Protivládní protesty, které v roce 2019 hýbaly Hongkongem, provázela píseň Glory to Hong Kong (Sláva Hongkongu). Neoficiální hymna dráždila Číně nakloněné politiky i po potlačení demonstrací. Potřebu zákazu zdůvodnili „zajištěním národní bezpečnosti“. Letos v květnu soud skladbu zakázal, aby nemohla být použita jako „zbraň“ proti státu. YouTube v Hongkongu obsah odstranil, jakkoliv je prý „zklamán“. Mezi kritiky vlády soudní rozhodnutí prohloubilo obavy z omezování svobod v Hongkongu.
Hongkong, poloautonomní území Číny, nemá oficiální hymnu. Neoficiální alternativou k čínskému Pochodu dobrovolníků se v roce 2019 stala píseň Glory to Hong Kong (Sláva Hongkongu). Text odkazuje na „slzy na naší zemi“ a zmiňuje „demokracii a svobodu“.
Energie pro protestující
Tato slova často zpívali prodemokratičtí demonstranti během masových protestů – největších, jakým čínská vládnoucí komunistická strana čelila od demonstrací na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Vyvolal je návrh zákona, podle něhož by podezřelí v Hongkongu mohli být souzeni v Číně.
Následné represe téměř vymazaly opoziční hlasy. Teď má zmizet i protestní píseň. V době demonstrací ji napsal tehdy zhruba dvacetiletý hudebník, který vystupoval jen jako Thomas. Čínské redakci BBC News tehdy řekl, že doufá, že píseň „sjednotí obyvatele Hongkongu a povzbudí morálku veřejnosti“.
Mezi protestujícími se staly populární křesťanská píseň Sing Hallelujah to the Lord nebo Do You Hear the People Sing z muzikálu Bídníci, Thomas ale prý cítil potřebu skladby, která by víc vystihovala energii demonstrujících. Proto složil pochodovou melodii. Spontánně začaly ke Slávě Hongkongu vznikat videoklipy, rezonovalo zvláště video, kde orchestr a sbor má nasazené masky na ochranu před slzným plynem.
Výsměch na hřišti
Hongkongské představitele mimo jiné popudilo, když skladba zazněla v roce 2022 na ragbyovém zápase v Jižní Koreji, kde se domácímu mužstvu postavili hráči z Hongkongu. Organizátoři vysvětlovali, že šlo o „lidskou chybu personálu“ a že hongkongský tým předložil správnou skladbu.
Před čtyřmi lety začal navíc v Hongkongu platit zákon, který urážky čínské státní hymny kvalifikuje jako trestný čin. Za neprojevení náležitého respektu hrozí až tříleté vězení. Podnětem k zákonu byla rovněž sportovní utkání.
Peking začal tlačit na přijetí zákona po incidentech během zápasů v roce 2015, při nichž se hongkongští fotbaloví fanoušci vysmívali Pochodu dobrovolníků. V době protivládních protestů o čtyři roky později fanoušci při hymně bučeli a otočili se při jejím hraní zády. Hongkongský fotbalový svaz za to v minulosti dostal pokutu od Mezinárodní fotbalové federace.
Píseň Sláva Hongkongu nebyla ve městě oficiálně zapovězena, nicméně v roce 2020 ji hongkongské úřady zakázaly zpívat studentům ve školách. Nařízení přišlo jen několik hodin po slavnostní ceremonii otevírající nový bezpečnostní úřad. A na začátku letošního roku byl muž, který Glory to Hong Kong spolu s několika písněmi zahrál před britským konzulátem na harmoniku, zadržen za provedení „činu s pobuřujícím úmyslem“.
Ve jménu národní bezpečnosti
Loni v červnu se hongkongská vláda, která je loajální Pekingu, obrátila na soud s žádostí, aby produkci a šíření skladby Glory to Hong Kong zakázal. A to poté, co společnost Google odolala tlaku, aby se při vyhledávání hymny města místo protestní písně zobrazovala jako hlavní výsledek čínská hymna.
„Zamezovat užívání a šíření této písně (...) je legitimním a nutným opatřením, aby mohl Hongkong plnit svou odpovědnost a hájit národní bezpečnost,“ vysvětloval mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Koncem loňského července soud žádost zamítl, přičemž uvedl, že by takový zákaz vyvolal vážné otázky ohledně svobody vyjadřování. Bývalá britská kolonie Hongkong se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. V současné době je Hongkong spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady.
