Romantismus v Rusku a Německu spojují sny o svobodě. A výstava v Drážďanech

Výstava Sny o svobodě, jež je k vidění v drážďanském Albertinu, má příhodný název. Svoboda a touha po ní byla totiž leitmotivem celého romantismu a upřesňující podtitul „Romantika v Rusku a Německu“ určuje záběr impozantní přehlídky toho nejlepšího, co epocha romantismu nabízí.

Příprava výstavy trvala tři a půl roku, premiéru si odbyla v Moskvě, společně ji připravily totiž moskevská Treťjakovská galerie a drážďanské Albertinum. K vidění je více než sto čtyřicet exponátů, a to nejen ze sbírek pořádajících institucí. Vedle toho instalace nabízí i vybrané předměty a dokumenty romantismu, například válečný deník básníka Theodora Körnera či deník malíře Ludwiga Richtera z cesty do Francie, ale také Napoleonovy jezdecké boty, které údajně nosil při tažení do Ruska.

Pohled, jemuž nic nestojí v cestě

Romantismus vznikl na přelomu osmnáctého a devatenáctého století jako reakce na monopol filozofie osvícenectví, která byla zaměřená na rozum a postavena proti přírodě, a na klasicismus. Jeho základními tématy byly pocity, utrpení, individualita a individuální prožívání, stejně jako duše, a především duše ztrápená. A hlavně již zmíněná touha po svobodě.

Má to logiku, období romantismu je zároveň dobou revolucí přímo obtěžkanou – vše začalo již útokem na Bastilu, v Rusku došlo v roce 1825 k povstání děkabristů, v roce 1830 pak k polskému povstání proti caru Mikulášovi I., v Německu v tu samou dobu proběhla povstání v Drážďanech a Lipsku, a nakonec francouzská revoluce a celoevropské nepokoje v roce 1848… a také v roce 1849 v samotných Drážďanech bouře vyvolaná ruským anarchistou Bakuninem. Právě v tomto historickém případě máme ukázkové propojení ruského a německého romantismu a jejich tužeb.

V reakci na revoluční kvas totiž usilovaly konzervativní režimy v Německu i Rusku (ale nejen ony) o přiškrcení občanských práv. Německo, jak je známe dnes, tehdy neexistovalo, ale tvořily je stovky malých knížectví a podobných správních celků, někdy omezených na jediné město, všechny pak silně konzervativní. A o carském Rusku netřeba mluvit.

Nicméně, jak se dočteme v bohatě ilustrovaném a obsáhlém katalogu, „tato doba převratu nabízí umělcům umělecký kosmos s revolučním potenciálem, v němž dominují pocity. Jejich sny o svobodě spojují umělecký individualismus se společenskými utopiemi“.

Nesmíme si ovšem ukvapeně představovat, že by snad romantičtí malíři přímo znázorňovali například boje na barikádách; jejich touha po svobodě a přitakání revoluční proměně se realizovala spíše skrytějšími výrazovými prostředky. Jak se píše v katalogu: „Svoboda se vyjevuje v pohledu na daleký horizont, pohledu, jemuž nic nestojí v cestě, a v jeho prodloužení mimo hranice formátu obrazu.“

Volání přírody

Důležitým fenoménem byl obrat k přírodě, a to jak doslova, tak přeneseně. Romantičtí malíři, ale i literáti totiž přírodu důvěrně znali, měli v oblibě procházky a toulky, stačí si jen vzpomenout na českého „chodce“ Máchu. Zároveň v přírodě, již rádi zachycovali, hledali potvrzení svých duševních stavů. Jak řekl významný německý romantický malíř Carl Gustav Carus, „řeč přírody má učit umělce promlouvat a přednáškovým sálem, kde může tuto výuku přijímat, je pouze příroda sama“.

Romantici vyráželi tedy do přírody, malovali do té doby zapovídaná, nekodifikovaná témata, zaměřovali se na zpodobnění duševních procesů a hnutí mysli, i těch nejhlubších a nejtragičtějších. Vždy však niterných a osobních. Krajiny pak bývaly i personifikované, umělci do nich promítali své duševní stavy a emoce. I v tom spočívalo velké novum.

