Šéfdirigentem České filharmonie se v roce 2028 stane Jakub Hrůša

Nahrávám video

Jakub Hrůša se na podzim 2028 stane šéfdirigentem a hudebním ředitelem České filharmonie (ČF). Třiačtyřicetiletý světově uznávaný dirigent nastoupí po stávajícím šéfdirigentovi a hudebním řediteli Semjonu Byčkovovi, který loni na jaře oznámil svůj odchod z čela prvního českého orchestru po završení své desáté sezony. Hrůšův mandát bude pětiletý, nicméně obě strany očekávají, že budou chtít ve spolupráci pokračovat i v budoucnu. Novináře o tom v pondělí informoval generální ředitel ČF David Mareček.

„Česká filharmonie je dnes jedním z nejvýznamnějších orchestrů na světě. Spojuje v sobě nenapodobitelnou tradici a potenciál, který otevírá cestu pro umělecký růst. Náš první orchestr nejen že určuje unikátním způsobem tón hudebního života v České republice, ale s dechberoucími úspěchy se prezentuje také na nejprestižnějších pódiích celého světa. Raduji se z toho, že se Česká filharmonie rozhodla od roku 2028 spojit své životní síly s těmi mými. A velmi si toho vážím,“ uvedl Hrůša.

V nadcházející sezoně bude Hrůša v České republice dirigovat jen několik málo koncertů. Mimo jiné na začátku února 2026 připraví s ČF Triptych a symfonickou báseň Praga Josefa Suka, Čtyři mořská interludia Benjamina Brittena a v české premiéře také skladbu St. Carolyn by the Sea současného amerického skladatele Bryce Dessnera. Pod Hrůšovým vedením vzniká také řada nahrávek symfonických skladeb Josefa Suka, jež jsou součástí spolupráce ČF s hudebním vydavatelstvím Pentatone.

Hrůša je od roku 2018 hlavním hostujícím dirigentem ČF. V současné době působí jako šéfdirigent Bamberských symfoniků a v této funkci zůstane do roku 2029. Od září letošního roku se stane hudebním ředitelem Královské opery v Covent Garden v Londýně. Dříve působil jako hlavní hostující dirigent Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Philharmonia Orchestra v Londýně a Tokijského metropolitního symfonického orchestru. V roce 2023 byl oceněn jako Dirigent roku časopisu Opus Klassik, v roce 2024 dvakrát zvítězil na Gramophone Awards a je držitelem několika významných cen a čestných uznání v Německu, Velké Británii a České republice.

Host mnoha světových orchestrů

Je rovněž oblíbeným hostujícím dirigentem předních světových orchestrů, včetně Berlínských, Vídeňských a Mnichovských filharmoniků, Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, Orchestru Národní akademie sv. Cecílie v Římě, Orchestru curyšské Tonhalle, Drážďanské a Berlínské Staatskapelle, amsterdamského Královského orchestru Concertgebouw, Lucernského festivalového orchestru, Pařížského orchestru a Filharmonického orchestru Francouzského rozhlasu, a v USA Newyorské filharmonie, Chicagského symfonického orchestru, Bostonského symfonického orchestru a Clevelandského orchestru.

V zahraničí je Hrůša ceněn nejen za interpretace repertoáru 18. až 20. století, ale i za mimořádná provedení děl českých skladatelů od Bedřicha Smetany po současnost.

Hrůša poprvé vystoupil s Českou filharmonií v prosinci 2004. Celkově orchestr řídil více než devadesátkrát na koncertech v Praze a absolvoval přes třicet zahraničních vystoupení. V posledních sezonách s orchestrem připravil řadu umělecky mimořádných projektů, například koncertní provedení Příhod lišky Bystroušky od Leoše Janáčka a Smetanovy Libuše, která zazněla v roce 2024 na festivalech Pražské jaro a Smetanova Litomyšl.

Lidé z okolí ČF věří v pokračování úspěšného období

Stávající šéfdirigent a hudební ředitel Semjon Byčkov loni na jaře oznámil svůj odchod z čela ČF po završení své desáté sezony. „S hrdostí předám tento výjimečný orchestr, který si získal obdiv a úctu po celém světě, zpět do rukou českého dirigenta. Jakubu Hrůšovi přeji, aby se mu podařilo naplnit vlastní vizi a aby jej čekala dlouhá a naplňující umělecká spolupráce,“ uvedl Byčkov.

Česká filharmonie
Zdroj: ČTK/Michal Krumphanzl

Generální ředitel ČF David Mareček prohlásil, že v Hrůšovi získává orchestr šéfdirigenta nejvyšší světové třídy, který přitom podle něj stále ještě umělecky roste.

„Zároveň se jedná o přirozené spojení, postavené na mnoha letech úspěšné spolupráce. Za celý tým České filharmonie mohu s jistotou říci, že Jakub Hrůša je pro nás nejlepší možnou volbou a že dokáže navázat na vynikající práci současného šéfdirigenta Semjona Byčkova. Děkuji kolegům z umělecké rady orchestru a vedoucím nástrojových skupin, že tuto volbu jednomyslně podpořili, stejně jako našemu zřizovateli, ministerstvu kultury, a našim mecenášům a sponzorům, díky nimž můžeme své umělecké plány realizovat,“ poznamenal Mareček.

Zpráva potěšila i další dirigenty

Jan Mráček, koncertní mistr, vedoucí skupiny prvních houslí a předseda Umělecké rady ČF konstatoval, že Hrůša se za poslední léta stal jedním z nejžádanějších dirigentů světové scény a stejně tak se i Česká filharmonie vrátila díky úsilí Jiřího Bělohlávka a Semjona Byčkova mezi nejvýznamnější světové orchestry.

„Jakub Hrůša nebude jen suverénním pokračovatelem společné vzestupné tendence, ale hlavně jedinečným muzikantem a přítelem, se kterým jsme již zažili nemálo hudebních úspěchů, a je zcela jistě zárukou, že jich na nás ještě mnoho dalších čeká,“ dodal Mráček.

Sir Simon Rattle, který u ČF od sezony 2023/2024 zastává post hlavního hostujícího dirigenta, označil Hrůšu za skvělého dirigenta a zároveň mimořádně laskavého a velkorysého člověka. „V kombinaci s tímto jedinečným orchestrem je to úžasná zpráva – mám radost za všechny,“ uvedl.

„Jakuba Hrůšu zná svět a svět zná jeho. Česká filharmonie je dnes tělesem světové úrovně a získává opravdu světového dirigenta a toto spojení je další krok do světové úrovně v provozování české klasické hudby,“ dodal ministr kultury Martin Baxa (ODS).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 14 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 18 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...