Recenze: Emil Viklický překračuje hudební světy. S Mertou i Suchým hraje skvěle

Klavírista Emil Viklický bývá sice řazen mezi muzikanty jazzové, jeho záběr je ovšem nesrovnatelně širší. A to samé platí pro písničkáře Vladimíra Mertu, i pro něj něco jako stylová čistota znamená spíše omezení. Společné album Bílá stížnost je toho důkazem. A v případě Viklického se potvrzuje i na albu Emil Viklický Trio hraje Suchého & Šlitra.

V roce 1982 se Viklický a Merta setkali na jednom pódiu. Setkání, které bylo i nebylo překvapivé zároveň. Proč překvapivé? Inu, světy jazzu a písničkářů se jaksi míjely a zvláště tuzemští jazzmeni se v naprosté většině na vše, co bylo „jiné“, dívali s lehkou, řekněme, přezíravostí, a jedno, zdali to byli písničkáři, rock nebo pop. A proč nebylo? Odpověď je snadná. Ani Viklický, ani Merta nebyli a nejsou typickými představiteli svého žánru, oba jej značně, vědomě a s chutí přesahovali.

Ostatně, sám Merta k tomu v průvodním textu výstižně píše: „Kouzlo setkání na pomezí žánru spočívá v jedinečnosti společného kuchtění. Výsledná krmě se ztěžka usazuje v českém jídelníčku, založeném na osvědčených kombinacích tučného masa a vegetariánského zelí.“

Vladimír Merta a Emil Viklický / Bílá stížnost
Zdroj: Galén

Poprvé spolu hráli už v roce 1976, předkládaná nahrávka ovšem pochází z 30. června 1982 a pořízena byla v kladenském klubu Klubko 55. Merta sice popisuje, jak nezřídka s Viklickým hledali jeden druhého, z nahrávky to ovšem poznat není. Jistě i díky vysokému muzikanství obou protagonistů, a proč to neříci, i díky Viklického praxi z doby doprovázeče a kavárenského hráče – disciplín náročných na poslech druhého, na schopnost okamžitě reagovat. Album Bílá stížnost nabízí patnáct písní, většinu napsal Merta, dvě, jež jsou vlastně improvizacemi, Viklický.

Již od prvních tónů je přitom jasné, jak dobře si oba hráči sedli, jak se vzájemně provokují, špílcují, a zároveň jak si spolu rozumí Mertovy básnivé texty s Viklického vyhrávkami a parafrázemi. Příjemné vystoupení z leckdy vážnější polohy pak nabízí hned dvě písně, lechtivě dvojsmyslná Cukrář porno a „ostravacka“ Govirňa, s hostujícím Jiřím Stivínem a laděná hudebně do dřevního blues, ale i krásně swingujícího jazzíku. A textově? Inu, poslechněte si to pojednání o problémech s peristaltikou sami.

Návštěva v Semaforu je radost

Pokud jde o druhé album, Viklický zde se svým Triem vykročil k domácí klasice, a sice k písním Suchého a Šlitra, zlatému pokladu naší populární hudby. A přestože již originály leckdy hraničily s jazzem, ostatně, jak Suchý, tak Šlitr jej měli velice rádi, podařilo se Viklickému, i jeho spoluhráčům, bubeníku Tomáši Hobzekovi a kontrabasistovi Petru Dvorskému, přijít s vlastním a novým pohledem na písničky, které zná snad skutečně každý.

Nahrávám video

Protože, počínaje Pramínkem vlasů, jemně swingujícím a nápaditě harmonizovaným, přes klasické Blues na cestu poslední, v němž slyšíme zpěv jeho autora Jiřího Suchého, filmovou Terezu či Proč se lidi nemaj rádi a Oči sněhem zaváté, vždy je radost se do Viklického interpretací ponořit. Ostatně, není tak těžké si představit, jak právě tyhle písničky s chutí přehrává mladičký Viklický na studentských večírcích.

A ještě k Jiřímu Suchému: zpívá zde ve třech písních, vždy zcela s přehledem a nadhledem, má to prostě „v paži“. A rozhodně se nejedná o nějaký trik, jak upoutat pozornost, Suchého zpěv do podání Tria naprosto a ústrojně zapadá. Jako bonus se pak můžeme potěšit duetem Bereniky Kohoutové a Vojtěcha Dyka v další klasice Dotýkat se hvězd.

Resumé? Semaforský projekt si zaslouží více než pozornost, a to nejen pamětníků, a setkání folkaře s jazzmanem Bílá stížnost jakbysmet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 21 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...