Recenze: Zuskovo Chvění je báseň beze slov, která rozechvívá

Jako druhou premiéru sezony uvedl Balet Národního divadla začátkem března Chvění - celovečerní autorské představení šéfa souboru Petra Zusky, který s koncem sezony uzavře patnáctileté působení na tomto postu. Ve večeru, který původně vznikl pro brněnské Národní divadlo na podzim loňského roku, se Zuska dotýká problematiky dnešních dnů. V symbolických, filozofujících obrazech odráží témata, jako je nestabilita, migrace, byrokracie, boj o existenci, úzkost či strach. Reaguje na světový chaos, přičemž ve veškerém dění hledá i pozitivní aspekty.

Zuskova hudební dramaturgie spojila v jeden soudržný celek skladby zdánlivě nekompatibilní. Představení otevírá první věta ze Symfonie č. 3 polského skladatele Henryka Góreckého, jejíž pochmurnou atmosféru a tklivost Zuska ve druhé části večera rozrušil optimistickou hudbou z alba Chvění Jiřího Pavlici ze souboru Hradišťan. Inscenaci pak uzavírají fragmenty z druhé a třetí věty Góreckého symfonie.

Bez začátku a bez konce

Jednoduchá, výtvarně čistá a zároveň velmi efektní je scénografie (Jan Dušek). Horizont potemnělého jeviště, přes jehož plochu se klikatí bílá čára, zabírají vysoké tmavé schody. Ty na forbíně navazují a přepadávají dolů do prázdného orchestřiště (hudba k představení je reprodukovaná). Na jevišti je jako všudypřítomný kufr, jednoduchá rekvizita s nesčetnými možnostmi interpretace. Může být symbolem toho, co pro člověka znamená domov, vlastní identita, vzpomínky, odchody a návraty, osudová rozhodnutí či změny…

Nahrávám video

Postavy tanečníků, mužů i žen, jsou oblečené do uniformních přiléhavých trikotů černé barvy. Na obličejích mají škrabošky, které stírají jakoukoliv individualitu. Jako by byli živou a přitom anonymní masou, která se potichu pohybuje vpřed. Zjevují se na nejvyšších stupních schodů, ve vlnách kloužou, kroutí se a jako kapky stékají směrem dolů, pokračují po jevišti a mizí kdesi hluboko v prostoru orchestřiště. V časoprostorové smyčce padají do neznáma, do nejistoty a tmy.

Z plynutí se občas vyděluje jedinec, dvojice či nějaká skupina. Tiché repetitivní dění na jevišti, které je bez začátku a bez konce, získává v pomalu se nesoucí hudbě na naléhavosti. Lidský rod pochoduje za svým osudem. Dere se vpřed, možná ke smrti, možná ke znovuzrození.

Příběh plný emocí

Představením se prolínají a propojují jej sólové party ústředního páru (v první premiéře Aya Watanabe a Ondřej Vinklát). Žena a muž se bolestně loučí, plně prožívají své tady a teď. Blíží se nevyhnutelné, moment, kdy jeden druhého navždy ztratí. Dvojice rozehrává svůj vlastní abstraktní příběh plný vypjatých emocí. Několikrát se v nádherném, velmi muzikálním tanečním dialogu vrací k leitmotivu inscenace, známé Holanově básni Poslední: „Poslední list se třese na platanu, neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné…“

V další pasáži se zcela mění nálada, tanečníci už nejsou pouhými stíny, ale stávají se z nich skuteční lidé, energické, radostné, hravé a rozzářené bytosti. Život není prostoupen jen smutkem a bolestí. Roztančené kolotání mužských a ženských sborů je plné života. Ten podtrhují kostýmy, lehké, bílé, vzdušné, vlající… a nechybí tu ani dotek humoru.

Aya Watanabe a Ondřej Vinklát
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

V závěru se pak inscenace obloukem vrací zpět k pochmurné atmosféře, kterou už dobře známe ze začátku, osudový kruh se uzavírá, dvojice se setkává a je od sebe odtržena naposledy, sboroví tanečníci jeden po druhém mizí v temnotě. Na jevišti po nich zůstanou jen poházené kufry coby hřbitovní náhrobky. V publiku ta tečka vyvolá němé rozechvění.

Zuskova umělecká výpověď má strhující dynamiku, je do detailu propracovaná, silná a autentická. Baletu Národního divadla tahle působivá báseň beze slov nesmírně sluší. Nejbližší reprízu chystá soubor na 23. března a pak až v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Rusové ničí starověký Chersonés, UNESCO ho zařadilo mezi ohrožené památky

Výbor pro světové dědictví UNESCO zařadil na seznam ohrožených památek starověký Chersonés na Ruskem okupovaném ukrajinském Krymu. Rusové pozůstatky řeckého města ničí nejen rozsáhlými nelegálními vykopávkami, ale také ilegální výstavbou nového muzejního a chrámového komplexu. Chersonés, spojený s christianizací středověké Kyjevské Rusi, je důležitou součástí imperiální mytologie, kterou Moskva ospravedlňuje své domnělé nároky na nadvládu nad Ukrajinou včetně Krymu.
před 17 hhodinami

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
2. 8. 2026

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
1. 8. 2026

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
1. 8. 2026

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.