Přibývá ovací vestoje, všímají si média. Dojem mimořádnosti tak mizí

Zpravodajský server BBC píše, že na divadelních představeních výrazně přibylo ovací vestoje. Diváci jsou prý covidové pandemii vděční, že mohou vidět živé herce a ze sedadel někdy vstávají už během představení. Kultura entuziastických reakcí, která provází velké množství produkcí, ale může devalvovat ty skutečně mimořádné, podotýkají jiní.

„Určitě je více ovací vestoje než dříve,“ potvrdila webu divadelní kritička Lyn Gardnerová. BBC popisuje, že například muzikál The Choir of Man v londýnském Uměleckém divadle vyvolává ovace vestoje většinu večerů v týdnu a lidé ze svých sedadel vyskakují i při některých písních. Britští tvůrci říkají, že větší množství ovací vestoje pozorují od konce pandemie.

Podle producenta Briana Hooka, jenž stojí za zmíněným kusem, je publikum nadšené tím, že se po dlouhých uzavírkách a období sociálního distancování vrátilo do hlediště. Nutno dodat, že zrovna zmíněný muzikál platí podle ohlasů za lidovou podívanou založenou na popových hitech, která jeviště mění na hospodu; rozjařené reakce diváků takový typ představení chce přímo vyvolávat.

Kritička Gardnerová se domnívá, že trend přibývajících „standing ovations“ přišel z USA, kde publikum ochotněji projevuje svou podporu. A tím, že vstupenky jsou často drahé, vztyk a aplaus na konci představení může být pro lidi způsobem, jak „přesvědčují sami sebe“, že se dobře bavili, dodala.

Spíš součást show než reakce

Pokud se tak ovace vestoje dějí pokaždé a nejsou spontánní, mohou takové gesto devalvovat. Co je pro někoho autentickým projevem uznání či surových, ryzích emocí, může být pro jiného vyprázdněným, nuceným gestem. „Co bylo jednou výjimkou, stalo se dnes normou,“ píše například The Spectator, podle něhož by měl potlesk vestoje nést průraznější zprávu - být takzvaně vykřičníkem, nikoliv standardní tečkou.

Ovace vestoje však nejsou novým fenoménem. Například na Broadwayi je taková reakce už dekády rituálem a lidé vstávají i ve chvílích, kdy se na jevišti objeví například celebrita v hlavní roli. „Během mého života se ovace vestoje změnily ze vzácných na běžné, takže je těžké uznat skutečné mistrovské dílo. Zdá se, že nyní jsou všudypřítomné standing ovation spíše součástí představení než projevem uznání za ně. Copak jste někdy šli na Hamiltona, kde se neaplaudovalo vestoje?“ ptá se ve svém komentáři na webu NBC News Maggie Mulqueenová.

Nejde ale jen o angloamerické specifikum. Kulturní publicista Josef Chuchma například v komentáři k Českým lvům píše, že „orgie (sebe)dojímání se a frenetické děkovačky náleží k duchu přítomné doby, která preferuje okázalost, obecně nestřídmost a zduřelý důraz na to, ať si každý řekne to svoje“.

„Stačí chodit do divadel či kin, kde na každé druhé premiéře diváci snaživě vyskakují ze sedadel, aby provedli standing ovation. Kdo netleská vestoje, není Čech. Zcela neúměrně se tím vytváří dojem mimořádnosti, která ale žádnou mimořádností není, když se bezmála stává nepsaným pravidlem,“ uvádí.

Slzy celebrit

O dlouhých ovacích se píše v médiích tradičně během festivalů v Cannes a v Benátkách, kde se jich ale dočká takřka každá světová gala premiéra. Nejsou tak ukazatelem kvality, dotváří však rozjitřenou a vzrušenou atmosféru prvního uvedení často očekávaných titulů, kdy jsou v publiku přítomné herecké a režisérské hvězdy. Nejdelší potlesk v historii vyvolal film Faunův labyrint, jemuž se aplaudovalo 22 minut. „A skutečně mi to připadalo jako 22 minut,“ sdělil GQ režisér Guillermo del Toro.

Loni se například Scorseseho snímek Zabijáci rozkvetlého měsíce dočkal v Cannes desetiminutových ovací, nový Indiana Jones ale „pouhých“ pěti - to stačilo listu Variety, aby označil přijetí za vlažné. Z festivalu z Benátek zase mohla média vděčně informovat, že během několikaminutových aplausů slzeli herci jako Bradley Cooper a Adam Driver či vdova po zpěvákovi Presleyim Priscilla.

Širší pohyby

Podle některých pozorovatelů takové reakce publika odrážejí širší společenské pohyby, podle nichž má být každý nějakým způsobem oceňovaný, některé umělecké soutěže už nevyhlašují vítěze a z redakcí médií mizí fundovaná umělecká kritika. Publikum tak ztrácí možnost orientace. Jiní podotýkají, že absence bujaré reakce po představení neznamená, že se lidem nelíbilo - po těch nejsilnějších se naopak někdy musí „sebrat“ v tichu a emocionálně se zorientovat.

Je to například i vážná hudba, která někdy dělá z koncertních síní jakési útočiště. „Obzvláště si cením ticha na samém konci díla – ten magický okamžik, kdy dirigent velí tichu, zatímco dva tisíce lidí zadržují dech, a zvuk se ztrácí ve své vlastní přízračné rezonanci. Kde jinde v hlučné, roztržité kultuře můžete zažít něco takového?“ ptá se komentář Boston Globe.

Burácející potlesk ale po takovém momentu může být ještě výraznější. V roce 1988 ukončily operu Nápoj lásky Gaetana Donizettiho ovace, které trvaly hodinu a sedm minut. Luciano Pavarotti se při děkovačce vrátil před publikum celkem stopětašedesátkrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 15 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...