Recenze: V íránské filmové reality show se hraje o život

Patriarchální společnost, v ní dvě ženy, jeden mrtvý muž. Ty dvě ženy bývaly kamarádky a mrtvý muž byl jedné otcem a druhé manželem. Mladá manželka nešťastnou náhodou muže zabila a byla odsouzena k trestu smrti. Ale je tady živá televizní show, kde vražedkyně může veřejně poprosit člena rodiny o odpuštění a člen rodiny to odpuštění před zraky milionů diváků může poskytnout. Udělá to? A jak bude hlasovat veřejnost?

Íránský film Jalda, noc odpuštění (Yalda, la nuit du pardon, režie: Massoud Bakhshi) se promítal na aktuální přehlídce Tady Vary. Příspěvek o těžkém údělu žen v současném Íránu, kde vládne mužský princip a odplata oko za oko je legální, si nese označení vítěze z filmového festivalu v Sundance.  

Snímek začíná pohledem na moderní Teherán, na pulsující a dynamické noční město. Následně se s kamerou dostaneme ke vstupu do televizního studia, kde se začíná odkrývat jeden velký večerní příběh.

Maryam pochází z chudších vrstev. Nešťastně zabila svého bohatého staršího manžela, s nímž ji vázalo dočasné manželství, což je varianta vztahu v současném Íránu běžná s podmínkou, že zůstane bez dětí. Rozrušená a s pouty na rukou se Maryam v televizním studiu setkává s dcerou zabitého muže a svou někdejší kamarádkou. Vzdělaná, distingovaná Mona přináší jiný pohled na věc.

Čas na emoce

Televizní pořad je živě vysílaný o svátku Jalda, připadajícím na zimní slunovrat a oslavující nejdelší noc v roce. V íránské kultuře něco jako silvestr, kdy se mají všichni jen radovat. A také čas pro velké národní odpuštění před šedesáti miliony diváků.

Jedenapůlhodinový formát je dobrý pro rozehrání emocí všeho druhu. Tragický příběh jedné rodiny prokládají reklamy a hudební vstupy, plánovaně a někdy neplánovaně.

Sadaf Asgariová, která hraje Maryam, dává do postavy lehkou hysterii a zoufalství, emoce pomyslným divákům u televizí i skutečným divákům v kině poměrně nepříjemné. O její naději na dobrý konec, k němuž měla díky účasti v pořadu našlápnuto, začnou pochybovat.

Monu představuje jedna z nejznámějších současných íránských hvězd Behnaz Jafariová. Ukazuje ženu, která má momentálně moc nad osudem své sokyně, již převyšuje majetkem i vzděláním. Přesto není zlá, i ona si vláčí osobní i společenské bolesti.

Oko za oko?

Má právo uplatnit odvetu oko za oko, ale jak ji upozorňuje právník – tato odplata je ve skutečnosti finančně i morálně velmi náročná: „Lidé si vás najdou, i když zmizíte, najdou vás na sociálních sítích a nedají vám pokoj, přestože na tuto odplatu máte právo.“ Smyšlený příběh, natočený na základě skutečných událostí, ukazuje, že obětí systému nemusí být jen údajná vražedkyně, ale i dcera zabitého muže.

Režisér Massoud Bakhshi k Jaldě, noci odpouštění napsal i scénář. Stejně jako ke svému debutu, Spořádané rodině z roku 2012. Jeho první snímek je v Íránu zakázaný, druhý – natočený v široké koprodukci Francie, Německa, Švýcarska, Lucemburska Libanonu a Íránu – má zatím cestu volnou.

A navzdory těžkému tématu cítíme, že Jalda, noc odpouštění nechce být jen filmem festivalovým, ale divácky vstřícným způsobem vyprávění má ambici být i filmem mainstreamovým.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 17 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 21 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...