Sálala z něj energie utopií, myslí si režisér dokumentu o Dubčekovi

Nahrávám video

Alexander Dubček zůstává rozporuplnou osobností československých dějin. Idealistou, který poznal pocit absolutní prohry. Nahlédnout pod povrch mýtů o jedné z osobností pražského jara se pokusil slovenský dokumentarista Robert Kirchhoff. Snímek Všichni lidé budou bratři uvedl filmový festival v Karlových Varech mimo soutěž.

Dokument chce Dubčeka představit coby člověka, jehož odkaz v současné společnosti stále přetrvává, o němž se pořád vedou diskuse, ale přitom zůstává podle Kirchhoffa nepoznaným. Z Dubčekova osudu vybral osobní i politické momenty.

Začíná od dětství, které Dubček částečně prožil na území dnešního Kyrgyzstánu. „Představte si člověka narozeného do rodiny idealistů, kteří šli budovat někam do nehostinných plání vznikající režim,“ podotýká producent snímku Jiří Konečný.

Po komunistickém převratu v Československu začal Dubček stoupat po stranickém žebříčku. V šedesátých letech platil za lidového politika, jeho popularita byla srovnatelná s filmovými hvězdami. Dubčekova tvář se stala jedním ze symbolů pražského jara. „Mám pocit, že z něj sálala energie těch utopií,“ míní Kirchhoff.

Nahrávám video

Srpen 1968 pro něj znamenal pád. Podepsal souhlas s invazí vojsk Varšavské smlouvy a podřídil se opětovnému utužování režimu. Normalizaci prožil pod dohledem StB. Jeho druhou politickou kariéru po sametové revoluci ukončila autonehoda.

Češi vnímají Dubčeka jinak než Slováci

Podle režiséra dokumentu se vnímání Dubčekova odkazu v Česku a na Slovensku liší. „Pro Slováky prezentoval trochu i národní princip, přestože byl do konce života čechoslovakista. Češi zase Dubčeka vnímají víc kriticky – a podle mě i oprávněně kriticky,“ srovnává.

V dokumentu představuje Dubčeka jako komplikovaného a stále rozporuplně přijímaného politika, jehož odkaz je opakovaně interpretován. „Někteří říkají, že byl zbabělý, někteří, že byl inspirativní a skvělá osobnost,“ upřesnil producent Konečný. „Výrazně ovlivnil naše dějiny, nějak reprezentuje osud československého národa,“ uvažuje, proč dává smysl se Dubčekovi věnovat.

Kirchhoff pracuje s archivními záběry i současnými výpověďmi. Zabývá se také osudy lidí z Dubčekova okolí: od muže, který jej ve službách StB špehoval v Turecku, přes spolužáky Jana Palacha po studentské vůdce roku 1989.

Dokument Všichni lidé budou bratři vznikal pět let, natáčení zpomalila pandemie. Do kin by se měl dostat na podzim, poté zamíří i do vysílání České televize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 17 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...