Sběratel dal za Saudkovu Muriel miliony, podle soudu ale patří kreslířovým dědicům

Nahrávám video

Komiks Muriel a andělé patří dědicům zemřelého kreslíře Káji Saudka, potvrdil odvolací pražský městský soud. Dílo v roce 2013 koupil od pražské Galerie Moderna za 2,5 milionu korun sběratel Tomáš Šmídek. Příbuzní a přátelé Saudka ale tvrdí, že byl komiks Saudkovi před desítkami let odcizen. Čtvrteční rozhodnutí je pravomocné.

Originál komiksu byl v roce 1969 předán nakladatelství a pak tiskárně. Kvůli začínající normalizaci ale za komunistického režimu nevyšel. Osud originálu nebyl po desítky let znám, komiks byl vydán až v roce 1991 díky nalezení původních tiskařských štočků.

Z dokazování u Obvodního soudu pro Prahu 8 vyplynulo, že originál byl desítky let v bytě Jiřího Helmicha, který kdysi pracoval v tiskárně. Jeho příbuzní u soudu řekli, že muž tvrdil, že komiks od Saudka dostal jako záruku za půjčení peněz. Saudkovi přátelé ale uvedli, že kreslíř považoval originál za ukradený a popíral, že by dílo někomu dal.

Po Helmichově smrti příbuzní prodali komiks v roce 2013 Galerii Moderna, od které pak dílo koupil sběratel Šmídek. Ten pak chtěl komiks vydražit s vyvolávací cenou 5,9 milionu.

Před zahájením předaukční výstavy v roce 2014 ale dílo zabavila policie na základě trestního oznámení Saudkovy rodiny. Policisté poté případ odložili, protože se nepodařilo prokázat, že by dílo bylo odcizeno. Komiks je od té doby v soudní úschově.

Muriel a andělé
Zdroj: Kája Saudek, Miloš Macourek/Albatros

Soud: Starý občanský zákoník neznal zástavu

Podle předsedy odvolacího senátu Michaela Nipperta nebylo prokázáno, že Helmich vlastnického práva ke komiksu nabyl. „V řízení před soudem prvního stupně nebyl proveden žádný přímý důkaz, který by prokazoval vlastnictví pana Jiřího Helmicha k předmětu úschovy,“ řekl Nippert.

Posledním právoplatným vlastníkem komiksu tak byl podle něj Kája Saudek. Způsob, jak se komiks k Helmichovi dostal, je možné hodnotit jen na základě spekulací, doplnil soudce. I pokud by šlo o záruku za půjčené peníze, jak tvrdili svědci, tak starý občanský zákoník neznal institut propadlé zástavy. Helmich tak vlastnické právo nemohl nabýt ani v dobré víře.

Mužovi příbuzní tak komiks podle Nipperta nikdy nevlastnili. „Žádný z právních předchůdců žalovaného (Šmídka) nebyl vlastníkem předmětu úschovy, neboť právní úprava neumožňovala nabytí vlastnického práva od nevlastníka,“ vysvětlil soudce. Šmídek také podle něj nemohl nabýt vlastnického práva komiksu tzv. vydržením.

Sběratel Šmídek se nyní může dovolat k Nejvyššímu soudu. Pokud by neuspěl ani u něj, čekaly by ho zřejmě další soudní pře. „Žalovanému, pokud skutečně neuspěje, nezbývá, než se znovu obrátit na soud a vymáhat bezdůvodné obohacení po subjektu, kterému peníze předal,“ vysvětluje advokát Lukáš Duffek. Jestli se Šmídek k další instanci obrátí, není jasné. K soudu on ani jeho právník nepřišli a na dotaz ČT nereagovali.

Muriel bude náš šperk, komentuje verdikt rodina

Kája Saudek zemřel v roce 2015 ve věku osmdesáti let v motolské nemocnici v Praze. V nemocnici byl kreslíř od roku 2006, kdy upadl do komatu poté, co mu v krku zaskočilo sousto.

Saudkovi dědicové žalovali kromě Šmídka i aukční síň 1. Art Consulting Brno, to však bylo podle soudu nadbytečné. Žalobu v této části proto zamítl. I tuto část nyní odvolací soud potvrdil, aukční síň totiž prý vlastnické právo k předmětu úschovy neuplatňovala.

Manželka kreslíře Hana Saudková rozhodnutí soudu uvítala. „Bude-li můj, tak ho ukážu světu, vydáme knihy s rodinou a bude to jako náš šperk,“ odpověděla na otázku, jak s komiksem naloží. Zástupce Šmídka na čtvrteční vyhlášení rozsudku nepřišel.

Kája Saudek, bratr-dvojče neméně slavného fotografa Jana, byl jednou z nejvýraznějších postav českého výtvarného umění posledních dekád. Nekorunovaného krále českého komiksu z něj vytvořil jeho nezaměnitelný styl: pevná, dynamická linka, nadsázka, ironický odstup, erotika a osobitý humor.

Komiks Muriel a andělé platí za jeho nejslavnější dílo; byl taky vyhlášen nejlepším českým komiksem všech dob a vepsal se do pojmenování tuzemských komiksových cen.
I u Muriel Saudek použil svou oblíbenou metodu, když své hrdiny maloval podle skutečných lidí. Hlavní hrdinka dostala tvář a půvaby herečky Olgy Schoberové, hlavního záporného hrdinu generála Xerona vytvořil podle svého bratra Jana.

Osud originálu z konce šedesátých let nebyl po desítky let znám a komiks vyšel až začátkem devadesátých let díky nalezení původních tiskařských štočků. Saudek sám tehdy v předmluvě ke komiksu napsal, že originály v roce 1968 „z vlastní horlivé blbosti“ někde někomu předal, ale už si nepamatuje, komu a kde je dal. Rozhořel se tak i soudní spor o tom, komu dílo patří.

Vedle Muriel Saudek nakreslil i řadu dalších komiksů, které se zařadily mezi české legendy. V první polovině 70. let ještě některé vyšly v časopisu Mladý svět (Lips Tullian, Černý Filip), později ale mohly spatřit světlo světa jen napůl utajeně ve speleologickém časopise (Tajemství zlatého koně, Po stopách sněžného muže, Peruánský deník či Arnal a dva dračí zuby).

Originál komiksu Muriel a andělé
Zdroj: 1. Art Consulting/Kája Saudek, Miloš Macourek

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 20 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 23 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...