Od kmene stromu po koncertní pódium. Výstava představuje klavír jako technické dílo

Přední český výrobce pian Petrof za sto šedesát let fungování vyprodukoval přes 635 tisíc nástrojů. Některé jsou k vidění na výstavě, která chce u příležitosti výročí této firmy především připomenout, že piano není jen hudební nástroj, ale i pozoruhodné technické dílo. V Národním technickém muzeu je vystaven mimo jiné jeden z prvních nástrojů, který vyrobil přímo zakladatel firmy. Na jiný, reprezentující současnost, si návštěvníci mohou dokonce sami zahrát.

„Kolika lidem je například známo, jak se vyrábí baraš neboli půda s rezonanční deskou a litinovým rámem? Kdo opravdu ví, jak vzniká struna či jaké dřevo se používá na skříň a víko tohoto nástroje?“ pokládá řečnické otázky ředitel Národního technického muzea (NTM) Karel Ksandr.

Nejdelší klavír, který Petrof vyrábí, měří 284 centimetrů. Nejtěžší váží 588 kilo, tedy zhruba tolik, kolik dospělý lední medvěd.

Výstava „Petrof 160 – klavír jako technické dílo“ provede technickým procesem výroby. Počínaje kmenem rezonančního smrku. „Výběr dřeva je zásadní, ovlivňuje zvuk nástroje,“ upozornila marketingová manažerka Petrofu Kristýna Mlatečková. Na výstavě je umístěn průřez stromem starým symbolicky sto šedesát let.

Technická cesta pokračuje přes výrobu resonanční desky a litinových rámů, které pomáhají držet tah strun. „Struny v klavíru nebo pianinu musí být pevné a odolné, protože musí udržet velký tlak,“ podotýká Mlatečková.

Pianino Magic Egg, na které si mohou návštěvníci výstavy zahrát
Zdroj: Petrof

Následuje lakovna. „Stálicí je černá barva s vysokým leskem, ale třeba v první polovině minulého století byly jedničkou saténové povrchy z dýhy. Kdo má rád extravaganci nebo má minimalistický moderní interiér, může si vybrat i třeba červený klavír,“ doplnila k proměnám vkusu marketingová manažerka Petrofu.

Zájemci dál blíže poznají výrobu skříně, fungování klávesnice a prostřednictvím pohyblivého modelu v nadživotní velikosti se seznámí s tím, co se děje v útrobách klavírní mechaniky, když člověk zmáčkne klávesu. A dojde i na ladění. „Intonéři a ladiči musí mít absolutní sluch, aby zajistili kulatý romantický tón, který je pro nástroje značky Petrof typický,“ dodala Mlatečková.

Levnější nástroje se budou vyrábět v Indonésii

Od druhé poloviny letošního roku nebudou piana značky Petrof vznikat jen v Hradci Králové. Firma oznámila, že přesune část výroby do Indonésie. Důvodem jsou vysoké náklady na pracovní sílu v Česku, drahé energie či rostoucí cena materiálu.

Petrof zaznamenal v roce 2022 pokles tržeb o pětinu na 247 milionů korun, zisk se propadl čtyřnásobně na 8,7 milionu. Do nižšího výdělku se promítl výpadek dodávek do Ruska a na další východní trhy kvůli ruské agresi vůči Ukrajině, a navíc poklesly prodeje v Číně, kde fungování trhu stále omezovaly restrikce kvůli epidemii koronaviru. 

Prezidentka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Petrof indonéskému výrobci odhalí kompletní dokumentaci včetně výkresů a designu. Asijský partner nástroje zhotoví, Petrof je odkoupí a poté prodá. Buď přímo v jihovýchodní Asii, kde se díky spolupráci vyhne povinnosti platit cla, nebo v Evropě či v USA. Už letos tak vznikne zhruba tři sta pian. V příštích letech má výroba v Indonésii postupně narůstat, a to až ke dvěma tisícům nástrojů ročně.

V Indonésii se Petrof chystá kompletně vyrábět ty nejlevnější piana. Výroba dražších nástrojů započne v Asii, s dokončením se počítá v Hradci Králové. Produkce vyšších modelů pianin a koncertních klavírů zůstane celá v Česku. Petrof již v licenci vyrábí piana v Číně. Produkuje je tam pod značkami Rösler, Scholze či Fibich.

První klavír Antonína Petrofa

Výstava v NTM zůstane přístupná do konce ledna příštího roku, vedle přiblížení výroby ukáže také zajímavé kousky z produkce firmy Petrof. Třeba klavír, který jako jeden z prvních vlastnoručně vyrobil Antonín Petrof v roce 1865, tedy nedlouho poté, co se vrátil z Vídně do rodného Hradce Králové a přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na klavírnickou.

Truhlářem měl být původně i Antonín. „Ale jednoho dne dostal za úkol opravit starý nábytek u ředitele kůru. Zaujal ho moderní hudební nástroj – klavír, což ovlivnilo jeho budoucí rozhodování. A poté využil možnosti vyučit se u svého strýce, výrobce klavírů, ve Vídni,“ přiblížila historii značky Kristýna Mlatečková. Petrofově podniku se dařilo, úspěch potvrdil i titul dvorního továrníka pian pro rakousko-uherský dvůr.

Znárodnění továrny v roce 1948, kdy se k moci v Československu dostali komunisté, přerušilo rodinnou tradici. Po revoluci se továrna vrátila zpěv do rukou rodiny Petrofů, která ve výrobě pian pokračuje už šestou generací.

Klavír, který vyrobil Antonín Petrof v roce 1865
Zdroj: ČTK/Roman Vondrouš

Piana samohrající, s neony i futuristická

Pozoruhodností z doby před druhou světovou válkou je na výstavě radioklavír neboli elektroakustický klavír. Vyráběl se pod německou licencí podle patentu Walthera Hermanna Nernsta, mimochodem nositele Nobelovy ceny za práci v oblasti termochemie. Výhodou tohoto klavíru bylo až třikrát delší znění tónu, jeho větší síla a možnost jeho zesílení a zeslabení. Klavír umožňuje napodobit zvuk varhan a pomocí speciálních dusítek také zvuk cembala.

Za unikát Petrof označuje bílý klavír osvětlený různobarevnými neony, vyroben byl na začátku devadesátých let ke stotřicátému výročí firmy.

  • Piano je souhrnným označením pro klavíry i pianina.
  • Klavír stojí zpravidla na třech nohách a tvarem připomíná křídlo. Spíše než v bytech stojí na koncertních pódiích. Klavírní struny jsou nataženy vodorovně.
  • Pianino má struny svislé, protože jde o vzpřímeně stojící piano, většinou se umisťuje ke zdi. Nezabere tolik místa jako klavír. 

Technicky zaujme i takzvaná pianola, tedy kombinace klasického piana a samočinného mechanického hracího stroje. Vystavený nástroj z roku 1929 je příkladem pianina s tichým elektromotorem a pneumatickou mechanikou. Umožňoval reprodukovat hudbu nahranou hudebníkem na zaznamenávacím pianu pomocí papírového perforovaného pásu. Vystaven je také „znělkostroj“ pro biografy.

Hudební podkres výstavy zajišťuje jeden z nejnovějších, samohrajících klavírů z roku 2024. Návštěvníci si mohou na výstavě dokonce sami opřít do kláves – k dispozici je jim pianino Magic Egg (Kouzelné vejce), které připomíná futuristickou skořápku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...