Recenze: Nadšený Evropan Tony Judt si nedělal o sjednocené Evropě velké iluze

Studie britského historika Tonyho Judta Velká iluze? s překvapivou jasnozřivostí předvídá nejen vývoj Evrospké unie, ale i její současné problémy – byť vyšla již v roce 1996. Judt tím jen potvrdil své schopnosti analyzovat složité jevy, hlavně ale přicházet s následnými vývody. Na jaře vyšla kniha také v českém překladu.

Tony Judt vycházel z přednášek, které vedl v roce 1995, názvem práce přiznaně odkazuje na film Velká iluze (1937) o skupině francouzských důstojníků v německém zajetí, připravujících útěk – zároveň je tento klasický snímek prodchnut vírou v možnosti spolupráce mezi různými národy.

Judtovo uvažování vždy charakterizovala naprostá nezatíženost jakýmikoli předpojatostmi či schématy, vždy byl zcela (byť se to ne vždy příjemně četlo) nestranný, zkrátka ono „padni komu padni“. Klade-li si tedy hned na první stránce otázky (znovu připomínáme, že v roce 1995!) „Jaké jsou vyhlídky Evropské unie? Pokud ne zcela růžové, proč tomu tak je?“, můžeme očekávat odpovědi všelijaké. A těch se nám také dostává.

Ještě jednu věc Judt předesílá: byť si svým textem možná vyslouží cejch euroskeptika, chce se „proti takovému obvinění důrazně ohradit a bránit“. Je prý „nadšeným Evropanem“.

Východní Evropa má jen jednu možnost

V historizujícím úvodu Judt popisuje (západní) Evropu po druhé světové válce, se všemi riziky, jež jí hrozily ze strany Stalinova rozpínavého impéria, a probírá motivy vedoucí především Francii a západní Německo k postupnému překonávání historických antagonismů a reminiscencí – zkrátka zde výstižně a ve zkrácené formě popisuje vše, co vedlo k dnešní EU, se všemi jejími etapami, smlouvami a podobně.

Velká iluze? Esej o Evropě
Zdroj: Prostor

Tedy to, co bychom měli vlastně dobře znát, ovšem nedělejme si iluze. I proto je Judtův historický exkurs důležitý, zvláště pokud připomíná všemožná úskalí, jež musely jednotlivé státy překonat.

Judt mluví o možnosti připojování východoevropských států, o rizicích, která to s sebou nese, a píše-li, že „východní Evropa má reálně jen jednu možnost – připojit se k západní Evropě za podmínek, jež stanoví Západ“ –, můžeme se sice zpětně ošívat, má však naštěstí pravdu. Uvádí pro svá tvrzení o rizikovosti připojení bývalých komunistických zemí řadu faktů, a komu by nesloužila paměť, stačí si vybavit naši současnou politickou reprezentaci a její „projekci“ do západních struktur.

Judt píše i o mimořádném postavení sjednoceného Německa a jeho zodpovědnosti za další směřování celé Evropy, ať již se to ostatním zemím (hlavně Francii) líbí, či ne.

Nemyslet si, že máme hotovo

Jaké je tedy resumé Judtova pohledu, nebo přesněji varování? „Pokud budeme v Evropské unii spatřovat všelék a univerzální řešení,“ píše v závěru své práce Judt, „skandovat heslo ‚Evropa‘ jako nějakou mantru, máchat praporem ‚Evropy‘ (…), pak jednoho krásného dne zjistíme, že mýtus ‚Evropy‘ problémy našeho světadílu nevyřešil, naopak se stal překážkou toho, abychom je vůbec pochopili. Zjistíme, že se tento mýtus změnil v politicky korektní metody, jak zamést lokální obtíže pod koberec.“

Zkrátka, nemyslet si, že máme jednou provždy hotovo. A také v tomto poselství bohužel již nežijícího historika, nadšeného Evropana Tonyho Judta spočívá síla jeho eseje o Evropě. Eseje prostého iluzí.

Tony Judt: Velká iluze? Esej o Evropě (A Grand Illusion? An Essay on Europe), v překladu Martina Pokorného vydalo nakladatelství Prostor v roce 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...