Recenze: Malá mořská víla si v Národním plní svůj sen

Režijní tandem SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) a choreograf Jan Kodet se po úspěšném celovečerním titulu Čarodějův učeň (2013) znovu sešli a sestavili prakticky totožný inscenační tým, aby vytvořili taneční divadlo, tentokrát na motivy oblíbeného pohádkového příběhu dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Jejich nové představení Malá mořská víla uvedl Balet Národního divadla ve dvou premiérách 10. a 11. listopadu.

Mořská panna se zamiluje do pozemského prince a rozhodne se kvůli němu stát člověkem. Její láska ale zůstává nenaplněná a končí tragicky. Obětuje mu to nejcennější, co má, svůj hlas a život…

Autorům se podařilo dobře vystihnout ducha Andersenovy nadčasové látky. Představení, které je rozděleno do dvou dějství, provází zvláštní tklivá atmosféra a melancholie. Tu hned v počátku navozuje hudba Zbyňka Matějů, částečně provedená živě (v podání Orchestru Národního divadla). Jeho soudobá partitura má bolestný, tíživý, až existenciálně laděný tón.

Temně modrozelený svět pod vodní hladinou se organicky prolíná se světem pozemským, minimalistická scéna (Jakub Kopecký) a kostýmy v jasných barvách (Alexandra Grusková) vytvářejí surreálné obrazy, které působí jako oživlý sen. Mezi bohatými vizuálními podněty nechybí nejrůznější světelné efekty, projekce na podlahu scény či zadní horizont jeviště.

Klára Jelínková
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

Tvůrcům se daří udržet čitelnou hranici mezi realitou a iluzí, mezi světem lidí a tajuplných mořských bytostí, které jsou zdánlivě blízko, a přesto jsou neslučitelné.

Struktura inscenace je citlivě vystavěná a stejný prostor jako výtvarné obrazy v ní má samozřejmě tanec. Moderní pohybový rejstřík Jana Kodeta do mozaiky vkusně zapadá. Choreografie hojně využívá metafor a symbolů, které vyžadují pozorného a vnímavého diváka, pro něhož je pak děj dobře srozumitelný. Kroky a gesta se snaží především vykreslit charaktery, reflektovat rozpoložení a emoce jednotlivých postav. Výrazové taneční pasáže kladou před tanečníky spíš herecké než technické výzvy.

Snadno se ztotožníme s malou mořskou vílou (ve druhém obsazení Alina Nanu), křehkým děvčátkem, jež i přes své mládí překypuje vroucím citem a pro svou lásku je schopné přinést i tu nejvyšší oběť. Princ (Matěj Šust) je přezíravý mladík, který se rád baví ve společnosti mladých přátel, a ve své nevšímavosti zdaleka nedosahuje uvědomělosti titulní postavy.

Nahrávám video

Výrazná je role zahořklé a jízlivé čarodějnice (Klára Jelínková). Její rudé šaty ostře kontrastují s chladnými tóny podmořského světa a ornamentální, úsporné pohyby paží s vlněním, které připomíná pohyb pod vodou a v Kodetově pojetí je charakteristickým prvkem obyvatelů vodní říše.

Druhá část večera má lepší dynamiku než jeho první polovina, v níž je několik poněkud zdlouhavých sborových pasáží. Výborný je například procítěný, pozorný a něžný duet prince a malé mořské víly hned v úvodu druhého dějství i velké finále, v němž víla hyne a rozpouští se v mořskou pěnu. Její tělo zavěšené vysoko nad horizontem splývá s projekcí a tvoří překrásný scénický obraz.

Na scéně Stavovského divadla dobře vyniká každý detail nové inscenace. Nesmrtelná pohádka bez šťastného konce se na jeviště vrátí do konce roku ještě čtyřikrát.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...