportáž zveřejnila u příležitosti prvního výročí invaze.

O rok později za hranice na pozvání agentury vycestoval i fotograf – a rozhodl se zůstat v emigraci. Agentura Magnum Photos léta uváděla, že autor fotek je neznámý. K autorství záběrů se Koudelka veřejně přiznal až v roce 1984 – po smrti svého otce, jehož tak už nemohl ohrozit. V Československu byly snímky poprvé publikovány v roce 1990 v příloze časopisu Respekt. 

Nahrávám video

„Myslím, že ty moje fotografie mají především význam dokumentární. Ale snad v těch nejlepších není jen dokumentárnost. Na těch fotografiích není důležité, kdo je Rus a kdo je Čech. Důležité je to, že jeden má zbraň a druhý ji nemá,“ podotýká ke snímkům Josef Koudelka.

Cyklus Invaze 68 doplňují ve Veletržním paláci archivní filmové záběry, které v srpnových dnech před padesáti lety pořídil režisér Jan Němec. Za napínavých okolností se mu je podařilo poté dostat do Vídně, a předat tak zprávu o dění v Československu západnímu světu.

Spolu s fotografiemi je možné si je ve Veletržním paláci prohlédnout do 6. ledna příštího roku. Ještě do 23. září trvají další dvě výstavy spojené s Josefem Koudelkou: Národní galerie vystavuje také jeho cyklus De-creazione, vytvořený pro prezentaci Vatikánu na bienále v Benátkách; Uměleckoprůmyslové muzeum pak hostí retrospektivní výstavu Návraty.

Strach i láska v Hořícím srdci Jiřího Petrboka

Malíř a vedoucí ateliéru kresby na Akademii výtvarného umění v Praze Jiří Petrbok (*1962) jako by stál stranou umělecké scény. Nikdy nebyl členem žádného uskupení. Národní galerie si ho ale všímá samostatnou výstavou, která pod názvem Hořící srdce spojuje Petrbokovy obrazy s tématem domova. 

„Jakkoli volně, i tato výstava je reflexí posledního půlstoletí naší i světové historie, reflexí, která je vyostřená a ironická, stejně jako intimní a citlivá. Petrbokovy obrazy pozoruhodně odrážejí jednu velkou lidskou zkušenost se světem, který nás obklopuje, se světem nesmírného strachu i hluboké lásky,“ upozorňuje kurátor Otto M. Urban.

Do Veletržního paláce shromáždil především Petrbokovy dosud nevystavené práce. Malby z cyklu Žrádlo pro kočky nebo Vlajková si zde návštěvníci mohou prohlížet do 2. prosince.

Čintamani a Karel Čapek

Třetí z výstavních novinek předznamenává další letošní „osmičkové“ výročí – sto let od založení Československa. Záhada Čapkova koberce se totiž váže k významné prvorepublikové osobnosti – spisovateli, novináři a dramatikovi Karlu Čapkovi. Nepředstavuje ho nicméně jako literáta, ale jako vášnivého sběratele orientálních koberců.   

Zájemci mohou do 25. listopadu obdivovat vzácný turecký koberec z 16. století. Čapka inspiroval k napsání povídky Čintamani a ptáci, dokonce se – ovšem neúspěšně – pokoušel koberec získat. Do jeho pracovny se tak dostane až po mnoha letech jen díky výstavě v Národní galerii. Právě vybavení Čapkovy pracovny z jeho pražské vily restaurovaný koberec doplňuje.

Ukázka z povídky Čintamani a ptáci

To si dovedete představit, s jakou jsem se vracel. Panenko Maria, ten kus s Čintamani musím dostat! To bude něco pro muzeum! Ale teď si, prosím vás, představte, že jsem nesměl nijak nápadně naléhat, protože to není sběratelské; že paní Severýnová neměla žádný zvláštní zájem na tom, aby se ten starý hadr, co se na něm její Amina válela, prodal; (…) Tedy já jsem tak jednou za čtrnáct dní chodil k paní Severýnové mrknout si, je-li tam v koutě ještě ten koberec se všemi svými ptáky, podrbal jsem tu odpornou Aminu, až rozkoší kvičela, a aby to nebylo nápadné, koupil jsem pokaždé nějaký koberec; poslouchejte, já mám doma těch šírazů, širvanů, mosulů, kabristanů a jiného metrového zboží celé hromady – ale mezi tím byl jeden klasický derbent, pane, to se tak hned nevidí; a jeden starý modrý khorasan. Ale co jsem za ty dva roky zkusil, to pochopí jenom sběratel. Kdepak, muka lásky, to nic není proti mukám sběratele; ale přitom je zvláštní, že si snad ještě žádný sběratel nevzal život a naopak obyčejně dosahuje dlouhého věku; nejspíš to je zdravá vášeň.

Celou povídku si můžete přečíst na webu Městské knihovny v Praze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...