Nová scéna Národního divadla v Praze je kulturní památkou, čeká ji rekonstrukce

Nová scéna se stala kulturní památkou. Vedení Národního divadla, pod níž spadá, představilo zároveň plán na rekonstrukci stavby, která se počítá k dokladům československé brutalistní architektury. Architektonický záměr přestavby Nové scény nemění podle vedení ND vnější vzhled budov, zachovává všechny původní architektonicky hodnotné vnitřní prostory. V současnosti zde působí především Laterna magika. Opravami zároveň projde i provozní budova B. Dokončení se předpokládá v roce 2024.

Zřejmě největší změna čeká hlavní sál Nové scény, který má zastaralé divadelní technologie a špatnou akustiku. Důraz kladou tvůrci na dokončení původní myšlenky, tedy vytvoření multifunkční divadelní scény, která umožňuje snadnou přestavbu jeviště i hlediště. Vznikne tak divadelní scéna s variabilním uspořádáním prostoru sálu pro různá představení s kapacitou až 500 míst s použitím soudobých moderních divadelních technologií a proměnnou akustikou.

Do původního stavu navrátí restaurování architektonicky nejhodnotnější foyer. Obměny by se mělo dočkat venkovní zasklení. Podle architektů je vzhledem k době svého vzniku energeticky nevyhovující, navrhují proto výměnu jednoduchého zasklení fasády foyeru budovy Nové scény a rámového zasklení na Provozní budově B.

Zlepšit se má využití parteru budov s návazností na piazzettu. Vznikne nový bezbariérový vstup do podzemních garáží, nový vstup pro herce a zaměstnance divadla a víceúčelový prostor zázemí piazzetty pro pořádání různých kulturních akcí.

Máme plán, jak z Nové scény udělat nové variabilní divadlo v tom duchu, ve kterém pracoval pan architekt (Josef) Svoboda i pan architekt (Karel) Prager, jak obnovit všechno to, co si od 80. let obnovit zaslouží, a jak vyřešit některé logistické problémy, které se tehdy kvůli prostředkům i kvůli technologiím nedostatečně vyřešit nepodařilo.
Jan Burian

Rekonstrukce pokračuje

Rekonstrukce má navázat právě na současnou přestavbu podzemních garáží pod piazzettou. Podle vedení divadla je důvodem rekonstrukce technologicky nevyhovující stav sálu Nové scény a zdevastovaný stav provozní budovy B, v němž budovu předali dřívější soukromí vlastníci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Provozní budovu, dříve známou jako „restaurační“ či Themos, ND nedávno získalo po dvou desetiletích zpět do své správy. V přízemí Provozní budovy B vznikne veřejný prostor s kavárnou propojený spouštěcí skleněnou stěnou s piazzettou.

Finalizace projektových prací se předpokládá ke konci letošního roku, zahájení stavby se plánuje na polovinu roku 2022 a dokončení se předpokládá v roce 2024. Podle dřívějších informací by měla rekonstrukce stát asi 700 milionů korun.

Nelíbí se všem

Sama Nová scéna vznikla během rozsáhlé rekonstrukce Národního divadla mezi lety 1977 a 1983. Během rekonstrukce, kterou vedl architekt Zdeněk Vávra, byla mimo jiné vybourána provozní část budovy na jižní straně, tedy Prozatímní divadlo a Schulzův dům.

Největší diskusi ale budila stavba moderní budovy. Budovu navrhl Karel Prager, mimo jiné autor Federálního shromádění, skleněnou fasádu dodal výtvarník Stanislav Libenský. Nešlo jen o podobu Nové scény, jejíž fasáda z „televizních obrazovek“ některým připadala prostě ošklivá. 

Rychle se například ukázalo, že variabilní interiér má řadu nedostatků a na přestavby sálu se tak časem rezignovalo. Prager svůj projekt dokončil ve velmi krátkém čase, na parcele ležící při východní straně divadla původně měl vedle provozní budovy a restaurace vyrůst jen společenský sál.

Pro Laternu magiku

Všechny budovy se také již stavěly, když scénograf Josef Svoboda v roce 1980 přišel s návrhem na výstavbu divadelního prostoru pro soubor Laterny magiky. Zakázku nakonec ale místo Svobody získal Prager, který zaručil, že budova bude hotová do původně požadovaného výročí Národního divadla v listopadu 1983.

První představení na Nové scéně se tak odehrálo jen dva dny po znovuotevření historické budovy, 20. listopadu 1983, kdy měla premiéru inscenace Strakonického dudáka v režii Václava Hudečka.

Malý princ (Laterna magika)
Zdroj: Národní divadlo Praha/Pavel Nesvadba

Po pokusech s činohrou, která zde nalezla útočiště během rekonstrukce Stavovského divadla, nebo operou (kterou ale rušil hluk z Národní třídy) či baletem se nakonec na Nové scéně zabydlela hlavně Laterna magika. První představení zde odehrála v únoru 1984, definitivně se sem z paláce Adria přestěhovala v roce 1992.

Nápady mladých architektů před jedenácti lety – neomezené možnou realizací – navrhovaly například fasádu překrýt dvěma fóliemi, převázat ji lany a do vzniklého prostoru vhánět vzduch. Nafukující se vaky by mohly sloužit jako projekční plátno. Jeden z nápadů umístil k budově venkovní výtah, který by lidi vyvezl na střešní vyhlídku. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 13 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.