Od úsvitu do soumraku a od Francie do Slovinska. Dvě výstavy impresionismu zanechají dojem

Díla Claudea Moneta, Camilla Pissarra nebo třeba Edgara Degase jsou k vidění v pražském paláci Kinských. Výstava Francouzský impresionismus ukazuje tvorbu francouzských mistrů ze sbírky dánského státního muzea. Na výtvarnou hru světel a stínů láká v těchto dnech také Pražský hrad, který pro změnu představuje slovinský impresionismus.

Sbírku francouzských impresionistů vybudoval ve dvacátých letech podnikatel a mecenáš Wilhelm Hansen a později ji odkázal dánskému státu. Ve správě ji má nyní muzeum Ordrupgaard, které je v současnosti v rekonstrukci. Sbírku po dobu oprav zapůjčuje zahraničním galeriím, mezi nimi také Národní galerii Praha. Ta ji poprvé zpřístupňuje návštěvníkům ve střední Evropě. 

Na výstavě jsou zastoupeni především impresionisté jako Claude Monet, Edgar Degas, Auguste Renoire, Camille Pissarro. Zájemci mohou sledovat i postupný vznik některých děl díky skicám, například k Renoirově slavnému obrazu Zábava v Moulin de la Galette. 

„Snažíme se v expozici ukázat kontext, v němž impresionismus existoval. To znamená to, co ve vývoji francouzského malířství impresionistické krajině předcházelo, a naopak výtvarníky, kteří na impresionismus navazovali,“ upozorňuje kurátor Petr Šámal. Výstavu proto uvozují romantické malby Eugèna Delaxroixe a soubor symbolistických obrazů Paula Gauguina naopak výstavu završuje.

Nahrávám video

Komplet šedesáti děl si lze v paláci Kinských prohlédnout do poloviny října, poté se sbírka přesune do Hamburku. O měsíc dříve končí na Pražském hradě další výstava věnovaná stejnému uměleckému směru. Pod názvem Impresionismus od úsvitu do soumraku přibližuje slovinské umění konce devatenáctého a začátku dvacátého století.

Po zemětřesení impresionismus

„Zajímavé je, že slovinští impresionističtí malíři se snaží malovat úplně běžné, banální náměty. Louku, seníky. To, co je nedaleko Lublaně dodnes,“ poznamenává hlavní kurátor hradních sbírek Jaroslav Sojka. V roce 1895 došlo v Lublani k zemětřesení. Tragická událost nastartovala modernizaci Slovinska, a to ve všech směrech včetně umění. Realistické umělce tak nahradili právě impresionisté, například Ivan Grohar nebo Rihard Jakopič.

Slovinské umění dokládají obrazy, sochy, kresby, ale i plakáty nebo fotografie, jejímž počátkům je věnována poslední část. „Je lepší nazývat tuto výstavu výstavou moderního umění Slovinska, protože tu najdeme i tvorbu, která byla před a po impresionismu,“ doplnil kurátor Sojka, že – podobně jako expozice francouzského impresionismu – se i prezentace toho slovinského snaží o širší kontext.

Nahrávám video

Svůj prostor dostaly i práce architekta Josipa Plečnika, autora pražského kostela Nejsvětějšího Srdce Páně nebo úprav Hradu na žádost prezidenta Masaryka. Kurátoři připomínají také Plečnikovy návrhy uměleckých řemesel a jeho architektonické realizace v Lublani.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...