Recenze: Zuskovo Chvění je báseň beze slov, která rozechvívá

Jako druhou premiéru sezony uvedl Balet Národního divadla začátkem března Chvění - celovečerní autorské představení šéfa souboru Petra Zusky, který s koncem sezony uzavře patnáctileté působení na tomto postu. Ve večeru, který původně vznikl pro brněnské Národní divadlo na podzim loňského roku, se Zuska dotýká problematiky dnešních dnů. V symbolických, filozofujících obrazech odráží témata, jako je nestabilita, migrace, byrokracie, boj o existenci, úzkost či strach. Reaguje na světový chaos, přičemž ve veškerém dění hledá i pozitivní aspekty.

Zuskova hudební dramaturgie spojila v jeden soudržný celek skladby zdánlivě nekompatibilní. Představení otevírá první věta ze Symfonie č. 3 polského skladatele Henryka Góreckého, jejíž pochmurnou atmosféru a tklivost Zuska ve druhé části večera rozrušil optimistickou hudbou z alba Chvění Jiřího Pavlici ze souboru Hradišťan. Inscenaci pak uzavírají fragmenty z druhé a třetí věty Góreckého symfonie.

Bez začátku a bez konce

Jednoduchá, výtvarně čistá a zároveň velmi efektní je scénografie (Jan Dušek). Horizont potemnělého jeviště, přes jehož plochu se klikatí bílá čára, zabírají vysoké tmavé schody. Ty na forbíně navazují a přepadávají dolů do prázdného orchestřiště (hudba k představení je reprodukovaná). Na jevišti je jako všudypřítomný kufr, jednoduchá rekvizita s nesčetnými možnostmi interpretace. Může být symbolem toho, co pro člověka znamená domov, vlastní identita, vzpomínky, odchody a návraty, osudová rozhodnutí či změny…

Nahrávám video

Postavy tanečníků, mužů i žen, jsou oblečené do uniformních přiléhavých trikotů černé barvy. Na obličejích mají škrabošky, které stírají jakoukoliv individualitu. Jako by byli živou a přitom anonymní masou, která se potichu pohybuje vpřed. Zjevují se na nejvyšších stupních schodů, ve vlnách kloužou, kroutí se a jako kapky stékají směrem dolů, pokračují po jevišti a mizí kdesi hluboko v prostoru orchestřiště. V časoprostorové smyčce padají do neznáma, do nejistoty a tmy.

Z plynutí se občas vyděluje jedinec, dvojice či nějaká skupina. Tiché repetitivní dění na jevišti, které je bez začátku a bez konce, získává v pomalu se nesoucí hudbě na naléhavosti. Lidský rod pochoduje za svým osudem. Dere se vpřed, možná ke smrti, možná ke znovuzrození.

Příběh plný emocí

Představením se prolínají a propojují jej sólové party ústředního páru (v první premiéře Aya Watanabe a Ondřej Vinklát). Žena a muž se bolestně loučí, plně prožívají své tady a teď. Blíží se nevyhnutelné, moment, kdy jeden druhého navždy ztratí. Dvojice rozehrává svůj vlastní abstraktní příběh plný vypjatých emocí. Několikrát se v nádherném, velmi muzikálním tanečním dialogu vrací k leitmotivu inscenace, známé Holanově básni Poslední: „Poslední list se třese na platanu, neboť on dobře ví, že co je bez chvění, není pevné…“

V další pasáži se zcela mění nálada, tanečníci už nejsou pouhými stíny, ale stávají se z nich skuteční lidé, energické, radostné, hravé a rozzářené bytosti. Život není prostoupen jen smutkem a bolestí. Roztančené kolotání mužských a ženských sborů je plné života. Ten podtrhují kostýmy, lehké, bílé, vzdušné, vlající… a nechybí tu ani dotek humoru.

Aya Watanabe a Ondřej Vinklát
Zdroj: Národní divadlo Praha/Martin Divíšek

V závěru se pak inscenace obloukem vrací zpět k pochmurné atmosféře, kterou už dobře známe ze začátku, osudový kruh se uzavírá, dvojice se setkává a je od sebe odtržena naposledy, sboroví tanečníci jeden po druhém mizí v temnotě. Na jevišti po nich zůstanou jen poházené kufry coby hřbitovní náhrobky. V publiku ta tečka vyvolá němé rozechvění.

Zuskova umělecká výpověď má strhující dynamiku, je do detailu propracovaná, silná a autentická. Baletu Národního divadla tahle působivá báseň beze slov nesmírně sluší. Nejbližší reprízu chystá soubor na 23. března a pak až v květnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...