Skype s očitými svědky. Prachař, Zach či Borová vypovídají o poválečném masakru

Nahrávám video

V červnu 1945 došlo na Přerovsku k masové vraždě 265 lidí, včetně žen a dětí, kteří se tehdy vraceli po násilném odsunu domů. O události měla v Národním divadle vzniknout, v režii Jiřího Havelky, inscenace konstruovaná jako antické drama. Nakonec se ale tvůrci rozhodli na základě dokumentárních materiálů vytvořit audiovizuální projekt, v němž herci přinášejí autentické výpovědi. Uvedeno bude pod názvem Očitý svědek.

18. června 1945 se na přerovském nádraží setkaly dva vlaky. V jednom byli vojáci, kteří za války bojovali v řadách 1. československého armádního sboru. V tom druhém se do svých domovů vraceli karpatští Němci, Slováci a Maďaři za války vysídlení na sever Čech. Pro ně se toto setkání ukázalo jako osudové.

K vraždění došlo na pokyn velitele vojáků Karola Pazúra. Vysídlence označil za kolaboranty a nechal je zastřelit. Motivem byl pravděpodobně majetek, zavražděné vojáci následně okradli. Tragédií se tato událost stala i pro místní, kteří museli vykopat hrob, a stali se tak nechtěnými svědky popravy.

„Stává se z toho drama přihlížení. Jsem svědkem něčeho, nezasáhnu z mnoha důvodů, které jsou i z dnešního pohledu pochopitelné, ale zároveň si to v sobě nějak nesu,“ podotýká režisér a spoluautor inscenace Jiří Havelka. Poručík Pazúr byl za tento brutální čin odsouzen ke dvaceti letům, fakticky si ale odseděl jen rok. 

Skypování o zlu a lhostejnosti

Z pozdějšího vyšetřování zločinu se dochovala řada dokumentů a svědectví nahlížejících tragédii ze všech stran. Tvůrci inscenace se nechali inspirovat virtuálním prostředím, do něhož se v současnosti přesunula řada způsobů, jak trávit čas. Nechtěli se ale spokojit s překlopením divadla do filmu.

Každodenní zírání do obrazovek a on-line debaty o inscenaci jim připomněly policejní a soudní výslechy. I svědectví o události proto zachytili na kameru, výpovědi svědků masakru evokují hovory přes Skype nebo Zoom. Na základě dokumentárních materiálů tak vznikla několikagenerační výpověď o tom, co může přinést lidské zlo, lhostejnost a strach. 

Inscenované záznamy o poválečné události zveřejní Národní divadlo on-line během února. V projektu promlouvá Saša Rašilov, Jan Bidlas, František Němec, David Prachař, Magdaléna Borová, Jana Boušková či Roman Zach. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...