Pasivita inteligence musí skončit, míní režisér „revolučních“ Dětí slunce

„Jenže my, my lidé, my děti slunce, světlého zdroje života, my sluncem zrození, my nad tím černým strachem ze smrti zvítězíme,“ nepochybuje profesor Protasov, hrdina „revolučního“ dramatu Děti slunce. Ve skutečnosti svět kolem dostatečně nevnímá. Hru napsal ruský literát a revolucionář během věznění v roce 1905, nyní ji nastudovala ostravská Komorní scéna Aréna.

Maxim Gorkij napsal hru jako reakci na takzvanou krvavou neděli, kdy v roce 1905 carští vojáci stříleli v Petrohradě do průvodu lidí, kteří hodlali předat carovi petici žádající zlepšení pracovních podmínek, zrušení cenzury a toleranci v náboženských otázkách. Děti slunce vznikaly ve vězení v Petropavlovské pevnosti, kde si Gorkij odpykával trest za proklamaci, kterou po této krvavé neděli zveřejnil.

Tvrdé potlačení demonstrace vedlo k ještě větší mobilizaci obyvatelstva, zemi zachvátila vlna stávek, které dokázaly krátkodobě zastavit železniční dopravu, poštu a telegrafní spojení. Připojily se i vzpoury v námořnictvu, jako například na křižníku Potěmkin. Pod tlakem revolučního vzplanutí nakonec car Mikuláš II. přijal takzvaný Říjnový manifest, kterým slíbil občanská práva a zřízení zákonodárného shromáždění. Ve skutečnosti jím ale rozštěpil opoziční síly a revoluce ochabla.

Nevnímané problémy ze všech stran

Podle režiséra Andrého Hübnera-Ochodla jsou Děti slunce hluboký text, který dává hercům velké příležitosti díky intenzivním rolím. Na hru ruského revolucionáře se dívá groteskním pohledem.

Obývací pokoj jedné měšťanské rodiny v Dětech slunce je uzavřený svět sám pro sebe. Nikoho příliš nezajímá, že se blíží epidemie cholery – průhledná metafora revoluce, která Rusko Gorkého časů zachvátila. „Skupina lidí naprosto odtržená od světa, řeší svoje problémy a nechápe, že venku za zdmi domu se něco děje,“ podotýká herec Marek Cisovský, představitel profesora Protasova, který má v plánu jednou zachránit lidstvo díky svým pokusům.

„Jeho sociální inteligence je trošku na nule, v podstatě vidí jen svoji práci,“ dodává ale Cisovský. Profesorovi uniká nejen epidemie, ale nevnímá dostatečně ani duševní nemoc své sestry, ani to, že jeho nejlepší přítel mu chodí za ženou. Postavy hry balancují mezi planým filozofováním a patetickým vyjadřováním svých horoucích citů.

Nahrávám video

„Lidstvo má teď problémy ze všech stran. Znovu máme válku v Evropě, přežili jsme epidemii. Máme inflaci, problémy s klimatem. Něco se děje v našem světě. Lidé se musí znovu zorientovat. Tak je to i v té hře. Pasivita inteligence musí skončit,“ míní režisér.

Podobně na sdělení Gorkého hry nahlíželo i její první nastudování po sametové revoluci, které před několika lety připravilo pražské Divadlo na Vinohradech. Název dramatu o tom, že intelektuální vrstva společnosti neumí naslouchat ostatním, změnili více směrem k dnešku – na Sluníčkáře.

André Hübner-Ochodlo žije a pracuje v Polsku. Od napadení Ukrajiny Ruskem se tam ruští autoři na jevišti neobjevují. Když si režisér chtěl v archivu polské televize pustit inscenaci Děti slunce, natočenou před třiceti lety, přístup mu byl zakázán.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...