Poplatnost době, nebo generační nepochopení? Umělci se přou o podobu institucí

Nahrávám video

Výtvarníci Milan Knížák, David Černý, František Skála nebo architekt Josef Pleskot a bezmála stovka dalších kulturních osobností nesouhlasí se současnou podobou Akademie výtvarných umění, Národní galerie i Cenou Jindřicha Chalupeckého. Žádají změny a v případě rektorky AVU odstoupení z funkce. Vedení kritizovaných institucí námitky nepovažuje za opodstatněné, mluví mimo jiné o generačním nepochopení.

Ředitelka Národní galerie Alicja Knastová se podle signatářů nesnaží spolupracovat s českými umělci, a galerie tak údajně neplní svoje poslání prezentovat současné umění. „Minulý rok spolupráce byla obrovská. My spolupracujeme se skupinou umělců, ale možná se někomu nelíbí, se kterými,“ reagovala na výtky Knastová.

Knastová čelí také kritice ze strany odborných rad Národní galerie, rezignovalo dvacet tři členů těchto orgánů. Jako důvod uvedli mimo jiné nedostatečnou komunikaci.

V souvislosti s Národní galerií vadí umělcům podepsaným pod výzvou i téma českého pavilonu na benátském bienále, kam bylo vybráno dílo s názvem Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilogramů lehčí od konceptuální umělkyně Evy Koťátkové. „Celou instituci (Knastová) strhává do bezvýznamnosti a ohání se nejpomíjivějšími současnými ideologiemi. V praxi to znamená, že na bienále v Benátkách se prezentuje příběh žirafy, přivezené z Keni v době, kdy zde komunisti popravovali Miladu Horákovou a další,“ napsali umělci.

Podle Alicji Knastové projekt na bienále vybrala odborná porota z více než dvaceti návrhů a ona sama na výběr neměla vliv. Ředitelka se domnívá, že jde částečně o generační spor, protože signatáři dopisu jsou z jiné generace než autorka Koťátková.

Cena bez vítěze

Koťátková je mimo jiné držitelkou Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2007. Změny v udílení tohoto ocenění dopis také řeší. Cena byla do roku 2023 určena umělcům do 35 let, nyní je profilována pro nastupující generaci umělců a umělkyň. Skupině umělců vadí to, že se zrušil věkový limit pro oceněné a také, že se cena změnila na nesoutěžní, kdy vyhrávají všichni finalisté. „Už dávno ztratila prestiž,“ míní například výtvarník František Skála.

„Jestli se trošku mění pravidla vůči tomu, jak je nastavená společnost, domnívám se, že i tady je důležitý mezinárodní dialog. My samozřejmě tu cenu neurčujeme úplně sami,“ namítá ředitelka Společnosti Jindřicha Chalupeckého Karina Kottová.

Je AVU „učiliště“ jednoho typu umění?

Umělci ve výzvě požadují také analýzu fungování a restrukturalizaci Akademie výtvarných umění (AVU) a odstoupení rektorky Marii Topolčanské. „Současná AVU rezignuje na vzdělávací poslání vysokoškolské instituce v zájmu nových krátkodechých ideologií a aktivistických tendencí poplatných době. Současné vedení AVU vzbuzuje nedůvěru ve veřejném prostoru,“ stojí v prohlášení.

Podle podporovatelů výzvy AVU „nevede mladé lidi k vlastnímu uměleckému výrazu, ale k týmovému aktivismu“. Jako příklad uvedli nedávnou uměleckou performanci Kateřiny Olivové, která před budovou AVU za zvuku techno hudby nahá rozhazovala hlínu. „Tato osoba se do vedoucí funkce ateliéru nedostala vítězstvím ve výběrovém řízení, ale bez konkurzu, neb tehdejší rektor Tomáš Vaněk využil právo veta a upozadil komisí vybraného vítěze Zbyňka Baladrána,“ tvrdí autoři dopisu.

„Taková škola nemá být učilištěm jednoho typu umění, ale má zastupovat všechny možné tendence, aby si mohl student svobodně vybrat,“ podpořil námitky v Událostech, komentářích výtvarník Michael Rittstein. Obává se, že uměleckou různost vystřídal „novomediálně konceptuální“ způsob myšlení. I on mluví o klesající úrovni vedoucích ateliérů a nedostatečných zkušenostech některých z nich pro výuku vzhledem k mladšímu věku.

Nahrávám video

Rektorka AVU Maria Topolčanská v kritice konkrétně Michaela Rittsteina vidí i osobní motivaci kvůli výtvarníkovu synovi Lukáši Rittsteinovi, kterého odvolala z vedení sochařského ateliéru. A také ona, podobně jako ředitelka Národní galerie, mluví o generačním posunu. „Studenti sami jsou už dávno multimediální umělci, nejlepší sochařské diplomky za poslední roky byly sochy, instalace, performance. Jsou dál, protože jsou v souladu se současným uměním v Evropě, ve světě a škola je zaostalejší v každém případě, když na tohle nereaguje,“ míní s tím, že pestrost ateliérů se podle ní naopak stále zvyšuje, stejně jako emancipace studentů a studentek vybírat si svůj studijní plán.

„Tu výzvu vidím jako nastupující boj konzervativců a liberálů. A přiznávám, že nejsem konzervativní člověk, ve svých liberálních pozicích určitě setrvám,“ uvedla Topolčanská také. Rezignaci nezvažuje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...