Recenze: Jazz In My Soul… a v dalších čtyřech reedicích

Label Indies Happy Trails znovu vydal významná, bohužel však nesehnatelná vinylová alba českého jazzu šedesátých a osmdesátých let. Jejich reedice potěší pamětníky a zároveň přibližuje důležité milníky v domácích jazzových dějinách.

Pomineme-li onu zmíněnou nedostupnost, sympatický na této nadílce je především její široký stylový rozptyl: od tradičního jazzu přes moderní či komorní jazz až k jazz-rocku a hledačské fúzi. A také vysoká umělecká kvalita všech reeditovaných titulů.

Abychom to vzali chronologicky, nejstarší nahrávky najdeme na albu Jazz In My Soul (1965) kontrabasisty a příležitostného zpěváka Luďka Hulana (1929–1979), jedné z nejdůležitějších osobností našeho poválečného jazzu. Pominout nelze ani Hulanovu neúnavnou organizační a popularizační činnost, důležitou zvláště v dobách potlačování všeho původního, autentického či nějak ideově závadného – což jazz rozhodně byl, byť v pozdějších letech se dařilo zuby cenzurního molocha obrušovat.

Luděk Hulan / Jazz In My Soul
Zdroj: Indies Happy Trails

Již první skladba, Tanec (ze svity Černý proud) jasně prokazuje Hulana jako vyzrálého autora – nezapomínejme, že se bavíme o první polovině šedesátých let – i interpreta. Z kompozice cítíme, a napovídá to i její název, inspiraci především černošským jazzem s jeho spontaneitou a živočišností. Zároveň, a to platí vlastně pro celé album, se nezapře Hulanova snaha o složitější formy, jako například v trojdílné Duši jazzového hudebníka, kdy pracuje i s mluveným slovem.

Kytarista Rudolf Dašek (1933–2013) vždy patřil k přemýšlivým hudebníkům, zároveň měl v době vydání svého prvního alba Pohádka pro Beritku (1971) za sebou úctyhodnou hudební dráhu, mimo jiné v SHQ Karla Velebného, Cellule Quintetu Laca Décziho, v západoberlínském angažmá doprovázel ty nejlepší z nejlepších…

Rudolf Dašek / Pohádka pro Beritku
Zdroj: Indies Happy Trails

K tomu připočtěme Daškovo hráčské mistrovství, ostatně vystudoval konzervatoř, a výraznou citlivost k hudebnímu výrazu – a máme v podstatě profil jeho debutového alba. Většinu skladeb si napsal sám, jeho kytara se pohybuje spíše v klidnějších, zadumanějších tempech, ale dokáže i zabouřit, viz folklorem ovlivněný Fašank II.

Traditional Jazz Studio, vedené klarinetistou Pavlem Smetáčkem, se, jak naznačuje jméno souboru, zaměřoval na tradiční jazz, který uskupení ovšem nechápalo nijak pietisticky – tradici mělo nicméně natolik v krvi, že mohlo své třetí album Entomologův sen (1973) zcela pokrýt vlastními kompozicemi, o něž se rovným dílem podělili pan kapelník a klavírista Antonín Bílý.

Traditional Jazz Studio / Entomologův sen
Zdroj: Indies Happy Trails

Kompozicemi zcela svébytnými, a byť vycházejí z „tradicionalistického“ kánonu, nejsou nápodobami – jako například krásný „neworleanský“ Tail Gate Stomp. Pikantní je osud skladby Uvážu oslátko… z roku 1968. Jak se dozvídáme z dobové citace, s Bílým na ní spolupracoval student bohosloví Vratislav Brabenec a „na slovním vyjádření“ pracovali vedle Brabence další bohoslovci Pavel Rejchrt a Svatopluk Karásek. Škoda že – nejspíše kvůli pašijové tematice – neuslyšíme text stvořený pozdějšími protagonisty undergroundu.

Pražská Naima přísahala na zcela jinou inspiraci, i když jméno měla podle slavné skladby Johna Coltranea a jeho vlivy bychom jistě mohli vysledovat přinejmenším v lyrické a zároveň robustní hře saxofonisty Františka Kopa. Na debutu Naima (1986) slyšíme až na jednu výjimku (Jaromír Honzák) kompozice hráče na klávesy Zdeňka Zdeňka, vycházející jak z Coltranea, tak z produkce mnichovské značky ECM, tedy jazzu krystalicky průzračného, sofistikovaného a nepřekombinovaného.

Naima
Zdroj: Indies Happy Trails

Jistě úctyhodné, uvědomíme si mládí všech zúčastněných. A když je o tom řeč, je pozoruhodné, jaké další osobnosti se v Naimě tehdy sešly: na kontrabas hrál Jaromír Honzák, za bicími seděl Martin Šulc a na housle hostoval Martin Zbrožek – všichni jsou dnes více než uznávanými hráči naší jazzové scény, Zbrožek se prosadil i coby herec.

Brněnské jazzrockové kapele Ch.A.S.A. bohužel žádné album nevyšlo, nahrávky pořízené brněnským rozhlasem byly, příznačně, po odvysílání smazány. Naštěstí se ale dochovala kvalitní nahrávka koncertu z roku 1975, jež nyní vyšla jako Live 1975 a jež po zremasterování nemá chybu. Nejen zvukově, ale především muzikantsky.  Ch.A.S.A. (podivný název znikl z iniciál muzikantů) si sice libovala především v tehdy aktuálním jazz-rocku, najdeme u ní ale i prvky zažitého free-jazzu a inprovisingu, to hlavně u jedinečné vokalistky Mirky Křivánkové, jež díky čtyřoktávovému rozsahu dokázala vyjádřit různé polohy i nálady, zároveň však skvěle souzněla jak se šlapající rytmikou, tak s dalšími nástroji.

ch.A.S.A. / 1975 Live
Zdroj: Indies Happy Trails

V případě téhle kapely se nabízí srovnání se slavnějšími (pražskými) soubory, z něhož Brňáci vychází více než se ctí. Protože, na rozdíl třeba od takového Jazz Q, zde stále cítíme onu tak potřebnou živočišnost, a ne pouze perfektní hru. V každém případě můžeme při poslechu alba Live 1975 jen litovat, že se nahrávek téhle zajímavé skupiny nedochovalo více.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 15 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 19 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...