Recenze: Otec je nejistý

V knize nazvané Soumrak otců sleduje italský psychoanalytik Luigi Zoja (*1943) dějinné proměny otcovství, té ryze mužské kompetence, od antiky až po současnost. Když se nakonec přiblíží dnešku, komentuje slavnou Saudkovu fotku Otec a dítě. Dává ji do protikladu rodinných fotografií pořízených o desítky let dříve.

Otec, pater familias, na nich obyčejně představuje střed obrazu a úhelný kámen rodiny. Zoja dovozuje, že na Saudkově fotce bylo „tělo otce redukováno na věc“, a všímá si, že na podobných fotkách bývají prsa mužů většinou neochlupená. Psychoanalyticky usuzuje, že jde ze strany fotografa o potlačenou „závist prsu“.

Hlavně však Saudkova fotka pro Zoju představuje otázku: Když se rozhodneme vidět otce jako bytost intimní a nahou, tedy zbavenou šatu, jež mu oblékla společnost, metafyzika a historie, takový otec konečně přestane svého syna děsit – ale nepřijde tím syn o otce?

Co dělá otce otcem

Zojovi samozřejmě nejde o to, přivolávat obraz patriarchy jako recept na chaos dneška, není obhájcem konzervativní revoluce. Zojův argument je daleko zajímavější. Hledá, v čem otcovství spočívá, přičemž hlavním zdrojem archetypů otcovství jako mužské zralosti jsou pro něj řecké mýty; od zdrženlivého a trpělivého Odyssea se lze učit dospělosti, ale i děsivým aspektům a složitosti otcovství.

Otcem se muž stává vlastním rozhodnutím, jde o kulturní statek a v dějinách proměnlivý fenomén. Materiálně se matka vždy dokázala o dítě starat lépe, dokládá Zoja (konečně, latinské mater pro matku a materia pro hmotu mají stejný slovní základ). Zároveň s čistě materialistickým pojetím člověka, které ovládá soudobou racionalitu, ostře polemizuje. Ne jen chlebem živ je člověk, otec je skutečně tím, kdo je zodpovědný a kdo se stará, ale zároveň tím, tvrdí Zoja, kdo dává dítěti do života požehnání, nikoliv nutně v náboženském, ale v symbolickém smyslu.

Otec chybí, matka také

Proto vede Zoja polemiku, byť v kontextu knihy spíše okrajovou, s fantazií, kterou představuje Saudkova fotka s nemluvnětem v otcovské náruči, neboť je pro něj jako reprezentace otce nevěrohodná. „Otec ze starých podobizen byl součástí rodiny, sociální třídy, profesní skupiny a kolektivního světa. Musel se rozhodovat, to jest působit i zlo, nejen dobro. Musel jednat ve světě, čili ušpinit si ruce,“ přibližuje Zoja.

Rodina na historické fotografii (1916)
Zdroj: Wikimedia Commons/H. Allison & Co. Photographers

Nejde o staromilství – když tvrdí, že žijeme v době soumraku otcovství, nemyslí tím, že nám chybí autoritářský a panovačný, destruktivní a násilný šovinista, otec sketa, násoska a sukničkář. Otcem myslí postavu, která je silná směrem do světa a mírná ke své rodině, postavu žehnající, trpělivou a pokornou.

Široké téma v jediné knize budí nutně polemiku; když Zoja popisuje ženy, které se věnují kariéře a mají ještě ostřejší lokty než jejich mužské protějšky, pomíjí, že v ideálním případě se žena nevěnuje naplno své profesi kvůli penězům nebo ambicím, ale hlavně proto, aby mohla být sama sebou, pracovala na sobě, uplatnila své vzdělání a talent. Zoja se soustředí výhradně na vztah otce a dítěte, jako kdyby otcův postoj k matce dítěte nebyl pro potomka rovněž určující.

Výstraha a naděje

Soumrak otců je práce s obsáhlými poznámkami, ovšem psaná obecně srozumitelným jazykem, čímž u nás navazuje například na úvahy o maskulinitě v knize Železný Jan (1990) amerického spisovatele Roberta Blye, zakladatele moderního mužského hnutí, v němž se muži snaží najít sami sebe v odkazu mýtů a rituálů.

Soumrak otců
Zdroj: Prostor

Název knihy Soumrak otců budí představu, že Zoja patří k alarmistům, tedy k mužům, kteří přibližující se horizont svého osobního příběhu vykládají jako konečnou epochu hned celé západní civilizace. Zoja je k otcovství, jak je chápe soudobá společnost, skutečně kritický, právě proto nabízí plnější archetyp otce. Jako každý mýtus i ten o otci v sobě přitom nese výstrahu a naději. Nejstrašnější zločin dnešní doby páchá podle Zoji muž, který se nestane otcem dítěte, jež zplodil, protože ztráta otce má ničivé následky pro dítě i následující generace.

Naději pak Zojův mýtus o otci dává tam, kde otec prvně zvedne svého narozeného potomka vzhůru, nikoliv jako matka otočeného k sobě, do své ochraňující náruče, ale směrem ven, do světa, kdy symbolicky vyjádří své rozhodnutí dítěti představit svět, doprovázet je v tomto světě a udělat vše pro to, aby vyrostlo. Nemylme se, takový otec zůstane i přesto pro dítě bytostí nepochopitelnou a zajisté děsivou. Prokletí nepřítomného otce, otce ztraceného v soumraku, je ale v takovou chvíli zlomeno.

Luigi Zoja: Soumrak otců; Archetyp otce a dějiny otcovství. Prostor. Praha, 2017

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 18 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...