Recenze: Valhalla není Říše bohů, ale přehlídka zmatku a směšných pokusů o velkolepost

Severští bohové se v českých kinech dosud objevovali hlavně v superhrdinských filmech o Thorovi. Právě vůči těmto komiksovým adaptacím se vymezují propagační materiály dánského snímku Valhalla: Říše bohů. Počin režiséra Fenara Ahmada údajně představuje „opravdovější a drsnější“ pojetí známých legend. Pokud to byl záměr, hrubě se nezdařil – severské mýty film rozmělňuje v bezvýrazném a chaotickém vyprávění.

Český distributor snímku opomenul zmínit, že i sama Valhalla: Říše bohů vychází z populární komiksové předlohy. Tento fakt by se pochopitelně nevyjímal vedle kritiky marvelovských adaptací a jejich překrucování skandinávské mytologie. Komiksy Petera Madsena, jejichž první číslo vyšlo na konci sedmdesátých let, navíc už byly zadaptovány do filmové podoby. Animovaný snímek Valhalla z roku 1986 se ovšem stal smutným propadákem a dnes je spíše zapomenutý.

Nová filmová adaptace, stejně jako komiksová předloha, tematizuje vztahy mezi bohy a smrtelníky. Svět se v ní dělí na tři říše, přičemž každá náleží jiným bytostem. Valhalla je místem odpočinku bohů, Midgard obývají běžní smrtelníci a v Utgardu žijí obři, kteří s bohy vedou odvěkou válku.

Průvodci nám jsou dětští hrdinové – sourozenci Tjalfe (Saxo Moltke-Leth) a Røskva (Cecilia Loffredová), kteří vstoupí do služeb mocného Thora (Roland Møller). Zdánlivě nezranitelní bohové i ustrašení smrtelníci postupně dojdou ke zjištění, že jedni bez druhých nemohou existovat. Rovnováha světa vyžaduje jejich vzájemnou spolupráci.

Bohové na křižovatce žánrů

K námětu se tvůrci staví značně rozpolceně. Ve vyprávění mísí mnoho přístupů a forem, nejspíše ve snaze zavděčit se jak fanouškům původních komiksů, tak publiku, které dobře zná severské legendy, i divákům navyklým na hollywoodské blockbustery.

Film je tak „hrdinská fantasy“ s prvky dětského filmu i hororu, zároveň mystické vyprávění bez důrazu na logiku a rovněž velkolepý spektákl s množstvím akce a zápletkou o záchraně světa.

Zkušený filmař by takový námět mohl mít za náležitou výzvu. Například režisérovi Tarsemu Singhovi se z podobné látky povedlo stvořit výjimečnou Válku Bohů (2011). Fenar Ahmad ale takový talent neprokazuje. Z námětu plného rozporů se mu nepodařilo vytvořit osobité ani soudržné dílo. Tření mezi blockbusterovými, mytickými a fantasy prvky se snažil neúspěšně zahladit a výsledkem mu je mdlý a značně chaotický snímek.

Přehlídka zmařených příležitostí

Na ploše úvodních dvaceti minut je Valhalla ještě do jisté míry „funkční“. Ahmad v nich nechá své dětské protagonisty hostit nečekanou návštěvu. Setkání s Thorem a Lokim (Dulfi Al-Jabouri) má podobu příjemně uměřeného a pohádkového vyprávění u ohně, v němž bohové dostávají překvapivě zemitou podobu. Opovážlivost smrtelníků ale prominout nemohou. Tjalfe a Røskva tak putují do Valhally jako služebníci nových pánů. Od této části se ale snímek začne nenávratně rozpadat.

Všudypřítomná zmatečnost je daná nezpůsobilostí vydolovat z mnoha motivů výjimečný nebo alespoň celistvý útvar. Ctění severské mytologie předepisuje nadpřirozeným postavám určité schopnosti a povahové vlastnosti, film jich ale užívá naprosto neuváženě.

