Recenze: Branagh přežil novou Vraždu v Orient expresu se ctí

Na velkém filmovém plátně znovu ožívá jeden z nejslavnějších detektivních příběhů. Vraždu v Orient expresu nově vyšetřuje Kenneth Branagh, který se pustil nejen do hledání vraha v luxusním vlaku, ale i do režie. Jeho transkripce dodává snímku energii a modernější look, aniž by devastovala dobovou atmosféru.

Vražda v Orient Expresu knižně vyšla v roce 1934, podepsána je pod ní první dáma detektivky Agatha Christie. Filmoví a televizní tvůrci rádi (a většinou hůře) přepisují její literární předlohy a vtiskují konkrétní podobu jejím ikonickým hrdinům.

 A k nim nepochybně patří belgický gentleman, gurmán a roztomile sebestředný samožer, žijící v londýnském Whitehaven Mansions, elegantní, výstřední, precizní a neomylný rozplétač těch nejsložitějších zločinů Hercule Poirot, na jehož šedé buňky mozkové nikdo nemá.

Slavný detektiv a slavný vlak

Prvním filmovým Poirotem se v roce 1931 stal (ve srovnání s literární dikcí až příliš fešácký) Austin Trevor, který ve snímku Alibi za nějakých sedmdesát pět minut filmového času vyřešil vraždu Rogera Ackroyda. A pak přišli další (třeba Tony Randall a Peter Ustinov), mezi nimiž svítí dvě jména: Albert Finney, jenž v roce 1974 řešil Vraždu v Orient expresu v režii Sidneyho Lumeta a propracoval se tím až k oscarové nominaci, a David Suchet ze skvělého britského seriálu, který vstoupil na televizní obrazovky v roce 1989.

David Suchet jako Hercule Poirot
Zdroj: ČT

Zdálo se, že po něm už nikdo další nemá nárok. Jenomže to neznáte Kennetha Branagha, který má rád nové výzvy stejně jako filmové přepisy klasiků. A tak u peronu istanbulského nádraží Sirkeci čeká znovu slavná vlaková souprava, v níž už cestovali monarchové, milionáři, diplomaté, politici, umělci i špioni, včetně Jamese Bonda (Srdečné pozdravy z Ruska). A své si v něm užil i zneužitý Sherlock Holmes (Sherlock Holmes ve Vídni).

Akčnější a více cool

Tentokrát vagon první třídy vykoupila zdánlivě nesourodá společnost, která postaví Hercula Poirota před jedno z nejtěžších dilemat jeho detektivní kariéry. Každý z cestujících má nějaký důvod, každý z nich má nějaký příběh, každý z nich bude zanedlouho podezřelý z vraždy.  A přestože většina diváků dobře ví, kdo, proč a kým, nebudou se nudit.

Vražda v Orient expresu (2017, režie: Kenneth Branagh)
Zdroj: CinemArt

Tahle nová adaptace slavné předlohy totiž nabízí to, co jí sluší, to jest oldschoolový styl, velkorysou výpravu, až marnotratně hvězdný casting, elitního režiséra a respekt k literární předloze. Když vám tohle garantuje režisér a herec Kenneth Branagh a producent Ridley Scott, tak to nemůže dopadnout špatně.

Všestranný Branagh již dokázal, že jako režisér umí nejen Shakespeara (Hamlet, Jak se vám líbí), ale i komiksovku (Thor) nebo pohádku (Popelka). Detektivní klasiku točí jako pompézně okázalý a velkoryse marnotratný spektákl, jenž má na dialogovku (kterou ve své podstatě je) velmi slušné tempo, oživené příležitostnou akcí a přenesením dílčí části děje do exteriéru.

Vizuál je oslňující a casting snový. Je tu na co se dívat a ten pohled je příjemný a zábavný – a je tu čeho litovat, neboť hvězdy, které samy utáhnou celý film (Penélope Cruzová, Willem Dafoe, Judi Denchová, Johnny Depp nebo Michelle Pfeifferová), tu vzhledem ke svému počtu mají jen omezený prostor na prezentaci svých figur.

Vévodí jim Branaghův Poirot, jemuž všichni s respektem uhýbají z cesty, možná proto, že je akčnější a více cool, než bývalo zvykem, a jehož mega knír naznačuje, že tohle je opus, na kterém se opravdu nešetřilo. Rád se půjdu podívat, jak si poradí s vraždou na Nilu, jak se v závěru slibuje. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...