Recenze: Jáchym Topol v Národním divadle. Mnoho slov, mnoho obrazů, ale daleko nedolehnou

Knize Jáchyma Topola z roku 2001 Noční práce, která roztáčí představivost i asociace na plné obrátky, se nyní rozhodli vtisknout jevištní podobu v pražském Národním divadle pod pozměněným názvem Kouzelná země. Jak to dopadlo?

Román nahlížející převážně očima dvou pražských kluků realitu české pohraniční vesnice v létě 1968 je všechno, jen ne přehledný. Skutečnost se volně prolíná s mýty a fantaziemi, se záblesky nadpřirozena, časové roviny se stírají a prostupují, často je obtížné určit, čí perspektivou se na onen mikrosvět zrovna díváme. Nutno rovnou přiznat, že Noční práce se Janu Mikuláškovi a jeho týmu poněkud vzpírá (a dost možná se vzpírá i jevišti obecně, jak vás při četbě Topolovy chrlivé, místy až halucinogenní knihy nemůže nenapadnout).

Dramatizace se patrně snažila zachytit právě onu tekutou realitu i bájivost předlohy a příliš ji „nenarovnat“. Jenže neustálé přeskakování z jednotlivých střípků děje a rozlamování vyprávění do krátkých scén, v nichž je složité vůbec většinu postav a jejich mikropříběhů (o pohybech v čase ani nemluvě) od sebe oddělit, musí pro neznalé předlohy být spíše frustrující a zmatečné než dráždivě neuchopitelné jako při četbě samotné.

Chybí – a vzhledem k nutnosti angažovat dětské herce je to pochopitelné – i pro román dosti zásadní a skutečně strhujícím způsobem vyobrazená „iniciační“ část, v níž drsní venkovští kluci „školí“ Ondřeje, staršího z pražských bratrů, které do rodné vsi ukryl jejich okupanty hledaný otec-výzkumník. Ondřejův stěžejní a částečně ještě dětský pohled a vnímání událostí (divadelní představitel Oskar Hes působí až příliš dospěle), jejichž význam spíše jen tuší, jako kdyby ustupovaly na jevišti do pozadí, inscenátoři se soustředí spíše na topos vesnice jako takový.

Z panoptika vesničanů, zahrnujícího drsnou chlapskou klaku, roztoužené a zmatené mladé dívky i utlačovaného a životem smýkaného fízlíčka, kterému okupací rázně a až obludně naroste sebevědomí, se vyděluje do popředí strýc Ondřeje a jeho bratra, takřečený Polka.

David Prachař je coby tenhle místní pábitel nenápadně, až lišácky podvratný, těžko říct, co myslí skutečně vážně, jako kdyby do tíživé reality vnášel trochu poetické lehkosti, ale zároveň nikdy nebylo jasné, s kým hraje jakou hru (což vynikne především v jeho velice zábavném popichování fízlů). Působí sice méně impozantně a latentně nebezpečně než jeho románový předobraz, o to víc možná překvapí, jak se zachová v samotném závěru.

Celou recenzi Ester Žantovské si můžete přečíst na kulturním speciálu ČT ArtZóna, odkud byl text převzat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 20 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...