Recenze: Dříč Jan Zábrana dvakrát bez zábran

Po konferencích věnovaných v nedávné době například Janu Lopatkovi či Ivanu Martinu Jirousovi, které vyústily v knižní sborníky, vychází další příspěvek. Publikace s podtitulem „básník, překladatel, čtenář“ přibližuje osobnost a dílo jednoho z našich nejlepších překladatelů, ale také básníků a prozaiků Jana Zábrany. Knižního vydání se zároveň pod názvem Když klec je pořád na spadnutí dočkala korespondence, kterou si Zábrana vyměňoval s překladatelem a spisovatelem Antonínem Přidalem.

Pokud bychom měli shrnout obsah knihy Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář do krátkého hesla, znělo by asi takhle: Jan Zábrana = dílo. A to ve smyslu jak bibliografickém: tedy výčet knih přeložených, napsaných (jak próz, tak poezie a deníků), knih, jež doplnil zasvěcenými doslovy; tak obecnějším, tedy vše, čemu se Zábrana věnoval, jeho odkaz. Mohli bychom ovšem za rovnítko napsat i jiný stejně výstižný výraz: dříč. A samozřejmě a především: ve všem mimořádně inspirovaný a požehnaný.

Knihu edičně připravili Eva Kalivodová a Petr Eliáš, texty jsou doprovázeny málo známými fotografiemi ze Zábranova života i faksimile rukopisů. Sborník je účelně rozložen do několika rámcových okruhů.

V prvním, nazvaném Rozprostřenost tvorby, stojí jistě za pozornost přehledný příspěvek editora Jana Šulce o Zábranově tvorbě, dále například – vybíráme skutečně namátkou, ne dle kvality – zajímavé přiblížení Zábranových překladů z francouzštiny či místy kritický pohled na překlady (ze španělštiny) chilského básníka Nicanora Parry.

Pulp Fiction a jiné historky

Oddíl Rusista přináší přínosné přiblížení Zábranova vztahu k Ossipu Mandelštamovi, v dalším příspěvku čteme o „Zábranově Jeseninovi“, je zde i obecnější pohled na Zábranovy překlady z ruské literatury. V kapitole Anglista a amerikanista se čtenář dozví například o Zábranově objevování a překládání Ezry Pounda či nevydaném výboru z Carla Sandburga, o Conradově Srdci temnoty (a to včetně srovnání s jinými překlady).

Část věnovaná Zábranově vztahu k detektivkám má lehce ironizující název Pulp, dlužno však dodat, že Zábrana měl detektivky velice rád, ostatně tři také společně s Josefem Škvoreckým napsal. Zmínka zde padne ale též o hororovém Ambrosi Biercovi či překladu románu Koně se také střílejí.

V knize nechybějí ani vzpomínky kolegů a přátel, samozřejmostí je obsáhlá zábranovská bibliografie. Možnost vnímat dílo Jana Zábrany v ještě úplnější podobě navíc nabízí další kniha, která vyšla téměř současně se sborníkem. Soubor dopisů Když klec je pořád na spadnutí zachycuje vzájemnou korespondenci básníka s překladatelem Antonínem Přidalem.

Neztraceno v překladu

Korespondence, ohraničená lety 1963 až 1984, přináší hluboký a velice zajímavý pohled do soukromí, ale také dílny významných překladatelů, esejistů a básníků. A zároveň – nevyhnutelně – vykresluje dobu, v níž bylo oběma dáno nejen tvořit, ale především žít.

Byť by se někdy mohlo zdát, že pod tlaky režimu, neustálých zákazů a problémů, všudypřítomných kariéristů, udavačů a hlupáků se jednalo spíše o pouhopouhé přežívání, jak Antonín Přidal (1935–2017), tak Jan Zábrana (1931–1984) vycházejí z tohoto boje jako vítězové. Samozřejmě z našeho zpětného pohledu, tehdy, třeba ve chvíli, kdy se dozvěděli, že další smlouva na překlad jim byla zrušena, další kniha že nevyjde, složenky že však dorazí včas, by se nad tímto označením asi ošívali…

Oba byli překladatelé, a to vynikající. Přidal ze španělštiny a angličtiny, Zábrana z ruštiny, angličtiny a sporadicky i z francouzštiny, nepřekvapí tedy, že podstatná část korespondence se zabývá překládáním, jeho problematikou, záludnostmi, zkrátka čteme zde reflexe na téma překládání a co by to mohl – přesněji, měl – být dobrý překlad.

Již samotný tento aspekt sto dvaceti šesti dopisů opravňuje vznik edičně výtečně připraveného svazku, tím to však nekončí: oba pisatelé, jak Přidal, tak Zábrana se ve svých listech pouštějí do místy až esejistického rozebírání svých oblíbených autorů.

Zábrana nám tak přibližuje Rusy Ivana Bunina, Isaaka Babela, Osipa Mandelštama a Borise Pasternaka, ale i Američanku Sylvii Plathovou či americké beatniky, hlavně Allena Ginsberga (všechny výtečně překládal, a hlavně k nám, navzdory nepřízni režimu, uváděl). Přidal se rozepisuje například o amerických básnících Carlu Sandburgovi či Robertu Lowellovi… A přestože jde o „pouhé“ dopisy, tedy texty žánrově rozvolněnější, Přidal i Zábrana píší k věci, zasvěceně, s láskou.

Mezi řádky

Oba byli též básníky, posílají si tedy své verše a zároveň je komentují, píší o problémech s jejich publikací. Čímž se dostáváme k další důležité vrstvě předkládané korespondence: zasvěcené vhledy do zákulisí literárního, nakladatelského provozu. Defilují tedy před námi nejen odvážní redaktoři, ale i oportunní aparátčíci, alibističtí šéfredaktoři, cenzoři, příštipkáři i kaziči – a to vše, takříkajíc, v přímém přenosu a hodně zblízka. Až je z toho někdy nevolno…

Závěrem je třeba pochválit editora svazku Jiřího Opelíka za množství vyčerpávajících a důležitých edičních poznámek a za to, že kniha vznikla – bez ní by byl obraz nejen Antonína Přidala a Jana Zábrany, ale i celé oné doby neúplný.

  • Jan Zábrana: básník, překladatel, čtenář; edičně připravili Eva Kalivodová a Petr Eliáš, vydalo nakladatelství Karolinum, 2018.
  • Když klec je pořád na spadnutí: Vzájemná korespondence Antonína Přidala a Jana Zábrany z let 1963–1984; edičně připravil Jan Opelík, vydal Torst, 2018.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...