Texty písní v angličtině jsou čím dál jednodušší a naštvanější, zjistila studie

Texty písní v angličtině se za posledních čtyřicet let zjednodušily a více se opakují. Přibylo v nich také negativních emocí. Poznatek vzešel ze studie, kterou zveřejnil list Scientific Reports. Výzkum podrobil analýze dvanáct tisíc skladeb různých hudebních žánrů.

Studie se zabývala skladbami žánrově spadajícími do rapu, country, popu, rocku i R&B. Dvanáct tisíc rozebíraných písní vzniklo v letech 1980 až 2020. Výzkumný tým studoval emoce vyjádřené v textech, podíl rozdílných a složitých slov a také jejich opakování.

Hlavní autorka studie Eva Zangerleová, která se na univerzitě v rakouském Innsbrucku věnuje hudebním vědám, podotýká, že texty písní mohou sloužit jako „zrcadlo společnosti“. Odrážejí totiž změny společenských hodnot, emocí a obav. Mimo jiné ukazují silnější tendenci vyjadřovat hněv a další duševní pochody.

Přibylo vzteku, ubylo radosti

Studie tak potvrzuje předchozí výzkum, který zjistil úbytek pozitivních nebo radostných témat a nárůst těch, která vyjadřují hněv, znechucení nebo smutek. A také rostoucí sklon k introspekci v textech zpěváků, kteří stále častěji používají „já“ a „mně“. Šlo o studii provedou datovými vědci z Lawrence Technological University.

Analyzovali náladu v textech populární hudby od padesátých let minulého století do roku 2016. Prošli více než šest tisíc písní z žebříčku Billboard Hot 100. Analýza ukázala, že jde o postupný a konzistentní vývoj, navzdory pár výkyvům.

Například zkoumané písně z let 1982 až 1984 byly ve srovnání s ostatními obdobími, s výjimkou padesátých let, méně naštvané. Naopak prudší nárůst hněvu je znatelný od poloviny devadesátých let. Postupně se zvyšovalo i vyjadřování smutku, znechucení a strachu, i když ve srovnání s hněvem o něco mírněji.

„Změna nálad v textech písní nemusí nutně odrážet to, co chtěli hudebníci a autoři písní vyjádřit, ale souvisí spíše s tím, co chtěli konzumenti hudby v jednotlivých letech poslouchat," říká Lior Shamir, který se na výzkumu podílel. Zatímco tak v padesátých letech dávali posluchači přednost veselým písním, ti současní mají větší zájem o songy vyjadřující právě smutek nebo hněv.

Zjednodušování a opakování

Nová studie zveřejněná na platformě Scientific Reports poukázala ještě na další zajímavou skutečnost. „Ve všech hudebních žánrech jsme zjistili tendenci ke zjednodušování a opakování,“ řekla Zangerleová. Textaři tak méně využívají bohatství slovní zásoby a více se v jedné písni opakují.

Zvláštní místo ve studii zaujímal rap, u nějž se podle zjištění výzkumníků prudce zvýšil počet frází opakovaných v jedné písni. „Navíc rapová hudba vyjadřuje více hněvu než jiné žánry," poznamenala Zangerleová.

Písně s jednoduchými texty a chytlavými refrény mohou být oblíbenější i díky tomu, že v současnosti lidé hudbu poslouchají spíše na pozadí jako kulisu. „Takové texty se lépe vryjí do paměti jednoduše proto, že jsou snadněji zapamatovatelné,“ předpokládá Zangerleová.

Žádného konkrétního umělce s jednoduchými texty autorka studie zmínit nechtěla, v samotné práci ale padne příklad z opačné strany – jméno Boba Dylana, který se proslavil v šedesátých letech minulého století a jako první písničkář získal Nobelovu cenu za literaturu.

Prestižní ocenění mu akademie udělila za vytváření „nových poetických výrazů ve velké americké písničkářské tradici“. Ostatně písňové texty jsou formou literárního díla, která využívá poetické prostředky jako metafory, rýmy a obraznost.

Jiná samostatná studie z roku 2021 zkoumala hudbu z let 1958 až 2016 v americké hitparádě Billboard a došla k podobnému závěru – tedy že písně byly postupem času stále jednodušší a ty jednodušší dosahovaly v žebříčku lepšího umístění.

Způsobeno to může být nárůstem nové a posluchačům snadno dostupné hudby. „V letech, kdy se objevilo více nových písní, byla průměrná textová jednoduchost skladeb vstupujících do amerických billboardových žebříčků větší,“ tvrdí tato studie.

Písně se zkracují a rockeři jsou nostalgičtí

Studie pod vedením Zangerleové se zaměřila také na vyhledávání, které prováděli fanoušci různých hudebních žánrů na on-line hudební encyklopedii Genius. Například rockoví fanoušci na rozdíl od ostatních vyhledávají spíše texty starších písní než novějších a lpí na dobách, kdy se tento žánr hřál na vrcholu slávy, zatímco v posledních desetiletích jeho popularita poněkud opadla.

Dalším zajímavým zjištěním je, že prvních deset nebo patnáct vteřin nahrávky je rozhodujících pro to, jestli si ji člověk poslechne, nebo přeskočí na další skladbu.

