Recenze: Remake Lvího krále je nejdražším přírodopisným dokumentem

Dvacet pět let od premiéry animovaného megahitu Lví král přichází studio Disney s novou verzí. Film Jona Favreaua ční na absolutní technologické špici, ze stejného důvodu ale nezastře mnohé problémy. Původní příběh „lvího Hamleta“ prezentuje v dechberoucí fotorealističnosti, jinak ale odmítá překvapovat.

Podstatnou položkou v portfoliu studia Disney se v posledních letech stala nová zpracování starších animovaných hitů. Společnost v první polovině letošního roku uvedla do kin remake Dumba v režii Tima Burtona a Aladina Guye Ritchieho.

Zatímco první zmíněný mnozí častovali označením jako zklamání, namodro přebarvený Will Smith přinesl studiu takové zisky, že Disney ze své strategie jistě neustoupí. Největší výzvou byl ale v tomto ohledu pochopitelně Lví král (1994), celosvětový fenomén a symbol doby takzvané „disneyovské renesance“ 90. let.

Půdu pro Lvího krále svým způsobem připravil předchozí projekt režiséra Favreaua u Disneyho, remake Knihy džunglí, v němž před třemi lety úchvatně ožila roztodivná zvířecí říše. Studiu bylo mimo jiné odměnou oscarové ocenění za nejlepší vizuální efekty. Lví král nyní dokazuje, že technologie umožňují zajít ještě dál. Při sledování už není pochyb o věrohodnosti ani jednoho zrnka písku a zvířecího chlupu. Úporná snaha o safari ale zmařila film.

Dokonalost jako překážka

K hlavnímu pochybení, které vnitřně rozkládá celý projekt, došlo očividně už při plánování konceptu. Je absolutní fotorealističnost skutečně žádoucí, chtějí-li tvůrci vyprávět příběh? Je vhodná, pokud bez výjimky dělá ze zvířecích protagonistů ztuhlé bytosti, které se kvůli autentickému svalstvu nemohou ani pousmát?

Odklon od pružné stylizace, která dominovala původnímu snímku, má svá opodstatnění. Možnost z naprosté blízkosti sledovat stoprocentně věrohodné stádo slonů s doprovodem papoušků hrajících všemi barvami je jedinečná a uchvacující. Jenže Lví král nikdy nebyl seriál stanice National Geographic.

Lví král (1994, režie: Roger Allers, Rob Minkoff)
Zdroj: ČT

Především šlo o archetypální drama, které dětem v srozumitelné podobě vypráví o zrození a povinnostech ušlechtilého vládce. Objevují se obecná témata rodičovství a lásky, také ale předstíraného přátelství, za kterým číhá zrada. Původní film je v jádru vlastně velmi patetický a emocionálně vypjatý příběh, který přímo vyžaduje, aby postavy vyjadřovaly své emoce. Tuto čitelnost ale v remaku znemožňuje mizivá stylizace.

Cokoli komplikovanějšího tak musí postavy sdělit svými hlasy, které v původním anglickém znění čítají například Donalda Glovera, Beyoncé nebo Johna Olivera. Kvůli strnulosti všech tváří ale zůstávají hlasy od zvířecích těl podivně odtržené. Nejvíce rozpoznatelné je to v komických scénách, respektive u postav, které se o humor snaží. Hlasy dvojice Setha Rogena a Billyho Eichnera, jež namluvila duo Pumby a Timona, jsou slyšet jakoby z dabingového studia a příliš nesouzní s poskakováním divokého prasete se surikatou.

Známé scény, jiný zážitek

Záměrem tvůrců bylo přistupovat k původnímu snímku s naprostou úctou. Vynechat byť jen jedinou podzápletku jako by mělo přinést katastrofální důsledky. První ohlasy hovořily o přepracování záběr po záběru ve stylu novodobého Psycha (1998) režiséra Guse Van Santa. Tak oddaný Favreau originálnímu filmu naštěstí není, blíží se tomu ale kupříkladu s úvodní sekvencí. Pouze v jejím rámci by to dávalo smysl – jedná se o několik ikonických minut, kterými by mohl demonstrovat vynikající kvality speciálních efektů.

V jiných chvílích je ale takový respekt k původnímu filmu přinejmenším překvapivý a v nejhorším otravný. Na mysl přichází další otázky. Z jakého důvodu si dal Favreau za cíl plně naplňovat očekávání publika? Nejenže odmítá neměnit strukturu vyprávění a dialogy, ale často i souslednost záběrů. Obě nabízející se odpovědi vyznívají hodně cynicky – buď má být celý projekt nostalgickou připomínkou, nebo tvůrci zkrátka počítají s tím, že si snímek z roku 1994 už nikdo nepamatuje.

Patrně jediný výrazný odklon je k vidění v posledním aktu, v němž dochází k osudovému střetu. Ve snaze zatraktivnit poněkud strohé finále remake scénu rozšiřuje do velkolepé zvířecí bitvy. I když měl originál často blízko k atrakci, předělávka tuto složku prohlubuje v souladu s dnešním trendem, že každý blockbuster musí končit výbušně.

Možná tak jediným způsobem, jak si film užít, je brát ho jako návštěvu zvířecího lunaparku s mnoha atrakcemi. Audiovizuální orgie jsou ve Lvím králi na tak vysoké úrovni, že se i přes všechna očividná negativa musí mnozí podvolit. Ale až s postavami zvolají „Hakuna Matata“, mohli by si vzpomenout, jak moc svěžeji a živěji ta slova zněla před 25 lety.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...