Přímo čítankovým příkladem je olej ruského umělce Maxima Vorobjova Dub rozčísnutý bleskem (Nepohoda), namalovaný po nečekané smrti umělcovy manželky a jasně vyjadřující stav jeho ztrápené duše. Anebo obraz Ernsta Ferdinanda Oehma Nitro lesa, působící přímo jako psychogram umělcovy duše, eventuelně olej Příboj u Rujány Carla Gustava Caruse, zachycující vlny tříštící se o pobřežní skaliska, s nepatrnou bárkou na samém horizontu, sklánějící se ve větru.

Jak se dal slyšet malíř Otto Runge: „Lidé vidí v přírodě své vlastnosti a utrpení.“

Česká krajina

Jádro výstavy tvoří díla Caspara Davida Friedricha, Carla Gustava Caruse, Alexeje Venecianova a Alexandra Ivanova, kteří patří do pomyslné první ligy německého a ruského romantismu, jsou ovšem doplněni mnoha dalšími, stejně tak dobrými malíři, bohužel ne tak známými.

Sám Friedrich se svým stojanem často vyrážel i do Česko-saského Švýcarska, Českého středohoří či Krkonoš, ostatně, v Drážďanech je vystavena jeho Česká krajina s Milešovkou nebo Dva muži při pozorování měsíce. Pikantní je přitom blízké sousedství dalších významných Friedrichových děl, která sice nejsou zařazena do vlastní expozice, v galerii jsou ale k vidění ve stálé sbírce: Hřbitov, Velká obora u Drážďan a Kříž v horách (Děčínský oltář).

Čech se dotýká i olej Adriana Ludwiga Richtera Přeplavba u Střekova, typickými romantickými oleji jsou Ostrov Valaam při západu slunce Antona Ivanova-Goluboje, Pohled na Drážďany za svitu měsíce v úplňku Johanna Christiana Clausena Dahla či Grotta di Matromania na Capri  Silvestra Ščedrina.

Spojení s literaturou

Díla jsou umístěna v architektonicky velice nápaditě pojaté expozici, autorem je světoznámý americký architekt Daniel Libeskind – zvolený nelineární půdorys labyrintu, v němž se dvě hlavní lomené linie různě prolínají s vedlejšími, nabízí díky úzkým mezerám mezi bloky panelů vedle jasného symbolického vidění i nečekané průhledy z jednoho prostoru do druhého. Přesně v idejích hledání prostupu jinam, hledání svobody.

Výstava funguje sama o sobě, celý dojem nicméně ještě umocňuje znalost literatury romantismu, a to jak německého, tak ruského – uveďme tedy alespoň pár jmen, s tím, že všichni uvedení autoři jsou k dispozici v dobrých českých překladech: Goethe a jeho Utrpení mladého Werthera, Ludwig Tieck, Clemens Brentano, E. T. A. Hoffmann, Achim von Arnim, Novalis, Adelbert von Chamisso, v Rusku pak například Vladimír Odojevskij či Ivan Turgeněv, samozřejmě Alexandr Puškin, Michail Lermontov či částečně i Nikolaj Gogol.

Drážďanské Sny o svobodě jsou otevřeny do 6. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Vincent Pastore, známý ze seriálu Rodina Sopránů

Ve věku 80 let zemřel americký herec Vincent Pastore, známý především jako představitel mafiánů a gangsterů. Nejvíce se proslavil rolí Salvatora „Big Pussy“ Bonpensiera v seriálu Rodina Sopránů. O úmrtí umělce informovala agentura AP.
před 22 hhodinami

