Při návštěvě Prahy a Moravy si sochař Rodin neoddechl. Čekaly ho špalíry vítačů a zážitková turistika po folkloru

Na jaře 1902 navštívil Prahu a Moravu francouzský sochař Auguste Rodin. Čekalo ho velkolepé přivítání a skutečně nabitý program. Výstava Pražská Pallas a Moravská Hellas 1902 v Galerii hlavního města Prahy (GHMP) návštěvu jednoho z nejvlivnějších evropských sochařů rekonstruuje. Vychází z fotografií mapujících Rodinův pobyt, doplněných exponáty z historického výzkumu, etnografie a sochařství. „Myslím, že tak podobně se rodil scénář návštěvy Rodina v Praze, kdy každý něco chtěl, kam by ho ještě vzal,“ podotýká šéfkurátorka Helena Musilová.

Návštěvu Rodinovi navrhli výtvarník Alfons Mucha, spojený s francouzským uměleckým prostředím, a Rodinův žák, sochař Josef Mařatka. U příležitosti výstavy, kterou francouzskému sochaři uspořádal Spolek výtvarných umělců Mánes.

Podle kurátorky Musilové se tehdy na chvíli paradoxně potkalo nadšení a proevropská orientace mladých výtvarníků s národnostně-emancipačními ambicemi mladočeských politiků.

Mimochodem spolek Mánes se Rodinovou návštěvou velmi zadlužil. Náklady, které vedle banketů či cestovného zahrnovaly dokonce i výstavbu nového (dnes už nestojícího) pavilonu pro Rodinovy sochy, splácel Mánes ještě dlouhá léta.

Rodina vítali, i když ho neznali

Rodin přijížděl do města, o němž neměl sebemenší představu a jehož obyvatelé jej vítali sice s okázalostí, ale spíše jako velkého Francouze, než že by všichni rozuměli jeho umělecké velikosti. Na pražských nárožích třeba stáli najatí lidé provolávající slávu Francii a Rodinovi, aniž věděli, o koho jde. „Je otázkou, zda český národ, který ho oslavoval ve špalírech, na ulicích, a nakonec i na venkově, chápal velikost jeho díla,“ podotýká kurátorka a ředitelka GHMP Magdalena Juříková.

V roce stodvacátého výročí události chtěli kurátoři prověřit tehdejší okolnosti bez patosu, který provází dobové zprávy. Z toho, co tehdejší umělecká a společenská elita považovala za důležité této významné návštěvě ukázat, lze navíc dovozovat podstatné informace o prioritách a charakteru oné doby.

Pražská radnice, bez jejíž finanční a organizační podpory by se výstavní projekt nemohl uskutečnit, viděla v návštěvě Augusta Rodina především vítaný podnět k možnému zviditelnění Prahy jak v habsburském mocnářství, tak v cizině. Mladočeští politici Rodina vítali jako vyslance Paříže, tedy metropole se silným národnostním cítěním. Bankety střídaly výlety po kulturních akcích a památkách.

Nahrávám video

Na Moravě Rodina čekali krojovaní venkované i hasiči

Nabitý program čekal na tehdy jednašedesátiletého sochaře i na Moravě. Organizátoři programu vsadili na bohatou stafáž krojovaných lidí i vystoupení sokolů a dobrovolných hasičů.

Po návštěvě propasti Macocha vypukla téměř všelidová folklorní slavnost v Hroznové Lhotě, na statku malíře a grafika Joži Uprky. Na několik hodin se tam sjela lokální i umělecká elita, ale setkání přihlíželi i obyčejní lidé.

„Fascinace projevy tradiční lidové kultury nebyla na přelomu devatenáctého a dvacátého století v Evropě ničím novým. Život na venkově byl primitivní, ale představoval ryzost. Na půdorysu ‚zážitkové turistiky‘ byl organizován i program Rodinovy návštěvy Moravy. Pečlivě připravená cesta se vracela k romantickým představám o nezkaženém venkovu zaplněném lidmi v pestrobarevných krojích, kteří bezstarostně tančí, zpívají a užívají si života,“ podotýká Hana Dvořáková z Etnografického oddělení Moravského zemského muzea.

Všichni si oddechli

Podle ní Rodin z Moravy zřejmě odjížděl „esteticky uspokojen“, návštěva však byla tak náročná, že si okolí patrně oddechlo, že už umělec sedí ve vlaku do Vídně. A pravděpodobně si oddechl i sám umělec. Kurátorka Juříková prozradila, že se občas některým bodům programu i vzepřel.

Rodin se do českých zemí už nikdy nevrátil. Návštěvníci výstavy v GHMP si ale jeho cestu mohou zopakovat až do 29. ledna, i díky snímkům zakladatele tuzemské žurnalistické fotografie Rudolfa Brunera-Dvořáka, který pobyt slavného sochaře dokumentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 10 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...