Recenze: Filmové Hovory s TGM jsou méně tatíčkovské a více didaktické

Nahrávám video

Hovory s TGM vedl na přelomu dvacátých a třicátých let minulého století Karel Čapek. Od 18. října knižně publikované rozhovory v tuzemským kinech „převypravuje“ stejnojmenný film. Neortodoxní přístup scenáristy a historika Pavla Kosatíka k tatíčkovi národa ukazuje skutečnosti, které v Čapkově díle nejsou dohledatelné. Snímek debutujícího režiséra Jakuba Červenky je z tohoto pohledu jistě přínosný, historiografická fakta ale přibližuje příliš mechanicky.

Píše se rok 1928 a Karel Čapek dokončuje první knihu rozhovorů s Tomášem Garriguem Masarykem. Deset let od výročí vzniku československého státu mají Hovory s T. G. Masarykem zachytit prezidentova stanoviska mimo jiné k filosofii, náboženství, mezinárodní i lokální politice a národu. Postoj Masarykovy dcery Alice ovšem situaci komplikuje. Otcův pohled na lásku mezi mužem a ženou, jak ho Čapkovi popsal, se jí zdá příliš osobní a vydání chce zamezit. Vyprávěním film vstupuje právě do tohoto krizového momentu, přičemž se odehrává v pouhém jednom dni.

Přednášky z historie

Jednota místa, dvoučlenný ansámbl a zaměření na dialogické výměny by mohly navádět k představě Červenkova snímku jako divadelní hry. Podobný formát už má ovšem v dějinách kinematografie svou tradici – například ve filmech Richarda Linklatera Před úsvitem (1995) a Před soumrakem (2004) či ve snímku Slídil (1972) Josepha L. Mankiewicze – a jistá intimita ve zmíněných případech dojem „natočeného divadla“ nepřipomíná. Ani Hovory s TGM nevykazují přílišnou statičnost. Tvůrci se ale nevyhnutelně setkávají s jinými výzvami: jak přiblížit dvojici postav, nechat je přirozeně promlouvat, a přitom sdělit vytyčená témata, to vše při udržení divákovy pozornosti.

V případě Hovorů s TGM k nám jakékoli informace mohou proudit jen skrze jednání ústřední dvojice (Martin Huba jako Masaryk a Jan Budař v roli Karla Čapka), především prostřednictvím jejich promluv. V tom je ovšem háček. Zvolený formát vyžaduje jistou míru rafinovanosti, aby historický kontext v takovém dialogu nepůsobil nemístně. Jenže Kosatík jen těžko nachází pro postavy náležité záminky k tomu, proč by se měli nesmírně vzdělaní muži po dvou letech společných setkávání bavit zrovna o něčem historicky významném, co jejich prostřednictvím potřebuje scenárista sdělit divákovi.

Scénář se v takových chvílích ukazuje jako dílo historika, který zápasí s nutností napasovat historiografická data do plynulého filmového děje. Kosatík se totiž kloní k didaktickému přístupu zahlcujícímu diváka fakty, jak obecně známými, tak neznámými. Například Masarykův dlouhý monolog o politicích první republiky, který vrší povědomá jména, vyzní jako citace z poznámek středoškolského studenta. Hovory s TGM jsou navíc plné odkazů, jež Kosatík není schopen zapustit do vyprávění, aniž by nepůsobily křečovitě. Kupříkladu když se Čapek rozhovoří o své „Olze“ nebo když je vzdálená figura popsána jako „Jan, londýnský velvyslanec“.

Uchopení formátu dvou osob v jednom dni působí značně rozpačitě i z hlediska filmové dramaturgie. V Hovorech s TGM jako by takřka každá scéna tvořila samostatný blok s jasně vymezeným tématem dialogu. V rámci těchto bloků přímočaře následujeme myšlenky z bodu A do bodu B. Poněvadž se s těmito scénami začíná vždy „od podlahy“ a s mrzkou návazností na předchozí a následující dialogy, budí Hovory s TGM značně roztříštěný dojem.

Taky jenom člověk

Stejně jako v případě literárního díla, středobodem Hovorů s TGM zůstává Masaryk, přičemž Čapkova přítomnost svědčí hlavně o novinářově úslužnosti. Scénář problematizuje představu Hovorů jako rozmluv. Svěže to přibližuje scéna, v níž se Masaryk pouští do svých tradičně dlouhých monologů, aniž by tušil, že mu nikdo nenaslouchá. Kosatík v tento moment připouští, že kniha vznikla nikoli jako názorová výměna, ale jako služba státu, při níž Čapek byl v roli posluchače, zatímco se Masaryk poněkud egoisticky těšil z vlastního hlasu.

Hovory s TGM jsou v souladu s dalšími demytizujícími snahami novodobých českých filmů. Kosatík se snaží postihnout prezidenta mimo prvorepublikový tatíčkovský kult. Pojetí Masaryka se naprosto liší od interpretace Věry Chytilové v dokumentu TGM Osvoboditel (1990) i od strnulého hereckého přístupu Svatopluka Beneše z Člověk proti zkáze (1989). Nejnovější Masarykův herecký představitel Martin Huba dokáže, dostává-li příležitost, jemnými gesty skvěle naznačit hrubé, citlivé i rozpačité stránky prezidentova charakteru.

Komplikuje se rovněž obraz prvního československého prezidenta jako neomylného a nad tělesná potěšení povzneseného muže. Film totiž nezamlčuje prezidentův vztah s Oldrou Sedlmayerovou, který započal v roce 1928. Masarykovy postřehy k lásce otištěné v Hovorech vycházely právě z tohoto poměru a byly důvodem, proč si jeho dcera přála vydání zastavit. Jisté filmové pasáže, v nichž Masaryk osvětluje své osobní názory na romantiku a vášeň, působí po náporu biografických údajů osvěžujícím dojmem.

Pocity stárnoucího muže, jenž se v tajnosti vzepřel svému kultu, přibližuje v úvodu a závěru snímku romantická balada Ramona. Je to jediný motiv, který se zřetelně objevuje a rozvádí napříč stopáží. Lemuje ho bohužel nešťastné úsilí zaplnit dialogy faktografií. Hovory s TGM lze jistě ocenit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.