Tanky se valí ven, kameny se valí sem. Před 30 lety zahráli v Praze Rolling Stones

Evropa je teď větší, okomentoval Mick Jagger pád železné opony. Koncert kapely Rolling Stones 18. srpna 1990 v Praze byl důkazem, že i Československo do větší Evropy patří. Místo spartakiádních Poupat duněla strahovským stadionem Satisfaction od symbolu západní kultury.

Rolling Stones měli o vystoupení v Československu zájem už od začátku osmdesátých let, syrové kytary však režimu vadily stejně jako texty slavné kapely. Na první živý koncert si čeští fanoušci museli počkat po revoluci. A nejen fanoušci. „Před rokem jsem si ještě říkal, že asi nikdy neuvidím Prahu. Nikdy tady nebudu hrát. Byla tu z ideologických rozdílů zeď,“ podělil se o své obavy i Keith Richards při pražském koncertě. 

„Věci se ale změnily,“ ocenil vzápětí. Jeho slova ilustrovaly i plakáty, které v československých ulicích poutaly na koncert rockové legendy. „Tanky se valí ven, kameny se valí sem,“ stálo na nich s odkazem na konec dočasného pobytu sovětských vojsk, který trval přes dvacet let. 

Proč neodpovídáte na faxy? Žádný nemáme

Rachot valících se kamenů si přišlo na Strahov poslechnout na sto tisíc lidí. Nadšení neschladil déšť ani organizace koncertu vybudovaná na zelené louce. Smlouva se podepsala teprve 1. srpna, když už se Rolling Stones k Praze blížili přes koncert ve Vídni. 

„Potřebovali jsme dostat dolů cenu lístků, protože kupní síla tady tehdy nebyla, ale zároveň jsme potřebovali poplatit všechny ty věci. Kapela sice hrála zadarmo, ale to ostatní stojí skoro stejné peníze. Museli jsme to, co normálně dělá produkce kapely, převést na nás, bez jakýchkoliv zkušeností,“ popisuje jeden z organizátorů koncertu Lubomír Schmidtmajer.

Lístek stál kolem 250 korun (obvyklá cena za koncert byla tehdy 20 či 30 korun), rozpočet na uspořádání akce dosáhl 25 milionů. Organizátoři se museli popasovat s požadavky, které dosud neřešili. Třeba kde sehnat tunu suchého ledu na chlazení elektrických agregátů nebo čtyři speciální vysokozdvižné vozíky, když v celé republice byly jen dva.

Nahrávám video

„Neustále se také ptali, proč jim neodpovídáme na faxy. A my řekli: Protože žádný nemáme,“ prozradil o „punkových“ přípravách spoluorganizátor Milan Pešík. „Vypadali jsme jako pitomci, protože málokdo z nás uměl anglicky. Přezdívalo se nám yesmeni, jak jsme na vše kývali,“ dodal.

To můžete zažít jen tam, kde jste ještě nehráli

Do Prahy přiletěli Rolling Stones o den dřív. Město si prošli po svých jako jiní turisté, takže lidé mohli v centru narazit na slavné muzikanty, jak si prohlíží památky. Na večeři je Olga Havlová, jejíž nadaci „Stouni“ svůj honorář za koncert věnovali, pozvala do prezidentovy oblíbené restaurace Na Rybárně. Společnost Micku Jaggerovi nad pstruhem dělal mimo jiné i Vladimír Mišík, který s kapelou Etc… vystoupil 18. srpna na Strahově jako předskokan. Byl z toho prý tak nervózní, že si na pódium místo nástroje přinesl jen prázdný futrál od kytary. 

„Největším momentem pro mě asi byla ta obrovská show. Velká nafukovací zvířata byla jako z jiné planety a na konci ohňostroj – další nemyslitelná věc,“ podělil se o své tehdejší dojmy hudební publicista Honza Dědek. 

Jako mimořádný vnímalo koncert nejen stotisícihlavé publikum, ale i samotná kapela, kterou při odletu zastihl telegram od Václava Havla. V poděkování jim napsal, že jejich hudba vypovídá o tom, oč on usiluje svým životem i tvorbou. „Spousta lidí, kteří nás vítali, všechno nové, co jsme mohli vidět, to můžete zažít jen tam, kde jste ještě nikdy předtím nehráli,“ poznamenal Keith Richards.

Koncert Rolling Stones otevřel strahovský stadion dalším velkým koncertům západních hvězd. V devadesátých letech ho zkoušely zaplnit Guns N' Roses, Pink Floyd nebo U2. Prim ale hrají Rolling Stones. V roce 1995 se na Strahov vrátili před sto třicet tisíc lidí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 12 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...