Nové výstavy Národní galerie ukazují, bez čeho se lidé neobejdou: displej a empatii

Národní galerie Praha (NG) otevírá ve Veletržním paláci dvě nové výstavy. Digitální blízkost si všímá propojení intimity a odcizení, které vyplývá z všudypřítomných komunikačních technologií. Cena Empatie přibližuje práce laureátek nově vzniklého ocenění Romany Drdové a Lenky Záhorkové. Sezonní otevírání více výstav je zvykem NG, obě nové instalace může veřejnost zhlédnout od 11. listopadu. Začátkem měsíce také ředitelka galerie Alicja Knastová zveřejnila, čeho by přední tuzemská výtvarná instituce pod jejím vedením měla dosáhnout. Přilákat chce ročně milion lidí.

Výstava Digitální blízkost odráží skutečnost, že technologie vstoupily lidem do soukromí. Autoři výstavy upozorňují, že člověk se nejčastěji dotýká právě displeje. Mobil či tablet se stávají dokonce objekty touhy, partnerem v dialogu a každodenní oporou, zároveň ale nebezpečným znalcem našich životů.

Pandemie pronikání technologií do soukromí a vztahů ještě prohloubila. Výstava Digitální blízkost si prostřednictvím děl devíti mladých zahraničních umělců klade otázku, jestli další vývoj bude spíše odpovídat dystopickým sci-fi, nebo jestli naopak virtuální propojenost pomůže vyřešit některé problémy současného světa.

Empatie v umění

Už nyní jsou zástupci Národní galerie, která je spoluorganizátorem Ceny Empatie, přesvědčeni, že společnost se nyní ani do budoucna neobjede bez ohleduplnosti. Vítěze nového ocenění vybírá z projektů, které přesahují výtvarné umění a nastolují otázky nezbytné pro soužití.

Tato témata našli v tvorbě Lenky Záhorkové a Romany Drdové, které NG nyní představuje na společné výstavě. Romana Drdová se zajímá o upcycling a možnosti znovuvyužití. Designérka porcelánu Lenka Záhorková využila pro sadu nádobí vzpomínek nejstarší generace. Ilustrace pro ni vytvořili oslovení senioři.

„Věřím, že zaujmou nejen mladší generace návštěvníků. Intimita je velmi citlivé téma, které ve společnosti dlouhodobě rezonuje. Cena Empatie tematizuje i neméně důležitou udržitelnost, ke které si dnešní společnost hledá cesty,“ poznamenává k výstavním novinkám generální ředitelka NG Alicja Knastová.

Ať je návštěvníků milion

Přední česká umělecká instituce pod jejím vedením funguje od letošního roku. Šéfka galerie má mimo jiné ambici zvýšit do roku 2026 návštěvnost na milion lidí ročně. To je zhruba o polovinu více než v době před pandemií, kdy do Národní galerie chodilo šest set až sedm set tisíc zájemců.

Loni NG navštívilo necelých tři sta tisíc lidí, čísla ale ovlivnila pandemie, galerijní budovy byly pro veřejnost zavřeny sto pět dní. Ve dnech, kdy se na výstavy smělo, příchozí nejvíce lákala výstava děl Rembrandta. Celkově se na ni vydalo necelých dvacet sedm tisíc lidí.

Přání milionu návštěvníků zahrnuje nejen fyzicky přítomné, ale i účastníky on-line kurzů a prohlídek. Knastová už při svém nástupu zmínila, že chce NG otevřít i těm, kteří by do výstavních síní běžně nezavítali. Cestu vidí ve zprostředkování výstav jinými formami, než jsou běžné prohlídky. Nabídka NG by se podle ní také měla více otevřít zájemcům s různými typy znevýhodnění. Uvedla rovněž, že k návštěvě je třeba přesvědčit více mužů, na výstavu zajdou totiž spíše ženy.

„Nechceme dělat, co dělají všichni“

Výstavní plán na zbytek letošního roku chce ještě nalákat na výstavu o falzifikátech a přehlídku buddhistického umění. Na rok 2022 se chystá retrospektiva Markéty Othové, jedné z mála českých umělkyň, jimž se podařilo v devadesátých letech prosadit v zahraničí, nebo rozsáhlá výstava, která chce vyzdvihnout přínos malíře Josefa Mánesa a rozmluvit některé s ním spojené stereotypy.

Počítá se rovněž s terakotami italských mistrů, ohlédnutím za architekturou druhé poloviny dvacátého století či expozicí V kroužcích dýmů, jež propojí díla s motivem umělce-kuřáka.

Josef Mánes / Josefina (1855)
Zdroj: Národní galerie Praha

Chybí velká jména jako Rembrandt či Toyen, která i během pandemických restrikcí fungovala jako návštěvnická mucholapka.

„Galerie není o jednoduchém obsahu dělat to, co dělají všichni. My chceme opravdu najít místa, na která nikdo jiný nemá prostředky, nezajímají ho, nejsou možná takové trháky, ale my z nich trháky uděláme. To vyžaduje spoustu drobné práce z naší strany, abychom neopakovali pořád to samé. Musíme otevřít nové dveře – a to je náš úkol,“ vysvětluje Knastová.

Akvizice, digitalizace, transformace

Plány nového vedení zahrnují i posílení digitalizace sbírkových předmětů a akvizic. Schyluje se například k nákupu obrazu Josefa Šímy, na němž portrétoval Louise-Denis Germainovou. U významné knihovazačky se český malíř ubytoval nedlouho po svém příjezdu do Paříže a později se stala i jeho tchyní. Obraz z roku 1922 by měl přijít na 7,8 milionu korun bez DPH, o záměru ho pořídit už ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) informoval vládu.

Pokračováním v krocích učiněných už předchozími vedeními galerie je pak stavba depozitáře v Jinonicích a transformace Veletržního paláce. Realizace obojího je tématem už léta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 11 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...