Recenze: Na Zmenšování s Mattem Damonem opravdu není nic velkého

Festivalové publikum v Benátkách snímku Zmenšování aplaudovalo, recenze hledající zásadní poselství pro nepoučitelné lidstvo ho chválí, návštěvníci artových filmových klubů o něm mohou vést diskurs v duchu Metzova imaginárního signifikantu a environmentalisté ho předepisovat jako povinné školní představení. Proč ne. Ale bezbranný divák, který vyrazí do multiplexu, bude jen unaveně zírat, jak zmenšení lidé předstírají, že chtějí zachránit přelidněnou planetu, ovšem ve skutečnosti chtějí urvat luxusnější život.

Ponechme stranou účelovou výchozí tezi, konstatující, že „příčinou všech dnešních katastrof je přelidnění“ a jedinou humánní záchranou lidstva je, aby se scvrklo zhruba na 0,0364 % své současné hmotnosti a objemu.

Nešťourejme se v tom, zda více místa, které bude tím pádem na této planetě, je zárukou toho, že se v komunitách lidských pidižvíků, kterým stačí menší domy, menší mobily, menší tenisové rakety, menší příděly potravy atd., bude automaticky žít lépe, radostněji a luxusněji. S jistým sebezapřením a snahou být k tomuhle filmu vstřícní se tohle dá (když to zapijete kvalitní režnou) ještě spolknout.

Klíčové je, jak tenhle originální námět filmařsky přetavit do satirické sci-fi dramedy z nedaleké budoucnosti, odkud a kam vést děj, jaký mu dát smysl a kam nasměrovat pointu. Nic triviálního, řekl bych, ale jestli by to mohl někdo zvládnout, pak mistr obyčejně neobyčejných opusů, oscarový režisér a scenárista Alexander Payne (Bokovka, Děti moje).

Kristen Wiigová, Matt Damon
Zdroj: CinemArt

Leisureland, země zaslíbená

Chce to restart a nový začátek platí ovšem bohužel nejen o osudu lidstva, ale i o Paynově lehce bizarním, mírně absurdním a zvláštním způsobem odtažitém spektáklu, který se mu poté, co se nechal přejet jeho rozvleklou expozicí, rozdrolil pod rukama. Jeho hrdina Paul Safranek (Matt Damon) je dobrý člověk se zřejmě částečně českým rodokmenem, jemuž došlo, že dům snů dokáže své ženě Audrey (Kristen Wiigová) koupit jen v malém světě Leisurelandu.

A tak ji ukecal k nevratné celulární miniaturizaci, vynalezenou norskými vědci. Po ní se oba ocitnou na druhé, menší, ale lepší straně. Jenomže když začali Audrey před proměnou holit hlavu, vyměkla a možná že cukne a nechá v tom mrňavého Paula samotného. Ale jakápak samota, když je jeho sousedem král mejdanů, srbský šíbr Dusan Mirkovic (Christoph Waltz, který si roli kšeftaře a požitkáře evidentně užíval), u něhož uklízí násilně zmenšená invalidní vietnamská disidentka Ngoc Lan Tran (Hong Chau).

Malý film s velkými ambicemi

Norští vědci na to v laborce kápli, ale sociálně meditující a futuristicky fantazírující Alexander Payne se svým scenáristou Jimem Taylorem, kteří tvrdí, že i v malém světě mohou být lidé předurčeni k velkému poslání, si tentokrát vybrali time out. Zmenšování se tváří jako chytrý a všeobjímající film, jenže hodně toho naplká, ale málo řekne. Navzdory vizuálu, který nechce být pohádkový, ale reálný (kameraman Phedon Papamichael to s Paynem táhne již počtvrté), je snímek nevýrazný a mdlý, postrádající věrohodné emoce a nastolující rozporné pocity.

Docela se mi líbilo legrační „pšouknutí“, jež zavalilo únikovou chodbu k závěrečnému přežití lidstva a hodně se mi nelíbilo zamilované masírování pahýlu vietnamské disidentky. „Připadá ti, že jsi v normálním světě, ale pak ti dojde, že nejsi,“ říká se tam o pidisvětě. A vám může připadat, že jdete na výjimečný film a pak zjistíte, že to fakt není žádná pecka. Jen malý snímek, který marně usiluje o velké poselství.

Opravdu jsem chtěl, aby se mi líbil. Ale nějak to nešlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...