Tata Bojs se stali hologramy, aby o sobě natočili sci-fi dokument

Nahrávám video

Kapela Tata Bojs točí sci-fi dokumentární film. Stylizované scény vznikají v těchto dnech v brněnském studiu České televize. Objeví se v nich i herci z divadla Vosto5. Snímek k pětatřicetinám skupiny točí režisér Marek Najbrt podle scénáře, který napsal společně s Robertem Geislerem. Všechny spojuje smysl pro nadsázku.

„Futuretroskopický“ koncept, jak říkají tvůrci s odkazem na název průlomové nahrávky Tata Bojs, umožní divákům poznat kapelu zas trochu jinak. Snímek tatabojs.doc provede téměř kompletní historií kapely s výhledem do budoucnosti.

Koncepty jsou ostatně součástí tvorby „Tatáčů“, tedy ani dokument o nich nemohl být jen prostým souhrnem fakt a „mluvících hlav“. O hraný film ale nejde, spíš o dokument vystavěný na „s nadhledem pojaté kvazifuturistické vědecko-fantastické“ osnově.

Digitální dvojníci

Ve vzdálené budoucnosti skupina vědců z Výzkumného ústavu zvukové historie zkoumá vykopávky dávných hudebních nástrojů a členů jakési kapely. „Jsme vlastně hologramy, jsme průhlední,“ naznačuje Milan Cais z Tata Bojs.

Nejde ostatně o první „zdigatilizování“ kapely. V souvislosti se zatím poslední studiovou nahrávkou Jedna nula se Tata Bojs nechali převést na „jedničky a nuly“ pomocí pracovníků z Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. Na 3D tiskárně pak vytvořili své vlastní dvojníky. I obsah alba potvrzuje zájem hudebníků o pokrok a zároveň jeho vliv.

Do chystaného dokumentu se dostanou také rekvizity, protože výtvarná složka k albům a koncertům Tata Bojs už patří. Svět, který za tři dekády vytvořili, představili k třicátému výročí na výstavě v pražském Centrum DOX.

Uteklo to rychle

O vizuální stránku se stará Milan Cais, výtvarník, ale také jeden ze dvou zakládajících členů kapely. Tím druhým je Marek Huňát alias Mardoša. „Někdy ve čtvrté třídě jsme se bavili poprvé o tom, že chceme založit kapelu, a někdy v osmé se nám to povedlo,“ popisuje Cais začátky.

Zlom pro Tata Bojs znamenal přechod k velkému vydavatelství a vydání desky Futuretro na přelomu milénia. O čtyři roky přišli s koncepčním Nanoalbem, kde průvodcem příběhu je robotický pes. Získali za něj čtyři ceny Anděl.

„Uteklo to dost rychle. Mám pocit, že jsme nedávno začali, ale není to nedávno. Na každé období kapely docela rád vzpomínám,“ přiznává Mardoša. Současnou sestavu ještě doplňuje Vladimír Bár, Jiří Hradil a Dušan Neuwerth.

Najbrt už „vynalezl“ Karla Gotta

„Důležitých momentů v historii kapely je spousta. Hodně se mění, hodně experimentují. Ve filmu zmiňujeme několik uzlových okamžiků,“ dodává režisér a spoluscenárista Marek Najbrt.

Známý je jako tvůrce dramatu Protektor nebo satirického seriálu Prezident Blaník, točí ale i dokumenty o hudbě. Už jako student FAMU ve Vynálezu Krásy o původu pop-music odhalil, že Karel Gott byl ve skutečnosti robot. V jeho režii vznikly rovněž snímky o autorských dvojicích: Burian vs. Dědeček a dřívější Vodňanský & Skoumal – Všechno je proměnlivé.

Divadlo Vosto5 při natáčení dokumentu tatabojs.doc
Zdroj: ČT/Ivo Dvořák

Kluci kde ste? V Brně

Dokument tatabojs.doc se premiéry dočká příští rok na podzim, kdy kapela slaví pětatřicet let od svého založení. Tak dlouho na budoucnost „Tatáčů“ ale jejich fanoušci čekat nemusí.

Už na konci listopadu uvede Národní divadlo Brno audiovizuálně-taneční představení Velký třesk, které vychází z nahrávky Nanoalbum. Příběh z blíže neurčené budoucnosti, kdy digitální svět stále více prostupuje do životů lidí, vypráví společně s kapelou i taneční soubor Dekkadancers.

V listopadu se Tata Bojs vrátí také k patnáct let staré nahrávce Kluci kde ste? Nejprve vinylovou reedicí a následně koncertem v pražském Divadle Archa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 13 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 16 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...