VideoJeden z nejlepších koncertů napsal Dvořák, míní violoncellista Maisky

K nejoblíbenějším autorům violoncellového virtuosa Mischy Maiského patří Antonín Dvořák, zejména jeho Violoncellový koncert h mol. „Je to možná vůbec nejlepší violoncellový koncert, jaký kdy byl napsán, a jeden z nejlepších koncertů vůbec. A pro každého je velká čest, když ho může hrát. Hrál jsem ho i v Česku a doufám, že se někdy vrátím a zahraju ho znova,“ uvedl Maisky v Událostech, komentářích. V tuzemsku je i nyní, aby se svým rodinným triem uzavřel v Kostelci nad Orlicí Novozámecké hudební léto. V doprovodu Karlovarského symfonického orchestru zazní skladby velikánů vážné hudby.
včera v 11:58

Ve světě od vedle Antonína Střížka můžou být všechny věci zajímavé

Noční městské výjevy, opuštěné krajiny nebo květinová zátiší jsou součástí Světa od vedle malíře Antonína Střížka. Na výstavě v pražské Galerii Villa Pellé vystavuje výjevy, které vytvořil v posledních letech.
včera v 10:00

Noc na Karlštejně a postel na safari. Horko posiluje nocturismus

Usnout ve venkovní posteli pod hvězdným nebem v Africe. Prohlédnout si Karlštejn po setmění. Nebo se procházet v chladnoucích římských uličkách. Vzestup takzvaného nocturismu pokračuje. Lidé při svých cestách na dovolenou nebo za kulturními zážitky totiž stále častěji prchají před spalujícím denním žárem a odsouvají své aktivity na večerní a noční hodiny.
31. 7. 2026

K-popoví idolové BTS nestojí o ceny Grammy, vadí jim asijská škatulka

Jedna z celosvětově nejpopulárnějších kapel korejského popu (K-popu) BTS stáhla svou hudbu z příštích amerických cen Grammy. Vyjadřuje tak nesouhlas s tím, že pořadatelé v šedesátém devátém ročníku zavedli novou kategorii pro nejlepší asijský pop. Podle BTS tak asijské popové umělce vyčlenili. Grammy naopak argumentují snahou dát stále oblíbenějšímu žánru prostor, jaký si zaslouží.
31. 7. 2026

Dovolená v Českém ráji nedopadne podle představ

Chtěli exotiku u moře, nakonec tráví léto v kempu a ve stanu. Předobrazem hlavních hrdinů nové komedie Dovolená v Českém ráji jsou tuzemské rodiny na prázdninových cestách. Film od režiséra a scenáristy Adama Kolomana Rybanského, koprodukovaný ČT, hrají od čtvrtka tuzemská kina.
31. 7. 2026

Cizinci se učí češtinu kvůli životu v tuzemsku, kultuře i návratu ke kořenům

Cizinci se češtinu učí kvůli studiu, práci nebo životu v tuzemsku, část z nich ale přivedou k jazyku také rodinné kořeny. Při výuce je podle odbornic důležité studenty hned od začátku motivovat ke komunikaci a neděsit je složitou gramatikou. V pořadu 90’ ČT24 o tom hovořily s moderátorkou Nikolou Reindlovou lektorka českého jazyka a literatury v Dijonu Kateřina Malečková a bohemistka Barbora Štindlová z Univerzity Karlovy.
30. 7. 2026

VideoFilmové premiéry: Spider-Man, František Skála či Dovolená v Českém ráji

V nové kapitole filmového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den zasvětil Peter Parker svůj život ochraně New Yorku na plný úvazek. V hlavní roli se opět představuje Tom Holland. Dalším zahraničním počinem je německo-maďarsko-francouzská koprodukce Tichá přítelkyně. Podmanivá meditace pojednává o vztahu člověka k přírodě, času a smyslu lidské existence. Českou kinematografii zastupuje komedie Dovolená v Českém ráji, v níž se manželé vydají na prázdniny s cílem zachránit svůj vztah. V hlavních rolích účinkují Tomáš Jeřábek a Magdaléna Borová. A do kin vstupuje také dokument Veřejný prostor Františka Skály zachycující jednu z nejvýraznějších osobností současného českého výtvarného umění.
30. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.