Už dříve nezůstalo bez povšimnutí, že populární písně se v průběhu let zkracují. Podle zprávy deníku Washington Post se průměrná délka písní z žebříčku Billboard Hot 100 zkrátila ze čtyř minut v devadesátých letech zhruba na tři minuty v roce 2020.

Vliv mají pravděpodobně streamovací platformy jako Spotify a Apple Music a jejich pravidla pro platby umělcům. A na vině mohou být také sociální platformy, třeba TikTok, jehož uživatelé jsou zvyklí poslouchat úryvky písní v krátkých videích.

„Za posledních čtyřicet let jsme byli svědky toho, jak se dramaticky mění způsob, jakým se hudba produkuje a jakým se prodává,“ připomněla také Zangerleová. Vinylové desky a kazety osmdesátých let ustoupily internetovým a mobilním hudebním platformám, na nichž se doporučování hudby řídí algoritmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRuský dům v Berlíně čelí kritice. I kvůli možnému porušování sankcí

V Berlíně roste nespokojenost s působením Ruského domu. Instituce se prezentuje jako kulturní centrum. Podobně jako pražský Ruský dům, který se v březnu stal terčem útoku, objekt ale provozuje státní agentura Rossotrudničestvo, která je od roku 2022 na evropském sankčním seznamu. Tyto sankce ale podle spolkového ministerstva zahraničí k automatickému uzavření instituce nevedou. Dům funguje na základě smlouvy mezi Ruskem a Německem uzavřené v roce 2013 na 99 let. Díky ní spolková republika v Rusku stále provozuje vlastní kulturní centra, Goethe Instituty, o které nechce přijít. Spolkovou vládu za to kritizují někteří vládní i opoziční poslanci. Berlínská prokuratura nyní vede vyšetřování proti neznámým nájemníkům bytů v obřím komplexu a řeší, jestli komerční pronájmy porušují sankce. Ruský dům ale obvinění odmítá.
před 9 hhodinami

Cenu Evropské unie za literaturu dostala Kaprálová za román Mariborská hypnóza

Cenu Evropské unie za literaturu letos dostala česká spisovatelka Dora Kaprálová za román Mariborská hypnóza, který vydalo nakladatelství Větrné mlýny. Sedmičlenná porota složená z literárních odborníků Kaprálovou vybrala ze čtrnácti nominovaných kandidátů. Letošní laureátka byla vyhlášena v pátek na Mezinárodním knižním veletrhu ve Varšavě, vyplývá z prohlášení evropského programu Kreativní Evropa.
před 13 hhodinami

Trump přidal své jméno na Kennedyho centrum nezákonně, rozhodl soud

Jméno současného amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo na Kennedyho centrum ve Washingtonu přidáno nezákonně, rozhodl v pátek americký federální soud. O přejmenování kulturního centra může rozhodnout jen Kongres, a nikoli správní rada centra, dodal soud. Rovněž uvedl, že rada v březnu uzavřela centrum neoprávněně, napsala agentura AP. Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social rozhodnutí soudu ostře zkritizoval.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

V Madridu odhalili sochu Františka Suchého, který zachraňoval popel obětí nacismu

Ve španělském Madridu v pátek v poledne odhalili sochu Františka Suchého, bývalého ředitele strašnického krematoria v Praze, který ukrýval popel obětí nacismu, aby jednou mohly být důstojně pohřbeny. Mezi obětmi bylo i několik Španělů, kteří za druhé světové války zemřeli v koncentračním táboře Hradištko u Prahy. Spolu se svým synem Františkem Suchým mladším zachránil pozůstatky 2200 zavražděných. Autorem pomníku je sochař Jakub Vlček.
včeraAktualizovánovčera v 14:08

Podívejte se, kde a v kolik otevírají na Noc kostelů

Už poosmnácté pozvali správci stovek kostelů, kaplí a modliteben při akci Noc kostelů návštěvníky k prohlídce, koncertu, debatě či setkání. Letošní ročník nese motto odvaha. Organizátoři chtějí upozornit na význam vnitřní síly, překonávání strachu a otevřenosti vůči novým setkáním. V mapě můžete vyhledat informace o otevírací době všech kostelů i odkazy na další podrobnosti.
včera v 10:57

AI pomohla rozluštit vatikánskou Borgovu šifru i další staré texty

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky novým algoritmům se daří rozluštit staré texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.
včera v 10:20

Muž dostal 15 let vězení za plánovaní útoku na koncert Swiftové

Soud ve Vídni poslal na 15 let do vězení jednadvacetiletého Rakušana Berana A. za plánování útoku na koncert americké popové hvězdy Taylor Swiftové ve Vídni v roce 2024, uvedly agentury APA a DPA. Podle soudců je muž se severomakedonskými kořeny rovněž vinný z podílu na založení teroristické buňky.
28. 5. 2026

Zemřel jeden z „Cimrmanů“ Jan Hraběta

V 86 letech zemřel herec a komik Jan Hraběta, člen Divadla Járy Cimrmana, kde působil od konce sedmdesátých let. Tento „přední cimrmanolog, zadní herec, originální řezbář i básník“ má na kontě také přes třicet epizodních rolí ve filmech a seriálech.
28. 5. 2026Aktualizováno28. 5. 2026
Načítání...