Peking ale tyto svobody postupně omezuje. V reakci na demonstrace zavedla Čína národní bezpečnostní zákon. Podle hongkongských a čínských úřadů se díky této právní úpravě podařilo obnovit stabilitu Hongkongu, kritici, včetně Západu, zákon ale vidí jako nástroj pro stíhání prodemokratických aktivistů a dalších odpůrců režimu.
Píseň jako zbraň
Hongkongská vláda se následně proti zamítavému verdiktu ohledně písně Sláva Hongkongu odvolala a začátkem května jí dal soud za pravdu.
Soudce své rozhodnutí zdůvodnil tím, že autor píseň zamýšlel jako „zbraň“ a tou se také stala. Poukázal i na to, že píseň má moc v některých obyvatelích města vyvolávat emoce. Zákaz byl podle soudce nutný k tomu, aby přiměl provozovatele internetových stránek „k odstranění problematických videí spojených s touto písní“.
Zákaz se týká produkce a šíření písně s cílem prosazovat odtržení Hongkongu od pevninské Číny. Rovněž se týká akcí, kdy se píseň využívá jako hymna Hongkongu místo hymny čínské. Výjimkou, kdy je povoleno píseň hrát, jsou podle soudu novinářské a akademické aktivity.
YouTube maže videa, ale prý nesouhlasí
Platforma YouTube oznámila, že rozhodnutí soudu respektuje a zablokuje v Hongkongu přístup k více než třicítce odkazů na videa, která jsou považována za zakázaný obsah. „Tento obsah není na doméně této země dostupný z důvodu soudního příkazu,“ hlásí YouTube uživatelům z Hongkongu při pokusu o zobrazení písně. Pokud se jim takový odkaz vůbec nabídne.
Zásah kvůli písni Glory to Hong Kong není prvním, kdy americká technologie Alhabet, do jejíhož portfolia patří Google, a tedy i YouTube, přistoupila k omezením. V roce 2010 společnost Google stáhla svůj vyhledávač z pevninské Číny.
YouTube podle svého vyjádření sdílí nyní obavy skupin pro lidská práva, že zákaz obsahu by mohl omezit svobodu projevu na internetu. „Budeme nadále zvažovat naše možnosti odvolání, abychom podpořili přístup k informacím,“ podotkla společnost.
Podkopání pověsti finančního centra
V komentáři k aktuálnímu požadavku společnost YouTube uvedla, že takové rozhodnutí soudu vyvolá skepsi ohledně snahy hongkongské vlády podpořit digitální ekonomiku a získat zpět pověst předvídatelného místa pro podnikání.
Někteří pozorovatelé, včetně americké vlády, rovněž tvrdí, že zákaz dále podkopává mezinárodní pověst Hongkongu jako finančního centra a vyvolává obavy z omezování svobod a jeho závazku k volnému toku informací.
„Nyní je otázkou, jak daleko a jak agresivně chce vláda zajít,“ uvedl George Chen z digitální sekce washingtonské poradenské společnosti Asia Group, která se zabývá podnikovou politikou. „Pokud začne každý den posílat platformám sto nebo tisíc odkazů k odstranění, přivede to platformy k šílenství a také globální investory k větším obavám o hongkongské prostředí volného trhu. Pro zahraniční investory je velmi důležité, jak předvídatelné a stabilní je politické prostředí, a Hongkong se nyní nachází na křižovatce, aby obhájil svou pověst,“ upřesnil.
Pokračujeme ve sledování, vzkázali představitelé města
Správce Hongkongu John Lee ujistil, že jeho administrativa hodlá nadále sledovat, zda se soudní nařízení neporušuje. A o případech porušení informovat internetové platformy. „Věřím, že provozovatelé zpravidla fungují v rámci zákona,“ podotkl Lee.
Není zatím jasné, zda technologičtí giganti zablokují hongkongským posluchačům přístup k dalším videoklipům nebo audio nahrávkám písně. Společnosti Google, Spotify a Apple se k tomu bezprostředně nevyjádřily.
