Recenze: Infinity War vynese Avengers do filmového nebe a diváky smete ze sedadel

Deset let se na tuhle chvíli u Marvelu připravovali, nikam nechvátali a ve stylu „step by step“ představovali na filmovém plátně v samostatných příbězích superhrdiny, bez kterých by to svět už dávno schytal. Když jsme jich už pár poznali, přišly na řadu týmovky Avengers, kde tihle borci museli spojit své síly, protože agresivní záporáci byli stále silnější. A nenápadně se mezi nimi mihl i král záporáků Thanos (uklizený vzápětí pro finále). Pak v sólovkách pokračovaly story některých nosných figur, do marvelovského univerza se vřítili Strážci galaxie – a karty pro závěrečnou bitvu o všechno byly rozdány. A věřte, že Avengers: Infinity War vás ve stavu blaženého vytržení zarazí na dvě a půl hodiny do sedadel.

Svět alias MCU (Marvel Cinematic Universe) je na tom tentokrát hodně blbě. Nejmocnější bytost vesmíru Thanos se totiž dal na vražedný pochod. Jako nezastavitelný mor napadá a likviduje jednotlivé planety, neboť nese ve své hranaté palici úchylnou představu o nastolení nové rovnováhy vesmíru, kvůli které je třeba vyhubit minimálně polovinu všech živých. Aby mu to šlo lépe od jeho gigantických pracek, snaží se za každou cenu získat šest magických Kamenů nekonečna, jež kdysi do prostoru vystřelil velký třesk a které představují šest aspektů vesmíru (prostor, mysl, skutečnost, moc, čas a duši).

Když tyhle mocné krystaly shrábne, stane se neporazitelným pánem světa, o což mu vlastně šlo celou tu dobu, kdy nenápadně hnípal v ústraní. Aby to bylo ještě více v loji, tak Avengers, před časem rozděleni Občanskou válkou, nevědí, jestli jsou ještě schopni přestat do sebe vandrovat a znovu vytvořit jeden tým, který potáhne za jeden provaz (a to pokud možno jedním směrem). Jak říkám, blbá situace, kdy konec je blízko, ale právě na takové jsou tihle mega frajeři (jakkoli se zdá, že už nejsou takoví mega kámoši) zvyklí.

To tu ještě nebylo

Pod devatenáctým celovečerákem zřejmě nejvýdělečnější filmové série (více než třináct miliard se fakt počítá) jsou jako režiséři podepsaní bráchové Anthony a Joe Russoové, kteří nejsou ve světě MCU nováčky. V jejich filmografii totiž dvakrát figuruje Captain America, v epizodách: Návrat prvního Avengera a Občanská válka, v obou případech natočený podle scénářů Christophera Markuse a Stephena McFeelyho, s nimiž se (podle rčení do třetice všeho dobrého) sešli i tentokrát.

A dobře udělali! Protože takhle akčně, dějově a emočně nabušená marvelovka s kompletní partou fighterů a nečekaně „charismatickým“ záporákem tady ještě nebyla.

Chválit je bratry Russoovy třeba za odvahu, s jakou do centra dění postavili obludného digitálního záporáka (možná budete mít problém ho jenom nenávidět), a obdivovat je můžeme za to, jak tuhle gigantickou jízdu za gigantický rozpočet zvládli a že vůbec dokázali rozestavit a režijně ukoučovat všechny zúčastněné figury a dovést dlouho připravované a rafinovaně rozjeté dějové linky k jejich vyvrcholení.

Je neuvěřitelné, že nezešíleli a totálně nezlikvidovali filmového diváka, na kterého se tohle všechno řítí jako lavina. Soundtrack Alana Silvestriho k tomu všemu tvrdí atmosféru a triky, které stály majlant, jsou dokonalé.

Nekonečná válka se blíží ke konci

To, co počátkem května v roce 2008 načal Iron Man, který jako jedna z tmelících figur prochází celou sérií, bude završeno a rozčísnuto – a hrdinové buď odejdou středem, nebo je to semele. Platí to pro stále elegantního Irona Mana (Robert Downey jr.) i nabušeného Thora (Chris Hemsworth). Změněný vyšel z předchozích dílů Chris Evans (Captain America ), a to nejen tím, že má bíbra, a Mark Ruffalo má problém s tím, že ze sebe nemůže vydolovat Hulka, když je ho nejvíce zapotřebí. Zato Benedict Cumberbath (Doctor Strange) je tu často k vidění v přední linii a z Toma Hollanda alias Spider-Mana se definitivně stane Avenger.

Avengers: Infinity War
Zdroj: Falcon

Marně čekáte, kdy (a zdali vůbec) závratné tempo téhle hoňky za Kameny nekonečna zvadne. Je to ultimátní jízda, rafinovaně dávkovaná na hranici, kdy to ještě pořád stíháte, jakkoli je zřejmé, že ti, kteří mají v této sérii nakoukáno, na tom budou o něco (o dost) líp. První poločas války o přežití je za námi a do roka a do dne bude tenhle boj dokončen, aby nějaký jiný opět začal. Neboť marvelovský svět není pro slabý a dospěl na křižovatku, která rozhodne o jeho dalším osudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...