Temný McCarthy se vrátil románovým diptychem. Paranoidní Pasažér i Stella Maris vyjdou česky

Nahrávám video

Nakladatelství Argo chystá překlad nejnovějšího románu Cormaca McCarthyho. V knize Pasažér se jeden z nejvýznamnějších autorů současné americké prózy vrací do oblíbeného prostředí amerického jihu. Ve svých devětaosmdesáti letech přichází s novými nápady, ale zároveň s tématy, která jeho čtenáři důvěrně znají. Pasažér je součástí volného románového diptychu, českého překladu se dočká i druhá próza Stella Maris.

V originále vydal Cormac McCarthy knihu Pasažér loni. Šlo o první novou prózu, kterou vydal od bestselleru Cesta z roku 2006. Žijící klasik americké literatury ve svých textech používá lidskou krutost a naturalistické násilí jako mrazivé podobenství současné americké společnosti.

Znepokojující je i jeho Pasažér. „Hlavní hrdina, záchranář Bobby Western, se potopí k vraku letadla kousek od New Orleans,“ uvádí do děje odehrávajícím se v roce 1980 redaktor Arga Petr Onufer. Ve vraku zůstala uvězněná těla devíti lidí. Desátý pasažér chybí – stejně jako černá skříňka. „On a jeho kolega těla vytáhnou a od té chvíle se ocitnou v podivném víru okolností,“ naznačuje Onufer. 

Jméno hlavního hrdiny – Bobby Western – je pro McCarthyho tvorbu příznačné. Právě do westernové atmosféry zasadil řadu příběhů. V novém románu však dosavadní tvorbu posouvá zase o trochu jinam.

„Trochu nové je paranoidní téma, jako by se do pozdního MCarthyho promítal Don DeLillo. Strach z jaderné katastrofy, podivná tíseň, že nás někdo sleduje, že po nás někdo jde,“ podotýká Onufer.

Věda všude kolem

Prostor dostává také téma přírodních věd. Přestože sám vědecké vzdělání nemá, fascinuje McCarthyho badatelská činnost natolik, že už jako uznávaný prozaik vydal před pár lety svůj první text literatury faktu.

Esej názvem Problém Kekulé se zabývá otázkami vzniku jazyka v souvislosti s nevědomím. Vychází ze snu, který německému organickému chemikovi Friedrichu Augustovi Kekulému (mimo jiné příslušníkovi rodu ze středočeských Stradonic) napověděl strukturu benzenu. „Je prostě všude kolem,“ vysvětlil literát původ svého zájmu o vědu v podcastu amerického teoretického fyzika Lawrence M. Krausse.

Po eseji na vědecké téma se ale McCarthy vrátil ve velkém k beletrii. Jen s krátkým odstupem od Pasažéra totiž vydal ještě související román Stella Maris. Psaný je formou divadelních dialogů mezi sestrou Bobbyho Westerna, trpící paranoidní schizofrenií, a jejím psychiatrem.

Po půlstoletí žena v hlavní roli

Stella Maris je od prózy Vnější temnota z roku 1968 prvním McCarthyho románem s ženskou protagonistkou. V rozhovoru pro Wall Street Journal se autor před lety svěřil, že k psaní o ženě „nebude nikdy dostatečně kompetentní, ale v určitém okamžiku se o to člověk musí pokusit“.

V českém překladu, jehož se stejně jako v případě Pasažéra ujal Ladislav Nagy, by měla Stella Maris vyjít na podzim, Pasažér podle webu Arga už nejdéle začátkem léta.

Tvorbu Cormaca McCarthyho se čeští čtenáři v roce autorových devadesátin mohou dopřát navíc jako audioknihu. Herec Lukáš Hlavica načetl jeden ze zásadních McCarthyho titulů – Krvavý poledník.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
včera v 12:32

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
včera v 08:59

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
29. 5. 2026Aktualizováno29. 5. 2026

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
29. 5. 2026

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
29. 5. 2026

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...