Prkna Národního divadla dovedla Ivu Janžurovou do Síně slávy

Od šedesátých let patří Iva Janžurová k nejpopulárnějším českým herečkám. Diváci většinou milují její typická gesta a smích mírně potrhlé, hubaté „Janžurky“ z crazy-komedií. Zároveň obdivují tragikomické kreace a dramatické role z širokého rejstříku dlouholeté členky Národního divadla (ND). U příležitosti zahájení jeho 136. sezony uvedl ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) Janžurovou do Síně slávy ND.

„Je mi ctí uvést do Síně slávy právě paní Ivu Janžurovou, dovolím si říci legendu českého herectví. A to nejenom divadelního, přestože právě s Národním divadlem je neodmyslitelně spjata. Vážím si jejích rolí a jenom těžko bych vybíral, které z nich nejvíce a ve které ji mám nejraději,“ uvedl ministr kultury Antonín Staněk.

Nahrávám video

„Cena pro mě byla velkým překvapením, já jsem si na ni netroufla pomyslet. Když mi to oznámili, vyhrkly mi slzy do očí a říkala jsem si, že s sebou ani nemám kapesníky. Tak jsem se během toho obřadu snažila nějak psychicky pochlapit. Když vás publikum přijme s takovým krásným aplausem, tak je to dobře, protože si vždycky myslím, že si věci podobné této ceně nezasloužím. Ale když lidé vstanou a tleskají, ubezpečují mě, že si to zasloužím,“ řekla oceněná herečka.

Společně s legendární herečkou byli oceněni také další přední umělci reprezentující jednotlivé obory tuzemské první scény. Cenu ředitele Národního divadla si odnesli Magdalena Matějková (balet), Filip Kaňkovský (činohra) a Jiří Brückler (opera).

Plné ruce práce

„Hrát divadlo je moje práce, často velice těžká, někdy i bolestná nebo naopak veselá,“ vyznala se jednou Janžurová. „Je to zaměstnání, kde se uplatní i starší ročníky, a to je ten kámen úrazu, proč si stále nedokážu dát s divadlem pokoj.“

V současném repertoáru Národního divadla ji lze vidět jako Šosanu v představení Mikve, Královnu Alžbětu II. v Audienci u královny, jako Lady Catherine v kusu Pýcha a předsudek a jako Janžurovou v představení Křehkosti, tvé jméno je žena.

Iva Janžurová natáčí i další film. V nové černé komedii Teroristka si zahraje ženu, která se rozhodne vraždit. Do snímku ji obsadil režisér a scenárista Radek Bajgar, který jí nabídl herecké pole už ve své předchozí, divácky úspěšné komedii Teorie tygra. Novinku natáčí v druhé polovině srpna a v září.

Loni si herečka vyzkoušela i práci režisérky. Do této role ji zlákala hra jejího oblíbeného dramatika Tennessee Williamse Báječná neděle v parku Crève Coeur, v níž si zahrála před třiceti lety. Stejnou postavu nyní svěřila ve svém režisérském debutu dceři Sabině Remundové.

Ocenění už dostala celou řadu. Koncem 90. let získala dva České lvy za debut Romana Vávry Co chytneš v žitě a za Výlet Alice Nellis. V roce 2014 byla uvedena do Dvorany slávy Ceny TýTý a o rok později získala Křišťálový glóbus za celoživotní přínos české kinematografii na MFF v Karlových Varech.

Přesvědčí o kráse i nenávisti

Nepřehlédnutelná tvář českého divadla i filmu se narodila 19. května 1941 v Žirovnici na Pelhřimovsku a už jako dítě si v domácích představeních přála rozesmávat ostatní; třebaže ji bratři odrazovali, že není dost hezká, zkusila to.

Mnohokrát potom dokázala v rolích éterických krasavic diváky o své kráse přesvědčit, a to stejně silně, jako přesvědčovala třeba o nenávisti v záporné roli nebo rozesmávala nepřekonatelnými grimasami. Nikdy neřešila, jestli jí to v roli sluší, nebo ne, ale zda převlek slouží k vymezení postavy nebo jestli „vymaškaření“ pomůže většímu komickému účinku.

Nahrávám video

Láska k divadlu ostatně Janžurovou už v mládí odvedla od původního záměru stát se pedagožkou. DAMU absolvovala v roce 1963 u Vlasty Fabianové a herecky začínala v Liberci. A stačil rok, aby ji režisér Luboš Pistorius zlákal na Vinohrady. Zazářila tu jako svatá Jana z Arku v Anouilhově Skřivánkovi či jako Jeffersova Médea. Strávila tu krásných, ale za normalizace i těžkých 23 let.

Vedle mimořádných rolí zažila i omezování, to jako „trest“ za to, že v roce 1968 s Martou Kubišovou přivítaly Alexandra Dubčeka, za „okupační“ díl seriálu Písně pro Rudolfa III. či články pro týdeník Zítřek. Překonat nepřízeň jí tehdy pomohlo mateřství a také to, že se svým mužem, hercem a režisérem Stanislavem Remundou, začali psát komedie pro své zájezdy.

Prkna první scény

Velké role, za něž je vděčná, na ni čekaly také v Národním divadle, na jehož scéně hraje od roku 1987. Byla to třeba Malva v Topolově hře Sbohem, Sokrate nebo královna Alžběta v Schillerově Marii Stuartovně. Za test svých hereckých schopností označila Winnie v absurdním dramatu Samuela Becketta Šťastné dny, za kterou získala Thálii a Cenu Alfréda Radoka. Těžkou a krásnou rolí byla i Eržika v Örkényho Kočičí hře.

Nahrávám video

Talentované herečky si brzy všiml také film. Přesvědčila už v dramatickém Kachyňově Kočáru do Vídně ve druhé půli šedesátých let a následně i v psychologických Petrolejových lampách Juraje Herze. V jeho morytátu Morgiana pak předvedla v dvojroli krásné Kláry a závistivé Viktorie jeden z největších ženských hereckých výkonů filmu 70. let.

Nejvíce ale ve filmu i v televizi využila svůj komediální talent. Bez její trojrole by režisér Vorlíček určitě nenatočil tak úspěšnou crazy-komedii Pane, vy jste vdova! nebo Což takhle dát si špenát, kde se mistrně převtělila do batolete ve velkém těle.

Světáci, Čtyři vraždy stačí, drahoušku, Marečku, podejte mi pero! či Zítra to roztočíme, drahoušku! se už dávno zařadily do zlatého fondu filmových komedií. Oblibu jí přinesly i seriály jako Eliška a její rod, Fantom operety či Arabela, a zejména nezapomenutelná sestra Huňková-Pěnkavová z Nemocnice na kraji města.

„Rozhodně nepatřím mezi herce, kteří chtějí umřít na divadle,“ řekla jednou. Před sedmnácti lety ji po pádu kulisy na jevišti Stavovského divadla podobný osud málem potkal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...