Recenze: Devadesátiletý drogový Pašerák Clinta Eastwooda už nezestárne

V říjnu 2011 zadržel americký Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami muže pašujícího 90 kilogramů kokainu. V kontextu protidrogových zátahů to nebylo rekordní množství, kuriózní byla ovšem skutečnost, že řidiči bylo 87 let a zdaleka se pro něj nejednalo o první dodávku. O finančně nečekaně soběstačném staříkovi nyní Clint Eastwood natočil film Pašerák a zahrál si i hlavní roli.

Za dnešních poměrů je Eastwoodova filmografie vskutku unikátní. Svým rozpětím připomíná tvorbu studiového režiséra z doby klasického Hollywoodu. Poté, co se Eastwood proslavil rolemi v „Dolarové trilogii“ Sergia Leoneho, realizoval na začátku 70. let svůj režijní debut Zahrajte mi „MISTY“. O těžko uvěřitelných 48 let později vstupuje do kin jeho další dílo – pro autora příznačně sebejistě zrežírované a hloubavé drama.

Zpětně se jeví jako úsměvné, že už v roce 2008 bylo Eastwoodovo Gran Torino mnohými vnímáno jako labutí píseň filmové legendy. Eastwood od té doby přitom režíroval dalších osm snímků, přičemž produkoval a hrál hlavní roli ještě v devátém počinu Zpátky ve hře (2012). Natáčí neobyčejně rychle, s velkým zápalem a až na výjimky bez nároků na filmové ceny.

Jeho filmy jsou nejen obsažnými životopisy a napínavými dramaty, ale spojuje je také nezaměnitelný hodnotový postoj. Svými zápletkami publikum snadno zaujmou – svědčí o tom úctyhodné tržby Amerického snipera (2014) nebo filmu Sully: Zázrak na řece Hudson (2016) – zároveň s nimi Eastwood dokáže zkoumat zákruty vlastních soudů o světě, ve kterém žijeme. Světě, který se pro 88letého režiséra mění příliš rychle.

Pro pár dolarů navíc

Nyní své úvahy Eastwood vede skrze fascinující příběh pašeráka Lea Sharpa. V roce 2014 deník The New York Times vylíčil Sharpův přerod z pěstitele květin k práci pro mexický drogový kartel. Ve filmu vystupuje s tváří Eastwooda pod jménem Earl Stone a již prvními scénami je načrtnut jako muž, jenž se svým workoholismem a životem v ústraní odcizil vlastní rodině. Byznys s prodejem květin mu navíc na sklonku 20. století zruinovaly internetové obchody.

V nepříjemné situaci se rozhodne přijmout nabídku kartelu na převoz ožehavého zboží napříč státy. Stone, respektive Sharp, tím uplatnil své řidičské zkušenosti, k práci mu ale hlavně pomohla vizáž nenápadného penzisty.

Pašerák (2018, režie: Clint Eastwood)
Zdroj: Vertical Ent.

V Eastwoodově vyprávění Stoneovi největší potíže způsobuje nestálost současného světa. Moderním technologiím nerozumí a zásilky doručuje s přestávkami, ze kterých jsou jeho nadřízení nervózní. Nemohou nicméně zpochybnit, že Stoneův tvrdohlavý přístup nikdy nezklamal.

O povaze protagonisty také zpravuje anglický titul filmu. The Mule není jen označení pro pašeráka vezoucího zboží, především jde o mezka – zkrátka pracanta s vlastní hlavou. Ve snímku je jím veterán z korejské války, který zůstává stranou novodobým vymoženostem a při setkání s rasovými či sexuálními menšinami se vyjadřuje přinejmenším nepatřičně. Je více než zřetelné, že Eastwood do protagonisty projektuje vlastní nejistoty, ale i povahové rysy a postoje, které považuje za ctnostné.

Jak ukázaly kritické reakce na Amerického snipera, tento Eastwoodův nezastřený hodnotový rámec dokáže vzbudit vášnivé reakce. Jeho starosvětský politický konzervatismus, jenž našel vrchol v patosem zmítaném filmu Paříž 15:17 (2018), představuje okrajovou frakci současného Hollywoodu. Režisér se ve svých posledních snímcích nebojí věcí, které se i současný mainstream snaží zavrhnout – například dělení postav na dobré a zlé, slabé a silné, nebo také snadných a srozumitelných životních pravd.

Rozloučení bez pompy?

Režisér se ale v Pašerákovi neuchyluje k žádnému přehnanému moralizování. Hlavní zásluhu na tom, že Eastwoodovy figury nepřipomínají otravné mudrlanty, má fakt, že si jsou vědomi vlastní malosti. Jsou muži z lidu, kteří jen mají potřebu sdělit ostatním, jak se životem probojovali. Sami poznávají, že nejde o jedinou možnou cestu, oni ji ale plně přijali. Stejně jako Walt Kowalski z Gran Torina, Stone je postupně sužován pochybnostmi a k ostatním nachází větší pokoru. Pro dobro svých filmů Eastwood své názory nahlíží i v kontextu hlasů, s kterými si úplně nerozumí.

Eastwoodovy filmy ale „nedělá“ jen uchopení témat, ale také zarputile přesná režie. V Pašerákovi se každá scéna ukazuje pečlivě připravená a přitom nerušivě plní svou funkci ve vyprávění. Navození komplikovaných emocí zcela přirozeně pomáhá úsporný styl v tradici hollywoodského realismu. Například ve scéně setkání Stonea s dálniční hlídkou je napětí hmatatelné, třebaže je pasáž prosta jakýchkoli přehnaných gest, ať už herecky, nebo filmařsky.

Další režisérův projekt zatím nebyl oznámen. Pokud by měl být Pašerák poslední položkou v jeho filmografii, mělo by to vzhledem k vyvrcholení příběhu jistě svůj symbolický význam. Při vzpomínce na předčasný humbuk kolem Gran Torina se ale chce nad Eastwoodovým věkem jen pousmát a doufat v další brzké shledání. 

Přečtěte si také recenzi filmového kritika Jana Jaroše, který Eastwoodova Pašeráka hodnotil na kulturním speciálu ČT ArtZóna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...