Například Thorův bratr Loki se snímkem plouží jako intrikánský rozvratný element – jeho našeptávání také způsobí, že sourozenci musí opustit domov. Čekáme tak na jeho velkou chvíli, ale po většinu filmu, včetně finále, nemá na události žádný vliv.

V jiné scéně snímek prezentuje telepatii bohyně Freji (Salóme Gunnarsdóttirová), ta ji ale využije jen k tomu, aby si mohla krátce pohovořit s malou Røskvou. Nejpalčivější jsou chvíle, v kterých je znalost těchto zákonitostí klíčová pro pochopení děje, film se je ale neobtěžuje ani představit, natož osvětlit a poté zase z vyprávění úplně mizí.

Selhání dánské velkoprodukce

Ačkoli Ahmad vrhá sourozence do neznámé a tajemné říše, Valhalla je nefunkční i v poloze subžánru „hrdinské fantasy“. Postavám nedává žádný úkol, jehož splnění by nás od úvodu napínalo. Pakliže protagonisty přece jen postaví před jakýsi problém, neobtěžuje se s vysvětlováním, jak se k němu vlastně staví a jak ho hodlají řešit.

To je případ Tjalfeho nevysvětlitelného lpění na sloužení Thorovi, který ho vůbec nerespektuje. Jakmile se Røskva nepěknému zacházení vzepře a dá se na útek, snímek ani nedokáže sdělit, zda se stále nachází ve Valhalle, nebo už v Midgardu, a je-li v Midgardu, jak obešla nepřekonatelnou „duhu“, po níž mohou kráčet jen bohové…

Blockbusterové intence se ve vyprávění zase objevují ve formě spektakulární šíře a množství akce. Režisér ovšem nedokáže zakrýt, že rozpočet Valhally činí v přepočtu přibližně 117 milionů korun, tedy jen zlomek částky obvykle vynaložené jak na americké blockbustery, tak i na drahé evropské produkce. Film se tak odehrává v nemnoho lokacích, s hrstkou herců a trikové záběry takticky skrývá ve tmě.

V podání Fenara Ahmada dostal populární komiks háv bezvýrazné, mnohými realizačními nedostatky stíhané fantasy. Zalíbení v ní možná najdou diváci záměrně hledající pokleslá a nechtěně vtipná díla snaživých filmařů. Nutno říct, že od mnoha na DVD vydaných „béček“ dnešní doby dělí Valhallu jen pár hodů Thorovým kladivem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Španělský pořadatel festivalu dostal pokutu za nekalé praktiky

Ministerstvo pro sociální práva, ochranu spotřebitelů a Agendu 2030 uložilo pokutu ve výši 320 tisíc eur (zhruba 7,7 milionu korun) organizátorovi hudebního festivalu, který pořádá akce v několika regionech, a to za nekalé praktiky porušující práva spotřebitelů. Ministerstvo rovněž požaduje, aby pořadatelská společnost odstranila nepřiměřené smluvní podmínky.
před 45 mminutami

Na německém operním festivalu vybučeli AI

Tradiční hudební slavnosti v německém Bayreuthu, věnované dílu Richarda Wagnera, zaskočily část publika. To začalo bučet ve chvíli, kdy festival uvedl operu Soumrak bohů anoncovanou jako první experiment s umělou inteligencí v historii přehlídky. AI vygenerovala monumentální scénografii. Podle mnohých kritiků ale výsledek vyzněl jako nesrozumitelná obrazová koláž.
před 2 hhodinami

Nejde o ego, ale o výzvu, říká Ztracený ke koncertu na Letenské pláni

Na Letenské pláni v Praze hráli Rolling Stones či Michael Jackson, jako první český interpret tu 7. srpna vystoupí Marek Ztracený. „Nehraju si v žádném případě na hvězdu, přijde mi to až úsměvné, že sem teď přijede Marek Ztracený ze Železné Rudy,“ říká zpěvák. Už déle než týden na místě roste pódium s tribunou, kam se podle zpěváka mají vejít vyšší desítky tisíc lidí.
před 4 hhodinami

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
včera v 13:00

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.