Nebudu dělat, co se líbí jiným. Malíř Franta žije a vystavuje u „frantíků“

Nahrávám video

U francouzského města Tours vystavuje obrazy český malíř František Mertl, ve světě umění známý pod jménem Franta. Třebíčský rodák žije ve Francii už šedesát let a patří mezi české výtvarníky, jimž se v této zemi podařilo nejvíce uspět.

Na místě, kde jsou nyní k vidění Frantovy obrazy, kdysi žil jeden z nejslavnějších francouzských básníků Pierre de Ronsard. Mezi oběma umělci je jistá souvislost – stejně jako u renesančních umělců je i středem Frantova zájmu člověk, přesněji lidské tělo. 

I proto byly malířovy začátky ve Francii těžké. V době, kdy sem v roce 1958 utekl před komunisty přes Berlín za svou budoucí ženou, totiž všichni výtvarníci přísahali na abstrakci. „Mně na figuře ale pořád nějak záleželo,“ přiznává Franta, že se nenechal strhnout uměleckým proudem. 

Usadil se na jihu, ve Vence, o kontakt s dalšími malíři se tím rozhodně nepřipravil. Většina tehdejších velkých umělců jezdila čerpat inspiraci právě do idylické krajiny nedaleko Azurového pobřeží. Franta se tak osobně seznámil s Picassem, Chagallem či Maxem Ernstem. 

Setkání to byla klíčová, ale největší inspiraci mu nakonec přinesly pobyty ve Spojených státech a především v Africe. Zážitky z těchto krajin ho utvrdily v rozhodnutí malovat především člověka, třeba i v krajních situacích.

„Jeden z prvních slibů, které jsem dal sám sobě, byl, že se nebudu snažit dělat něco, co by se líbilo někomu jinému,“ prozrazuje osmaosmdesátiletý Franta, čím se při své tvorbě stále řídí.

Jeho francouzskou výstavu je možné si u Tours prohlédnout do poloviny září. O něco kratší cestu mají zájemci do třebíčské Galerie Malovaný dům, která ještě do 9. srpna představuje Frantovu francouzskou tvorbu z druhé poloviny minulého století. Zároveň vychází malířova rozšířená monografie z roku 2009. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...