Nové depozitáře Národní galerie budou „neviditelné“ a z vepřovic

Národní galerie v Praze představila podobu nového depozitáře. Moderní areál by měl vyrůst postupně v průběhu sedmi let v pražských Jinonicích. Budova za 1,3 miliardy nebude fungovat jen jako sklad, ale také jako dílna a prostor pro veřejnost.

Národní galerii dlouhodobě chybí kapacity. Vystavuje necelé procento sbírek, na čtyři sta tisíc děl zůstává v přeplněných depozitářích. „Když instituce dosáhnou určitého bodu, už se nemohou dál rozvíjet. To je ten moment, kdy dojde k naplnění depozitářů,“ podotýká ředitelka galerie Alicja Knastová. 

Depozitáře i restaurátorské dílny

Do nového prostoru v Jinonicích přesune Národní galerie nejen své sbírky, ale také třeba laboratoře, digitální centrum a restaurátorské ateliéry. „Měly by zde být i veřejně přístupné depozitáře, kde návštěvníci uvidí, co se děje mimo výstavní prostory,“ doplnil ředitel odboru ochrany sbírkového fondu NG Dušan Perlík. 

„Máme obrovské požadavky týkající se kapacity těchto míst,“ připouští Knastová, „ale myslím, že architekti svým přístupem dokázali budovu zneviditelnit v prostředí, kde se bude nacházet.“

Nahrávám video

Materiál ideální pro umělecká díla

V soutěžním dialogu zvítězil návrh studia JIKA-CZ. Nízkoenergetická budova by měla být nenápadná a především flexibilní. „Spodní část se dá měnit, zatímco část s depozitářem zůstává vždycky nedotknutá,“ upřesnil architekt Jan Kubát. 

Podstatnou roli hrají také materiály. Vedle betonu autoři vítězného návrhu použili i nepálené cihly. „Nepálená přírodní hlína, vepřovice, je něco, co nás provází už tisíce let. A pro umělecká díla je to naprosto ideální prostředí,“ nepochybuje hlavní inženýr JIKA-CZ Jiří Slánský. 

Vítězný i další dva soutěžní návrhy si bude moci veřejnost prohlédnout po znovuotevření výstavních prostor ve Veletržním paláci, hlavním sídle Národní galerie. Jeho rekonstrukce je dalším velkým projektem, který NG čeká, až bude zprovozněn nový depozitární areál. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...