„Sám sebe jsem roztrhal.“ Před sto lety zemřel Franz Kafka

Franz Kafka onemocněl tuberkulózou hrtanu, neúspěšně se s ní snažil bojovat, léčil se, pobýval v sanatoriích, a posléze v jednom z nich, v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku před sto lety – 3. června 1924 – zemřel. Byť jsou život, osobnost i tvorba tohoto pražského německého spisovatele zahaleny záhadami, jeho odchod se zdá naopak jasný. I když německý publicista Reiner Stach, který okolnosti Kafkova skonu podrobně rozkryl, naznačil, že vše mohlo být jinak.

První příznaky tuberkulózy se u Kafky projevily v sobotu 11. srpna 1917, ve čtyři hodiny ráno. „Kafka se probouzí. Cítí, že něco není v pořádku. Sedí to v hrdle, v ústech se hromadí sliny, pokouší se jich zbavit. To ale zjevně nepomáhá. Vstává, rozsvěcuje lampu. Vidí, že to není jen hlen, je to krev, sražená krev,“ píše Reiner Stach v přelomové a vpravdě kanonické biografii, na jejíchž třech svazcích pracoval osmnáct let. Česky vyšel poslední z nich před šesti lety.

Kafka chce ale dál spát, nic to přece není. „Ale nejde to,“ pokračuje Stach, „neboť znenadání to začíná z hrdla tryskat, krev zaplňuje ústní dutinu, Kafka spěchá k mycímu stolku, bílá mísa se zaplňuje jasně rudým přívalem...“

A je to. Stach ještě dodává, že Kafka se v dopisech k onomu ránu staví s ohromivou „odevzdaností, s jakou onen překvapivý projev smrtelného ohrožení přijímá“. Kafka v zápisu ve svém deníku píše o tom, že jeho tělo se s nemocí proti němu za jeho zády spiklo. Své onemocnění totiž nevnímal nějak úkorně, spíše je „kafkovsky“ interpretoval: mluví o nemoci „propůjčené“, „duchovní“, nemoci, jež byla dlouhá léta „vábená“, a nyní konečně propukla.

Pouť po sanatoriích

Fragment zápisků z poloviny srpna 1917 odkrývá následující úvahy: „Kdybych měl v nejbližší době zemřít nebo se stát neschopným života – tato možnost je veliká, protože jsem měl v posledních dvou nocích silné chrlení krve –, pak mohu říci, že jsem sám sebe roztrhal.“

Nemoc se zpočátku příliš nemanifestovala, možná i díky tomu Kafka přežil na podzim 1918 jak španělskou chřipku, tak následně těžký zápal plic, kdy měl horečky až 41 stupňů, vstoupil do stádia deliria a „bylo třeba každým okamžikem počítat se selháním orgánů“.

Úlevu hledal v různých sanatoriích a lázních, v rakouském Meranu, v roce 1921 pobýval v Tatranských Matliarech, kde se zlepšení sice nedostavilo, spřátelil se tam však s maďarským studentem medicíny Robertem Klopstockem, důležitým aktérem posledních týdnů Kafkova života. V lednu 1922 strávil nějaký čas ve „vzdušných lázních“ ve Špindlerově Mlýně, kde mimo jiné začal psát – nikdy nedokončený – Zámek.

Kafka byl ze zdravotních důvodů pensionován, ovšem náklady na lékaře, léky i sanatoria byly na hranicích jeho možností.

Diagnóza: Tbc. laryngis

Nemoc ale pokračovala, 20. března 1924 měl problémy s pitím, sužovalo jej pálení v hrdle, hůře se mu mluvilo. Odjel tedy do plicního sanatoria Wienerwald, kde ovšem začal trpět silnými bolestmi, tuberkulóza zachvátila hrtan.

Kafka tam nebyl sám, doprovázela jej mladá Dora Diamantová, s níž se seznámil v lázních Graal-Müritz u Baltu – třetí žena, se kterou se chtěl oženit, ale nakonec ani na tento sňatek nedošlo. Nablízku mu byl i jeho dobrý přítel Robert Klopstock, který ve své aktovce přechovával morfium, aby mohl mírnit Kafkovo utrpení.

Dora dosáhla toho, že byl Kafka propuštěn do domácího ošetření, okamžitě se ale vydali na cestu do Vídně. Na laryngologické klinice profesora Hajka byla 11. dubna 1924 stanovena definitivní diagnóza: „Larynx: Obě hlasivkové chrupavky edematózní. Zadní stěna lehce infiltrovaná. Plica ventricularis zarudlá. Diagnóza: Tbc. laryngis.“

Dora zařídila další pobyt a 19. dubna odjeli do sanatoria v Kierlingu u Klosterneuburgu. Kafka dostal hezký pokoj se slunným balkonem, kde si mohl číst a oddávat se klidové terapii s výhledem do zahrady a lesa. Nemoc ovšem rychle postupovala, měl silné bolesti.

Ještě 2. června píše rodičům svůj poslední dopis, kde jim mimo jiné rozmlouvá návštěvu: „.. a já ještě pořád nejsem moc krásný, vůbec nestojím o to, aby se na mě někdo koukal [...] Neměli bychom to tedy, milí rodičové, zatím nechat být?“ Dora vlastní rukou dopsala, že chce Kafka přičinit ještě pár řádek, strašně o to prosí... nic však nenásleduje, vyčerpaný pacient nejspíš usnul.

Hrob Franze Kafky na Novém židovském hřbitově v Praze
Zdroj: Wikimedia Commons (CC BY 3.0)/Hynek Moravec

Chtěl Kafka smrtelnou dávku morfia?

Vyhlídky byly jasné, Kafka si uvědomoval, že mu hrozí smrt udušením. O dalším, jak píše Stach, „máme jen nepřímá svědectví... zcela bez rozporů tyto vzpomínky nejsou, ale přece jen se vzájemně doplňují“.

Takže, v noci na 3. června trpí Kafka silnou dušností, bolestmi. „Někdy během dopoledne,“ pokračuje Stach, „dává Kafka příkrý pokyn posluhovačce, aby opustila místnost. Od Klopstocka požaduje smrtelnou dávku morfia. ‚Vždycky jste mi to sliboval, už čtyři roky.‘

Dora není přítomna, jak se s Klopstockem předtím domluvili, poslali ji pod nějakou záminkou do vsi.

Klopstock se zdráhá, oponuje, ovšem Kafka začne být agresivní. „Pokud mu Klopstock tuto poslední službu odepře, je vrah. ‚Trýzníte mě. Už s vámi nepromluvím. Umřu i bez toho‘,“ líčí spisovatelův životopisec. „Klopstock mu dá injekci pantoponu, opiátu, téměř stejně silného jako morfium. ‚Nešvindlujte, dáváte mi protilék,‘ nevěří Kafka, když ale pocítí, že bolesti ustupují, požaduje další. Klopstock dává další – kolik, nevíme.“

Kafka upadl do bezvědomí, ještě jednou ale zvedl hlavu. Psalo se 3. června 1924.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 19 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 22 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...