Některá divadla zkracují představení, aby udržela zájem publika

Délka divadelního představení může být jedním z důležitých faktorů při rozhodování o zařazení do repertoáru. Podle mluvčího pražského Divadla Kalich Jaroslava Panenky dělá stále častěji divákům problém udržet delší dobu pozornost. Dramaturg činohry Národního divadla Brno Jaroslav Jurečka míní, že by uvádění delších her mohlo dokonce ovlivnit i prodeje. Řada divadel proto uváděné hry zkracuje.

„Diváci napříč generacemi již nejsou zvyklí na dlouhá představení, a když uvádíme delší kus, víme, že ohrožujeme návštěvnost,“ říká Jurečka z Národního divadla Brno. Některé tituly jsou podle něj dost silné, aby lidé přišli a vydrželi. Jako příklad uvádí Hamleta či adaptaci populárního románu Hana. „Jinde jsou tím poznamenány prodeje,“ říká Jurečka a jako příklad uvádí inscenaci Hotel Strindberg.

Podobný trend potvrzuje i mluvčí pražského Divadla Kalich Jaroslav Panenka. „Délka představení je čím dál důležitějším faktorem při diskusích na dramaturgických radách,“ uvádí. Podle jeho slov mají diváci čím dál větší problém s dlouhodobým soustředěním. „Čas od času se stane, že tvář některého z diváků osvítí displej mobilu, třebaže ho probíhající představení evidentně baví,“ dodává mluvčí.

Stopáž jako kritérium uvedení

To, že je délka budoucí inscenace určitým kritériem při nasazování titulů, potvrzuje i dramaturg Městských divadel pražských Martin Satoranský. „Myslím, že diváci zohledňují délku představení při volbě titulu pro návštěvu divadla. Ale až od určité stopáže výš,“ míní.

Délka podle něj hraje roli při koupi konkrétních vstupenek, ne jako faktor pro úspěch či neúspěch představení. „Často je spíš problém, když divák má pocit, že v divadle strávil půl dne. Ale to tolik nesouvisí se stopáží, jako spíše s temporytmem a dalšími věcmi,“ shrnuje Satoranský.

„Téma stopáže inscenací se objevuje i v našich interních debatách,“ připouští také mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk. Dodává ale, že řada návštěvníků vyhledává samotný institut divadelní přestávky. Ta tak není jen praktickou pauzou, ale možností navštívit bufet a projít si reprezentační interiéry historických divadelních budov. „To oceňují zejména diváci přijíždějící z regionů,“ říká mluvčí. Zmiňuje také, že u mnoha oper, baletů či klasických činoher jsou přestávky přímo předepsány autorem a stávají se nedílnou součástí inscenační tradice.

Zkracování představení

Vliv délky představení na zájem diváků potvrzuje za brněnské Divadlo Husa na provázku dramaturgyně Veronika Onheiserová. Divadlo u delších představení řeší i dřívější čas začátku. „Ale pokud společně s tvůrčím týmem dojdeme k tomu, že by konkrétní inscenaci prospělo zkrácení, může k němu dojít i poté, co je už na repertoáru,“ dodává.

Divadlo Kalich zkracovalo muzikál Osmý světadíl, který se do repertoáru vrátil po čtrnácti letech. „Novou verzi muzikálu jsme zkrátili o více než dvacet minut na současných 165 minut. Stopáž prvního nastudování nám pro dnešního diváka přišla už dlouhá,“ uvádí Panenka.

Podle výkonné ředitelky olomouckého Divadla na cucky Alžběty Kvapilové je čas nejčastější překážkou pro návštěvu divadla. „Pokud diváctvo pozornost neudrží, je to často spíš vina tvůrců, kteří nevyužili potenciál tématu a čas, který jim diváci věnují,“ hodnotí za mladší generaci diváků Sára Matůšová, dramaturgyně Divadla Polárka.

„Jako zkušení umělci věříme – a potvrzují to výsledky našich představení – že dokážeme zajistit, aby diváci opravdu sledovali dění, i když je kolem nich mnoho rušivých podnětů, například za dveřmi divadla nebo za obrazovkou telefonu. Dalo by se říci, že to je náš hlavní úkol. A zaujímáme je jak obsahem, tak formou,“ uzavírá Jurečka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...