Ozval se pachatel, že chce zaplatit za své know-how, vzpomíná spoluautor „Případů" Josef Mareš

Nahrávám video

Josef Mareš strávil třicet let u policie, velkou část této doby coby šéf pražské mordparty. Ještě jako kriminalista začal psát scénáře podle skutečných zločinů. Vznikly tak divácky úspěšné seriály Případy 1. oddělení, jejichž třetí řadu Česká televize aktuálně vysílá, a s nimi související Devadesátky. V televizním zpracování reálných vražd i jiných trestných činů se prý poznávají nejen skuteční vyšetřovatelé a operativci, ale i pachatelé. Ne vždy k radosti autorů, připustil Mareš v Interview ČT24.

Případy 1. oddělení měly původně skončit po druhé řadě. Nakonec se scenáristé – kriminalita Josef Mareš a novinář Jan Malinda – nechali přemluvit ještě ke třetímu pokračování. Prý už ale definitivně poslednímu. „Seriálem Devadesátky a třemi řadami Případů 1. oddělení jsem vycucl celou svoji policejní kariéru, už by asi těžko bylo z čeho brát,“ říká Mareš.

Spolu s Malindou napsali už scénář k nové minisérii Docent. Nevychází ze skutečných událostí, ze zkušeností exšéfa mordparty ale ano. Ivan Trojan hraje policejního teoretika, který se vydá po stopě chladnokrevného vraha. Docenta opět odvysílá Česká televize.

Scenáristé si pletou soudního lékaře s patologem

Už Případy 1. oddělení, stejně jako jejich prequel Devadesátky (kde Malindu při psaní scénáře vystřídal Matěj Podzimek) byly ceněné za věrné zobrazení policejní práce, ovšem přesnou „kuchařku“ tvůrci prozradit nemohli a ani nechtěli.

I zkušený kriminalista Mareš připouští, že drobné chyby v natočených dílech po sobě našel. Přestože jiné krimi příběhy prý příliš nesleduje, všímá si i v nich nepřesností, které scenáristé bez policejní zkušenosti často opakují.

„Místo soudního lékaře máme patologa, místo grafologa máme grafickou expertizu. To jsou nuance, v kterých by třeba i začínající student policejní akademie měl problém, ale nás to tahá za uši. Je také rozdíl mezi škrcením a rdoušením, a bohužel ani každý policista ho neví, takže tím spíš to uteče scenáristovi v seriálu,“ upřesnil s tím, že má pro takové omyly pochopení.

Proč Plíšek nejezdí autem

Seriály, jejichž je Mareš spoluautorem, nevycházely ze skutečnosti jen v kriminalistických postupech a samotných případech, ale i ve vztazích na pracovišti. Postavy mají částečně reálné předobrazy, i když scenáristicky domyšlené. Marešův kolega Jan Malinda se podle něho dopustil chyby, když reálným policistům prozradil, kým v seriálu jsou. „Bohužel si myslel, že jim udělá radost,“ podotýká Mareš.

„Například Honzovi Štočkovi (který byl výborný policista, nikdy jsem s ním neměl problém, znali jsme se přes dvacet let, kdy jsem byl v mordpartě) najednou začalo vadit, že Plíšek nejezdí autem,“ uvedl Mareš. Fiktivní major Václav Plíšek je doyenem seriálového týmu. Scenáristé na základě skutečných osob museli stvořit nové postavy, které by fungovaly i v příběhu. Mareš proto sám není rád, když si ho diváci ztotožňují s jeho alter egem Kozákem v podání Ondřeje Vetchého.

Na zfilmování „svých“ případů se dívají také skuteční pachatelé. Jeden, který figuroval v případu okrádaných seniorů, se ozval dokonce s nečekaným požadavkem. „Nejenže nás chtěl pochválit, že je seriál autentický, ale také Českou televizi žádal o peníze. Vymyslel know-how toho zločinu, a protože jsme to zfilmovali, tak že bychom od něj jako odkoupili licenci,“ prozradil Mareš.

Mysleli, že místo vyšetřování píšu scénář

Úspěch Případů 1. oddělení mu pomohl k popularitě, i když coby vedoucí pražské mordparty byl při mediálně sledovaných zločinech vidět i předtím. Na kriminálce pracoval stále ještě i v době, kdy se začaly vysílat první díly „Případů“.

Seriál zaznamenal nebývalý úspěch, paradoxně Marešově mordpartě se v reálném vyšetřování zrovna moc nedařilo. „Ze čtrnácti vražd za půl roku jsme měli osm neobjasněných. Ony se pak všechny objasnily, pachatel byl obviněn a odsouzen, ale potřebovali jsme čas. Ale lidem to těžko vysvětlíte. Někdo si to dokonce spojoval s tím, že místo abych vyšetřoval, tak píšu scénář,“ uvedl Mareš.

Vraždy taxikářů či v Klánovickém lese, které se jeho tým tenkrát snažil vyšetřit, vyšetřují nyní i kriminalisté v televizní mordpartě. Nové díly uvádí ČT každé pondělí večer. Mareš se k případům známých ze seriálu vrátil nedávno i knižně, v „knižním výslechu“ ho vyzpovídal novinář Martin Moravec.

V současnosti už bývalého kriminalistu zaměstnává práce v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. „Jsem velký hokejový fanoušek. Zajímal mě rok 1950, kdy jedenáct hokejistů, místo aby letěli do Anglie vybojovat titul mistrů světa, bylo zavřeno a odsouzeno k mnoha letům trestu,“ upřesnil, jakým tématem se třeba zabýval. Scénář podle tohoto příběhu psát nechce, dva zatím nerealizované od jiných tvůrců už prý existují. O osudu hokejových reprezentantů ale vznikl dokument, odvysílat by ho mohla Česká televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 23 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...