Recenze: Drážďany oslavují prostory budoucnosti

Drážďanská výstava Zukunftsräume (Prostory budoucnosti) v galerii Albertinum, věnovaná dílu a vlivu umělců Bauhausu, připomíná nejen stoleté výročí této významné školy moderního umění. Soustřeďuje se také na osobnosti Vasilije Kandinského, Pieta Mondriana a El Lisického a klade je do zajímavých souvislostí.

Výstava s podtitulem „abstraktně konstruktivistická avantgarda v Drážďaněch v letech 1919 až 1932“ nabízí vedle zmíněných jmen i díla dalších, ať již stejně tak známých autorů, jako byli například Paul Klee, Lyonel Feininger, Man Ray či Laszló Moholy-Nagy, nebo – soudě dle vystavených exponátů – jistě neprávem méně známých, jako třeba Erich Buchholz nebo Walter Dexel.

Právem jsou v označení výstavy zmíněny „prostory budoucnosti“. Přesně o to totiž Bauhausu a všem, kteří se na jeho činnosti podíleli, šlo. Vytvářet umění odstřižené od minulosti, vznikající sice v přítomnosti, ovšem s budoucností více než na paměti.

Podobně jako umělci Bauhausu hlásali modernitu ve všech směrech, i drážďanská výstava se nevěnuje pouze malířské tvorbě, ale nabízí přesahy do užitého umění, architektury, fotografie, scénografie či uměleckých řemesel – a činí tak nejen zajímavě koncipovanou expozicí, ale také za pomoci nejnovějších technologií. Logicky se přitom kurátoři zaměřili především na Drážďany jakožto místo dění a zájmu, a pominuli roli Výmaru, Desavy či Berlína, tří oficiálních sídel školy. Těm jsou věnovány jiné výstavy, připravené po Německu k výročí Bauhausu.

Úkol zaměřit se na Drážďany měli kurátoři usnadněný (anebo naopak znesnadněný) skutečností, že město fungovalo jako setkávání tří souběžných tendencí: Bauhausu, ruského konstruktivismu a holandského De Stijlu.

Výstava z umělecké historie Drážďan také neopomíjí působení expresionistické skupiny Die Brücke i dalších expresionistů, s nimiž byli tvůrci Bauhausu buďto spřízněni, anebo, jako třeba v případě Kandinského či Feiningera, měli sami za sebou expresionistické období. I tento moment je na výstavě, jakkoli lehce, připomenut. Nelze se přitom ubránit trpké úvaze, jak moc byla Výmarská republika, než ji zničila politika Francie, Stalina a Hitlera, pro moderní umění důležitá.

Kandinskij, Mondrian a Lisicikij jsou na výstavě, jež nabízí téměř dvě stovky exponátů, hojně zastoupeni. Vzniká tak možnost zajímavého srovnání nejen malířských rukopisů jednotlivých výtvarníků, ale také jejich „mateřských“ škol. V tvorbě umělců ukazuje řadu styčných bodů a zároveň autonomnost různých přístupů.

Prostor pro sběratele i konstruktivismus

Svůj prostor dostávají v Albertinu také drážďanští sběratelé a galeristé. Například připomínkou pokoje, který sběratelce umění Idě Bienertové v její rodinné vile navrhl Piet Mondrian. Návštěvníci si místnost mohou buďto představit na základě návrhů, plánů a fotografií, anebo se vydat na 3D prohlídku, která je fascinujícím zážitkem. Součástí výstavy jsou i díla ze sbírek této milovnice umění a jejího manžela, mimo jiné vzácné fotografie Laszlóa Moholy-Nagye či Mana Raye.

Zajímavý pohled do minulosti nabízí Prostor pro konstruktivistické umění, jak jej pro drážďanskou výstavu v roce 1926 kurátorsky navrhl El Lisickij – na aktuální výstavě je tento „prostor“ rekonstruován, včetně tehdy vystavených děl Ljubov Popové, Alexandra Rodčenka, Marcela Janca či Gustava Klutsise. Právě v autentičnosti spočívá další z kladů drážďanské výstavy. Zvláštní kapitolu představují aplikace bauhausovské estetiky do běžného života, v Drážďanech je proto vystaven mobiliář navrhovaný slavnými mistry, jako byl Walter Gropius či Ludwig Mies van der Rohe.

Zukunftsräume jsou v Albertině k vidění do 2. června, doplňuje je řada doprovodných akcí a také souběžná výstava s tématem Kandinskij a moderna. Kdo by nechtěl vážit cestu za Bauhausem do Drážďan, může zajít do pražské Galerie Jaroslava Fragnera, která tomuto uměleckému stylu věnuje do 14. dubna také výstavu.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 16 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...