Nechtěl ustoupit StB a inspiroval filmaře. Pražského Maigreta připomene dokument

Nahrávám video

I pražská kriminálka padesátých a šedesátých let měla svého Maigreta, uvádějí tvůrci dokumentu o Karlu Kalivodovi. Přezdívku inspirovanou fiktivním komisařem si vysloužil svým vyšetřováním v čele pražské i celostátní kriminálky. Posloužil také jako předobraz k dosud reprízovaným televizním detektivkám. Přesto se na něj tak trochu zapomnělo. Dokument Pražský Maigret Karla Kalivodu představí 17. října večer na ČT2.

Přezdívku podle hrdinů detektivních románů Georgese Simenona dali Karlu Kalivodovi novináři. „Mělo to docela logiku, protože když si vezmete, jaké v té době měli dostupné technologie, tak pořád vítězil notýsek, tužka a otevřená mysl a hlavně to pověstné štěstí. To, co kriminalisté tenkrát objasnili, si museli tvrdě odšlapat,“ podotýká ředitel Muzea Police ČR Radek Galaš.

K policii nastoupil Karel Kalivoda po druhé světové válce. Od padesátých do poloviny sedmdesátých let byl přítomen u vyšetřování největších případů. Stal se náčelníkem pražské a později české kriminální služby.

„V podstatě u nás nebyl větší kriminální případ, na kterém by se nepodílel,“ podotkl režisér dokumentu David Slabý. K neznámějším patří vyřešení vraždy Herty Černínové. V souvislosti s tímto případem kriminalisté znovuotevřeli tehdy dvacet let starý spis vraždy Otýlie Vranské, jejíž tělo se našlo rozčtvrcené v kufrech. Mord zůstává dodnes neobjasněný, byť letos ředitel policejního muzea Radek Galaš zveřejnil pravděpodobnou verzi tehdejších událostí.

Případ Herty Černínové inspiroval později filmaře, pod názvem Kvadratura ženy se stal jedním z 30 případů majora Zemana. Sám Kalivoda s filmaři spolupracoval. „Dohledali jsme, že napsal jeden scénář, který se nerealizoval, ale koncem padesátých let začíná jeho spolupráce s filmem jako odborný poradce,“ uvedl Slabý.

Kriminalista dělal na „alibi“ trilogii s Karlem Högerem i televizních kriminálkách s Rudolfem Hrušínským. „Máme dochována svědectví, kdy si Rudolf Hrušínský řekl o to, že chce vidět, jak pracuje kriminalista. Seznámili ho s Karlem Kalivodou, stali se přáteli a Hrušínský postavu majora Kalaše stavěl podle Karla Kalivody,“ doplnil Slabý.

Pod tlakem StB

Kalivoda psal také beletrii. V archivu policejního muzea se dochoval například policejní kalendář s jeho povídkami. Ovšem zanechal po sobě i odborná pojednání. Zamýšlel se například nad tím, že každé historické období má své specifické projevy zločinu. „Měl tím na mysli, že například v padesátých letech najednou řešili případy, na které předtím zvyklí nebyli, jako šmelina, defraudace,“ upřesnil režisér.

Přibylo také politických tlaků. Kalivoda nemohl šéfovský post zastávat bez členství v komunistické straně, nicméně podle Slabého se snažil kriminalistické oddělení držet od vlivů StB.

„Z jeho osobního spisu vidíme opakované prověrky, znepříjemňovali mu to, jak to šlo,“ upozornil dokumentarista. „Pravděpodobně se v závěru stal i obětí tohoto působení. Faktem zůstává, že pro něj, stejně jako pro řadu obyčejných kriminalistů, bylo prioritou chytit zločince,“ uzavírá Galaš.

V dokumentu o Karlu Kalivodovi promluví mimo jiné jeho syn, rovněž kriminalista, a také historik Martin Kučera, jehož monografie Pražský Maigret televiznímu zmapování Kalivodova osudu předcházela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...