Romantismus v Rusku a Německu spojují sny o svobodě. A výstava v Drážďanech

Výstava Sny o svobodě, jež je k vidění v drážďanském Albertinu, má příhodný název. Svoboda a touha po ní byla totiž leitmotivem celého romantismu a upřesňující podtitul „Romantika v Rusku a Německu“ určuje záběr impozantní přehlídky toho nejlepšího, co epocha romantismu nabízí.

Příprava výstavy trvala tři a půl roku, premiéru si odbyla v Moskvě, společně ji připravily totiž moskevská Treťjakovská galerie a drážďanské Albertinum. K vidění je více než sto čtyřicet exponátů, a to nejen ze sbírek pořádajících institucí. Vedle toho instalace nabízí i vybrané předměty a dokumenty romantismu, například válečný deník básníka Theodora Körnera či deník malíře Ludwiga Richtera z cesty do Francie, ale také Napoleonovy jezdecké boty, které údajně nosil při tažení do Ruska.

Pohled, jemuž nic nestojí v cestě

Romantismus vznikl na přelomu osmnáctého a devatenáctého století jako reakce na monopol filozofie osvícenectví, která byla zaměřená na rozum a postavena proti přírodě, a na klasicismus. Jeho základními tématy byly pocity, utrpení, individualita a individuální prožívání, stejně jako duše, a především duše ztrápená. A hlavně již zmíněná touha po svobodě.

Má to logiku, období romantismu je zároveň dobou revolucí přímo obtěžkanou – vše začalo již útokem na Bastilu, v Rusku došlo v roce 1825 k povstání děkabristů, v roce 1830 pak k polskému povstání proti caru Mikulášovi I., v Německu v tu samou dobu proběhla povstání v Drážďanech a Lipsku, a nakonec francouzská revoluce a celoevropské nepokoje v roce 1848… a také v roce 1849 v samotných Drážďanech bouře vyvolaná ruským anarchistou Bakuninem. Právě v tomto historickém případě máme ukázkové propojení ruského a německého romantismu a jejich tužeb.

V reakci na revoluční kvas totiž usilovaly konzervativní režimy v Německu i Rusku (ale nejen ony) o přiškrcení občanských práv. Německo, jak je známe dnes, tehdy neexistovalo, ale tvořily je stovky malých knížectví a podobných správních celků, někdy omezených na jediné město, všechny pak silně konzervativní. A o carském Rusku netřeba mluvit.

Nicméně, jak se dočteme v bohatě ilustrovaném a obsáhlém katalogu, „tato doba převratu nabízí umělcům umělecký kosmos s revolučním potenciálem, v němž dominují pocity. Jejich sny o svobodě spojují umělecký individualismus se společenskými utopiemi“.

Nesmíme si ovšem ukvapeně představovat, že by snad romantičtí malíři přímo znázorňovali například boje na barikádách; jejich touha po svobodě a přitakání revoluční proměně se realizovala spíše skrytějšími výrazovými prostředky. Jak se píše v katalogu: „Svoboda se vyjevuje v pohledu na daleký horizont, pohledu, jemuž nic nestojí v cestě, a v jeho prodloužení mimo hranice formátu obrazu.“

Volání přírody

Důležitým fenoménem byl obrat k přírodě, a to jak doslova, tak přeneseně. Romantičtí malíři, ale i literáti totiž přírodu důvěrně znali, měli v oblibě procházky a toulky, stačí si jen vzpomenout na českého „chodce“ Máchu. Zároveň v přírodě, již rádi zachycovali, hledali potvrzení svých duševních stavů. Jak řekl významný německý romantický malíř Carl Gustav Carus, „řeč přírody má učit umělce promlouvat a přednáškovým sálem, kde může tuto výuku přijímat, je pouze příroda sama“.

Romantici vyráželi tedy do přírody, malovali do té doby zapovídaná, nekodifikovaná témata, zaměřovali se na zpodobnění duševních procesů a hnutí mysli, i těch nejhlubších a nejtragičtějších. Vždy však niterných a osobních. Krajiny pak bývaly i personifikované, umělci do nich promítali své duševní stavy a emoce. I v tom spočívalo velké novum.

Přímo čítankovým příkladem je olej ruského umělce Maxima Vorobjova Dub rozčísnutý bleskem (Nepohoda), namalovaný po nečekané smrti umělcovy manželky a jasně vyjadřující stav jeho ztrápené duše. Anebo obraz Ernsta Ferdinanda Oehma Nitro lesa, působící přímo jako psychogram umělcovy duše, eventuelně olej Příboj u Rujány Carla Gustava Caruse, zachycující vlny tříštící se o pobřežní skaliska, s nepatrnou bárkou na samém horizontu, sklánějící se ve větru.

Jak se dal slyšet malíř Otto Runge: „Lidé vidí v přírodě své vlastnosti a utrpení.“

Česká krajina

Jádro výstavy tvoří díla Caspara Davida Friedricha, Carla Gustava Caruse, Alexeje Venecianova a Alexandra Ivanova, kteří patří do pomyslné první ligy německého a ruského romantismu, jsou ovšem doplněni mnoha dalšími, stejně tak dobrými malíři, bohužel ne tak známými.

Sám Friedrich se svým stojanem často vyrážel i do Česko-saského Švýcarska, Českého středohoří či Krkonoš, ostatně, v Drážďanech je vystavena jeho Česká krajina s Milešovkou nebo Dva muži při pozorování měsíce. Pikantní je přitom blízké sousedství dalších významných Friedrichových děl, která sice nejsou zařazena do vlastní expozice, v galerii jsou ale k vidění ve stálé sbírce: Hřbitov, Velká obora u Drážďan a Kříž v horách (Děčínský oltář).

Čech se dotýká i olej Adriana Ludwiga Richtera Přeplavba u Střekova, typickými romantickými oleji jsou Ostrov Valaam při západu slunce Antona Ivanova-Goluboje, Pohled na Drážďany za svitu měsíce v úplňku Johanna Christiana Clausena Dahla či Grotta di Matromania na Capri  Silvestra Ščedrina.

Spojení s literaturou

Díla jsou umístěna v architektonicky velice nápaditě pojaté expozici, autorem je světoznámý americký architekt Daniel Libeskind – zvolený nelineární půdorys labyrintu, v němž se dvě hlavní lomené linie různě prolínají s vedlejšími, nabízí díky úzkým mezerám mezi bloky panelů vedle jasného symbolického vidění i nečekané průhledy z jednoho prostoru do druhého. Přesně v idejích hledání prostupu jinam, hledání svobody.

Výstava funguje sama o sobě, celý dojem nicméně ještě umocňuje znalost literatury romantismu, a to jak německého, tak ruského – uveďme tedy alespoň pár jmen, s tím, že všichni uvedení autoři jsou k dispozici v dobrých českých překladech: Goethe a jeho Utrpení mladého Werthera, Ludwig Tieck, Clemens Brentano, E. T. A. Hoffmann, Achim von Arnim, Novalis, Adelbert von Chamisso, v Rusku pak například Vladimír Odojevskij či Ivan Turgeněv, samozřejmě Alexandr Puškin, Michail Lermontov či částečně i Nikolaj Gogol.

Drážďanské Sny o svobodě jsou otevřeny do 6. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...