Pokud hledáte dobrodružství, najdete jej v Casablance

New York - Snímek, který je považován za jedno z nejlepších děl světové kinematografie, vznikl původně z nepříliš známé divadelní hry. Hvězdně obsazené milostné drama Casablanca odehrávající se ve válečných kulisách natočil americký režisér maďarského původu Michael Curtiz. Třemi Oscary ověnčený film s Humphreym Bogartem a Ingrid Bergmanovou měl premiéru 26. listopadu 1942 v New Yorku.

Důvodů, proč se Casablanca stala fenoménem, je hned několik. Roli sehrály souvislosti politicko-historické i tvůrčí. Kult nostalgicky okouzlujícího příběhu o ženě mezi dvěma muži se zrodil z improvizace, scénář se prý dopisoval ze dne na den. K celkovému vyznění pak přispěly i výkony oblíbeného „Bogieho“ a křehké Bergmanové. Snímek, který na tehdejší dobu stál téměř milion dolarů, obsahuje více nesmrtelných replik a scén než jakékoli jiné dílo.

Podíl Hollywoodu na válečném úsilí

Rozhodnutí natočit Casablancu padlo několik dní po vstupu USA do druhé světové války, Hollywood chtěl mít také svůj podíl na podpoře válečného úsilí. Bezprostředně po premiéře ale film velké úspěchy neslavil. Zlom přišel až za pár týdnů, kdy se v lednu 1943 právě v marocké Casablance setkali nejvyšší představitelé protihitlerovské koalice. Film se téměř přes noc stal magnetem pro diváky a zisky ze vstupného několikanásobně převýšily rozpočet.

Nejprve Spojenci prohrávali a ztráceli, ale nyní se situace na bojištích začala měnit a oni získávali, tlačili svého nepřítele, fašistické Německo. Myslím si, že to bylo pro film posléze nesmírně dobré, protože s sebou nesl étos potřeby vítězství.
Věroslav Hába
historik filmu

Casablanca za války spadala pod správu vichystické Francie a mířily do ní tisíce uprchlíků toužících získat víza do Ameriky. Město bylo i rájem pro špiony a podvodníky, kteří se ze situace snažili vytěžit co nejvíc. Společenský život se ve filmu odehrává v podniku pragmatického Američana Ricka Blaina, kde se dalo pít, hrát i získat falešný pas. Bogart si rolí muže ve zmačkaném baloňáku a s cigaretou přilepenou ke rtům vystavěl nezaměnitelnou image.

Rick v jeho podání je hrdinou, který „neriskuje krk kvůli nikomu“. Když se ale jednoho dne v baru objeví pronásledovaný československý protifašistický odbojář Victor László (Paul Henreid), pozná Rick v jeho ženě Ilse (Bergmanová) svou bývalou lásku, která mu zlomila srdce. Aby jim dokázal pomoci, musí mimo jiné překonat vlastní hrdost. Závěrečná scéna na letišti patří k nejdojemnějším (ale také nejparodovanějším) filmovým okamžikům všech dob.

„Ze všech lokálů ve všech městech po celém světě ona přijde zrovna do toho mýho,“ tak zní jedna z památných hlášek filmu, kterou pronese Rick poté, co spatří Ilsu, na niž chtěl provždy zapomenout. Ilsa se zase zapsala například větou: „Zahraj, Same. Zahraj Jak plyne čas (As Time Goes By).“ Po příchodu do baru tak vybídla pianistu k zahrání písně, jež ve filmu hraje důležitou roli. Inspiroval se jí v roce 1972 i Woody Allen, když natočil film Zahraj to znovu, Same.

Předobrazem postavy Victora Lászla mohl podle některých spekulací být představitel československého odboje Jan Smudek, zvaný Nepolapitelný Jan. Podle jiných domněnek mohl být inspirací komunistický špion a novinář Otto Katz, známý i pod pseudonymem André Simone. Ten měl kontakty v Hollywoodu, unikl americké i britské tajné službě, až jej nakonec semlela soudní mašinerie při procesu se „spikleneckou skupinou“ Rudolfa Slánského.

Všichni chodí k Rickovi

Scénář ke Casablance vznikl na motivy hry s názvem Všichni chodí k Rickovi. Napsali jej Julius a Philip Epsteinovi, kteří za něj společně s Howardem Kochem získali Oscara. Zlatou soškou byl poctěn i režisér Curtiz (vlastním jménem Mihály Kertész) a Casablanca byla vyhodnocena také jako nejlepší film. V roce 2007 ji odborníci z Amerického filmového institutu vyhodnotili jako třetí nejlepší americký film všech dob. Předběhl ji pouze Občan Kane a Kmotr. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...