Recenze: Žít v zajímavé době… na benátském bienále

Nejen za notoricky známými památkami můžou lidé vyrazit do italských Benátek. Letošní 58. Mezinárodní bienále výtvarného umění představuje v zahradách Giardini, ve vojenském prostoru Arsenale i v městských palácích a domech své expozice až do 24. listopadu 2019. Návštěvníky této události mnohakilometrová umělecká tour navede za nečekanými a různorodými vizuálně duchovními zážitky.

V instalacích desítek států se potkává racionální s emocionálním, vznikají přitažlivé průniky zemí, žánrů, symbolik, architektur. Téma přehlídky, pod kurátorským vedením Ralpha Rugoffa, nese poselství o tom, že můžeme žít v zajímavých časech, záleží na nás a vše se vším souvisí.

Stále mladá geometrie Stanislava Kolíbala

Bývalé nejisté tušené je název letošní expozice česko-slovenského pavilonu, o který se během přehlídek střídavě dělí tuzemští a slovenští výtvarníci. Stanislav Kolíbal (93) je nejstarší reprezentant české benátské výstavní éry, jeho geometrie ovšem neztrácí nic na své mladické síle či progresivitě. Což potvrzuje též kurátor projektu, rakouský historik umění a sběratel Dieter Bogner, s nímž sochař dlouhodobě spolupracuje.

Kolíbal rád tvoří s geometrií a její symbolikou, díky lapidárnímu tvarosloví mohl dobře navázat na modernistické dílo architekta Otakara Novotného, který pavilon navrhl ve stejném roce (1925), v němž se umělec narodil. Autorovou ambicí bylo uskutečnit větší synergii místa a budovy, proto se i před pavilonem nachází kovaná prostorová grafika.

„Je to vlastně poprvé, kdy jsem kresbu takto umístil, jinak bývá vždycky na stěnách. Propojení se stavbou je jistá podmínka, kterou jsem se snažil dodržet,“ komentuje v expozici profesor Kolíbal.

Minimalismus a koncept jsou sochaři vlastní už přes půl století. Jeho geometrická díla nestárnou a vyzařují esenci bytí. Výstava mapuje artefakty od roku 1963 po ty současné. Mezinárodní porota vybrala Kolíbala pro jeho nekompromisní a hluboce přemýšlivý umělecký postoj a vhled, v němž se estetické mísí s politickým.

Nahrávám video

Konstrukce a dekonstrukce

Další formálně mladý a věkem zralý autor je Afroameričan Martin Puryear (77), s jehož díly se v kurátorském konceptu Svoboda od Brooke Kamin Rapaportové můžeme setkat v pavilonu Spojených států. Doménou umělce jsou monumentální práce z kovů, dřeva a kamene.

Podobně jako Stanislav Kolíbal i Puryear vytvořil současnou obří plastiku Monstrance a voluta, která upoutá kolemjdoucí a je součástí vstupu do pavilonu pocházejícího z třicátých let minulého století. V interiéru jedna ze soch (Tabernacle) evokuje válečné dělo, jiné zase (Big Phrygian, Aso Oke) připomínají typické pokrývky hlavy.  

Umělec Roman Stańczak (50) a kurátoři Łukasz Mojsak a Łukasz Ronduda připravili do polského pavilonu mimořádně působivou instalaci Flight pracující s kontrastem vzhledu luxusního soukromého letadla a jeho záměrné dekonstrukce. Rozpadem materiálů tvůrci potažmo ilustrují také zánik hodnot. Deformita objektu podtrhuje kritický přístup autora, metaforu odvrácené strany modernizace a nedostatku pocitu bezpečí.

Tajemné mikrosvěty

Prostor Arsenale pak nabízí tři nejvýraznější, téměř transformační zážitky. A sice setkání s monumentální geometrickou plastikou Mikrosvět čínského architekta a sochaře Liu Weie (47). Jde o molekulární schéma umístěné ve skleněné vitríně. Dalším silným vjemem je experimentální prostředí Zmenšující se vesmír irské výtvarnice Evy Rothschildové (48), prezentující Irsko prostřednictvím čtyř sousoší různých materiálů a forem v kontrastně barevných i černobílých kompletech. 

A nesmazatelná tečka za prohlídkou Arsenale? Multimediální výstava In Dante Veritas, umístěná v jednom z posledních doků. Ruský sochař Vasilij Kljukin (43) si svým infernem plným hlasů a precizně nasvícených kovových skulptur dokáže diváka podmanit. Čtyři jezdce z Apokalypsy přirovnává k přelidnění, dezinformování, vyhlazování a znečišťování. Idea výstavy zahrnuje smutnou realitu: nejsme ochotni čelit pravdě, jsme příliš zaneprázdněni.

Součástí programu bienále jsou, jako vždy, volně přístupné instalace v ulicích a expozice v domech či institucích, do programu je zahrnut i „ostrov skla“ Murano.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 9 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
včera v 01:38

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.